Státy Evropské unie jednomyslně podpořily přijetí sankcí proti Rusku. Po jednání ministrů zahraničí členských zemí to potvrdil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. EU navrhuje přijetí sankcí vůči ruským představitelům, kteří se podíleli na uznání nezávislosti regionů na východě Ukrajiny. Hodlá uvalit také ekonomické sankce na ruské banky financující vojenské operace na těchto územích, stejně jako omezit přístup ruského režimu na finanční a kapitálové trhy EU. Sankce uvalí také Spojené státy, Kanada, Japonsko a Velká Británie, která v prvním kroku zmrazí aktiva některých ruských bank.
O sankcích jednali unijní ministři zahraničí v úterý odpoledne v Paříži. Reagují jimi na oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina, že Rusko uzná nezávislost dvou separatisty ovládaných oblastí na východě Ukrajiny, kam rychle poté zamířily první ruské jednotky.
Na dosavadní sankční seznam podle Borrella přibydou více než tři stovky poslanců ruské Státní dumy, kteří navrhli uznání nezávislosti území na východě Ukrajiny. Sankce postihnou také na dvě desítky dalších činitelů či subjektů. Ministři zahraničí členských zemí zvažují zmrazit jejich majetek a zakázat jim vstup do EU.
Na sankčním seznamu podle Borrella není ruský prezident Vladimir Putin, podle diplomatů na něm však figuruje ministr obrany Sergej Šojgu, přední armádní představitelé, oligarchové či mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Celkový počet lidí, kterých se dotknou tato omezení přijímaná od roku 2014, překročí pět stovek.
Unie zároveň potrestá ruské banky VEB a Promsvjazbank a omezí přístup ruského režimu na finanční a kapitálový trh EU. Rovněž omezí obchod se zmíněnými regiony Donbasu. Jedná se i o zákazu obchodování s ruskými státními dluhopisy.
Detaily sankcí během úterního večera doladili velvyslanci členských zemí, kteří se sešli v Bruselu. Formálně by je jednotlivé státy měly schválit písemně na dálku do středečního odpoledne.
Sankce by měly být první součástí dosud největšího balíku postihů, které dlouhodobě chystá EU v koordinaci se Spojenými státy a Británií. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové je jejich cílem ztížit pokračování ruské agresivní politiky. Pokud by Moskva zašla dále, EU má v záloze tvrdší postihy, dodala předsedkyně Komise.
„Tento balík sankcí, který členské země schválily jednomyslně, Rusko zabolí a zabolí ho hodně,“ prohlásil Borrell k opatřením, jejichž schválení podle něj předcházely dlouhé hodiny vyjednávání mezi unijními státy a institucemi.
Některé země v čele s pobaltskými státy podle diplomatů požadovaly co nejtvrdší sankce, naproti tomu Maďarsko zprvu nedávalo najevo jasnou podporu jakýmkoli postihům. Maďarský premiér Viktor Orbán je vnímán jako spojenec ruského prezidenta a spekulovalo se, že bez přímého pozemního útoku sankce nepodpoří.
Biden chce zasáhnout ruské oligarchy
Americký prezident Joe Biden považuje kroky Moskvy za začátek invaze na Ukrajinu. Oznámil proto opatření, která také poškodí banky VEB a Promsvjazbank. Dále se americký sankční balík týká ruských státních dluhopisů.
„Odstřihli jsme ruskou vládu od západních financí. Už nemůže brát peníze ze Západu a nemůže obchodovat se svými novými dluhy na našich nebo evropských trzích,“ prohlásil americký prezident. Sankce zároveň míří na ruské elity a jejich rodinné příslušníky.
Americké ministerstvo financí upřesnilo, že terčem jsou ředitel ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov a jeho syn Denis, dále náměstek personálního ředitele Putinova úřadu Sergej Kirijenko a jeho syn Vladimir, který je ředitelem skupiny VK Group vlastnící sociální síť VKontakte. Poslední osobou na sankčním seznamu je výkonný ředitel Promsvjazbank Pjotr Fradkov.
