Státy mají chránit planetu před dopadem klimatických změn, uvedl soud OSN

Čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí je lidským právem, uvedl ve středu Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v klíčovém stanovisku, které může mít zásadní význam při budoucích sporech o ochranu klimatu. Pokud státy světa neochrání planetu před dopadem klimatických změn, mohou tím podle soudu porušit mezinárodní právo. Země zasažené těmito změnami mohou mít nárok na odškodnění, konstatoval ICJ v dokumentu, který klimatičtí aktivisté označují za zlomový.

Valné shromáždění OSN předloni v reakci na množící se požadavky zejména malých ostrovních a pobřežních států ohrožených stoupající hladinou oceánů požádalo ICJ o vydání nezávazného stanoviska, které může sloužit jako důležité vodítko při řešení mezinárodních soudních sporů.

Patnáctičlenný soudní senát se zabýval dvěma otázkami: jaké povinnosti vyplývají z mezinárodního práva pro ochranu životního prostředí a klimatu a jaké mohou být právní důsledky nečinnosti jednotlivých zemí.

Globální změna je zapříčiněna lidskou činností, uvedl soud

Soud konstatoval, že globální změna klimatu je nepochybně způsobená lidskou činností a státy mají povinnost snižovat její dopady v zájmu budoucích generací. „Je to existenční problém planetárních rozměrů, který ohrožuje všechny formy života a samotné zdraví naší planety,“ řekl podle AP předseda soudu Judži Iwasawa.

V čele této snahy by podle ICJ měly stát průmyslové rozvinuté země. Signatáři úmluv o klimatu, jako je Pařížská dohoda, musí přijmout závazná opatření, aby své povinnosti vyplývající ze smluv naplnili.

Země vázané Pařížskou dohodou, mezi něž patří státy Evropské unie, by měly dbát o to, aby jejich národní závazky byly nejvyšší dosažitelné a progresivní, uvedl soud.

Povinnosti vyplývají z Charty OSN

„Povinnosti vyplývají nejen z klimatického práva, ale také z dalších pramenů mezinárodního práva, včetně Charty OSN, obyčejového práva a principu ‚no harm‘ – tedy nepůsobit škodu jiným státům,“ sdělila k dokumentu haagského soudu Karolína Žákovská z Katedry práva životního prostředí Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Stanovisko soudu je podle ní silné.

Soud, jehož rozhodnutí platí pro všechny členské státy OSN včetně velkých znečišťovatelů, jako jsou Spojené státy nebo Čína, vydal stanovisko po podnětu skupiny 150 zemí vedených tichomořským ostrovním státem Vanuatu obávajícím se o svůj osud kvůli stoupající hladině moře, která podle AP vzrostla za poslední desetiletí v průměru o více než čtyři centimetry.

Nárok na reparace a kompenzace

Země zasažené klimatickými změnami mohou mít podle názoru soudu za jistých podmínek nárok na reparace či kompenzace. Justice však bude muset nejprve rozhodnout, že existuje příčinná souvislost mezi nedodržením povinností států a konkrétními důsledky pro ohrožené země, což bude podle ICJ složité, ale ne nemožné, napsala agentura AFP.

„Dnes nastal velký zlom. Nejvyšší světový soud nás vybavil mocným nástrojem k ochraně lidí před zničujícími dopady klimatických změn,“ uvedla bývalá zmocněnkyně OSN pro lidská práva Mary Robinsonová, která názor soudu přivítala, stejně jako další obhájci práv ohrožených zemí či aktivisté bojující proti klimatickým změnám.

Vanuatský ministr pro klimatické změny Ralph Regenvanu označil stanovisko za „velmi významnou úpravu kurzu v této kriticky důležité chvíli.“ Erika Lennonová z Centra pro mezinárodní environmentální právo zase soudí, že může být velmi účinnou pákou pro nové klimatické závazky na letošní světové klimatické konferenci v brazilském Belému.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...