Podle šéfa Bílého domu Rusko zaplatí ještě vyšší cenu, pokud bude pokračovat v agresi, zároveň je prý ale stále možné odvrátit nejčernější scénář. „Začnu uvalovat sankce dalece přesahující kroky, které jsme s našimi spojenci a partnery uplatnili v roce 2014,“ varoval šéf Bílého domu v odkaze na opatření přijatá po ruské anexi Krymu.
Úterní oznámení navazuje na Bidenův dekret zakazující Američanům ekonomické aktivity v separatistických regionech na Donbasu, který byl vnímán spíše jako symbolický. Deník New York Times poznamenává, že Biden a evropští státníci těžko hledají rovnováhu mezi potřebou rychlé a rázné reakce a snahou ponechat si možnost zpřísnění sankčního režimu.
K uvalení tvrdých postihů vyzývali amerického prezidenta kongresmani obou hlavních politických stran. Sami zákonodárci se přitom v posledních týdnech nebyli schopni dohodnout na nadstranickém návrhu legislativy o protiruských sankcích. V pondělí ovšem podle NYT demokraté a republikáni začali pracovat na návrhu, který se týká ekonomických sankcí i finanční podpory Ukrajiny.
Británie začne bankami
Velká Británie uvalí sankce na pět ruských bank a tři podnikatele, kteří jsou podle Londýna blízké Kremlu. Premiér Boris Johnson v projevu v Dolní sněmovně uvedl, že jim Londýn zmrazí aktiva v Británii a zakáže jim vstup do země. Pokud bude Rusko v „dobývání“ Ukrajiny pokračovat, Británie podle Johnsona sankce ještě přitvrdí.
Sankce se dotknou podnikatelů Gennadije Timčenka a bratrů Borise a Igora Rotenbergových. Londýn na ně cílí kvůli jejich úzkým vazbám na Putina. Cílem sankcí jsou i banky Rossija, IS Bank, General Bank, Promsvjazbank a Black Sea Bank.
Timčenko je majoritním vlastníkem banky Rossija a klíčovým akcionářem mediální skupiny National Media Group, která podle britského ministerstva zahraničí podporuje ruské úsilí o destabilizaci Ukrajiny. Banka Rossija zase expandovala na Krym po jeho anexi v roce 2014, čímž prý posílila pozici Kremlu na poloostrově.
Bratři Rotenbergrovi znají ruského prezidenta již od mládí, tvrdí diplomaté Spojeného království. Údajně spolu vyrůstali v Petrohradě. Boris Rotenberg, který zároveň vlastní většinu akcií banky SMP a spoluvlastní společnost SGM budující plynovody a elektrické vedení, dokonce Putina trénoval v judu.
Igor Rotenberg zase předsedá představenstvu ruské společnosti NVS Telematické systémy a podle britského ministerstva kontroluje těžařskou společnost Gazprom Bureniye. Timčenko i Boris Rotenberg již v roce 2014 čelili sankcím ze strany USA, Igor Rotenberg zase v roce 2018.
Johnson měl být tvrdší, kritizuje opozice
Britský parlament premiéra plně podpořil. Opoziční strany i někteří vládní poslanci mu ale vyčítali, že měl být v sankcích tvrdší. Někdejší předseda Konzervativní strany Iain Duncan Smith například řekl, že představené sankce nejsou dostatečné na to, aby zasáhly ruskou vládu.
Agentura Reuters poznamenává, že britská vláda se neodhodlala k uvalení postihů na největší ruské banky či k odstřižení ruských firem od kapitálu nebo vyhoštění jiných prominentních ruských osobností z Británie.
Zejména Londýn se v posledních dekádách stal přední destinací kapitálu z postsovětských zemí, kvůli čemuž se někdy britské metropoli přezdívá Londongrad. O podezřelých tocích ruských peněz se na britské politické scéně hovoří dlouhodobě, přičemž ve světle posledních událostí spojených s Ukrajinou sílí volání po razantní intervenci úřadů.
Silnější sankce si chce vláda podle Johnsona nechat „v záloze s ohledem na to, co může prezident Putin udělat v dalším kroku“. „Chceme zabránit tomu, aby ruské společnosti získávaly finanční prostředky v librách, nebo dokonce v dolarech. Už nesmí získávat finanční prostředky na britských trzích a chceme se zbavit nejasností, které obestírají vlastnictví majetku v této zemi,“ dodal Johnson.
Premiér ocenil krok německého kancléře Olafa Scholze, který prohlásil, že udělení souhlasu k provozu německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 není kvůli nynějšímu postupu Ruska vůči Ukrajině možné. Za nepředstavitelné označil britský premiér i pořádání významných fotbalových turnajů v Rusku.
Kroky Johnsona komentoval v České televizi ekonom Petr Bartoň. Ten připomněl, že Londýn má velký vliv na banky a Putinovy přátele. Jeho samotného to neomezí, ale ruští oligarchové mají v Británii rodinné příslušníky, byty či další majetek. „Pokud by jim Británie znemožnila se do těch bytů dostat, posílat děti do anglických škol, tak se doufá, že zadními vrátky se vyvine tlak na Putina z Ruska,“ komentoval.
Trussová oznámila další sankce
Ministryně zahraničí Liz Trussová v prohlášení uvedla, že Británie rovněž uvalí sankce na členy ruského parlamentu, kteří v úterý hlasovali pro uznání nezávislosti povstaleckých oblastí. Spojené království v dalších týdnech rovněž rozšíří sankce, jež nyní platí pro Krym, i na oblasti v Luhansku a v Doněcku, jež nejsou pod kontrolou ukrajinské armády.
„Žádná osoba nebo firma z Británie nebude schopna obchodovat s tímto územím, dokud se nevrátí pod kontrolu Ukrajiny,“ uvedla ministryně a dále oznámila, že případné další postihy budou mířit především na ruský finanční sektor a obchod.
Spojené království podle Trussové může předložit zákon, který Rusku znemožní vydávat dluhopisy na britských trzích. „Ve spolupráci s našimi partnery v podstatě odloučíme Rusko od globální ekonomiky a tamním oligarchům a podnikům výrazně ztížíme možnost podnikat za ruskými hranicemi.“
Kanada zakáže obchodování s ruskými dluhopisy
Také kanadský premiér Justin Trudeau oznámil první kolo ekonomických sankcí vůči Rusku. Trvat mají, dokud nebude obnovena územní integrita Ukrajiny, píše agentura AFP. Ottawa navíc pošle dalších 460 vojáků do Lotyšska a okolních zemí, aby upevnila pozice NATO.
Kanada znemožní svým občanům provádět veškeré finanční transakce s dvojicí takzvaných lidových republik na východě Ukrajiny a zakáže jim podílet se na obchodování s ruskými dluhopisy. Dále zavede sankce na ruské zákonodárce, kteří souhlasili s „nelegálním rozhodnutím tyto republiky uznat“, uvedl premiér.
Japonsko zakazuje vydávat víza představitelům separatistů
I Japonsko se rozhodlo uvalit nové sankce na Rusko. Tokio omezí obchodování s ruskými státními dluhopisy a zmrazí majetek některých ruských představitelů, uvedla agentura Reuters. Pravidla také zakazují vydávat víza do Japonska představitelům separatistů na východě Ukrajiny.
Japonský premiér Fumio Kišida vyzval Moskvu, aby se vrátila k diplomatickým prostředkům jednání. V případě zhoršení situace je Tokio připravené omezení dále zpřísnit. Premiér se zároveň neobává, že by stávající situace měla v krátkodobém horizontu dopad na dodávky energetických statků.
Japonsko již zavedlo na Moskvu některé sankce v roce 2014, když Rusko obsadilo Krym. Pak se vztahy mezi zeměmi zlepšily. Tokio se s Moskvou však dlouhodobě pře o Kurilské ostrovy.
