Státy EU se dohodly na 18 miliardách eur pro Ukrajinu a na zdanění nadnárodních firem

Státy Evropské unie dokončily schválení dohody o balíku zahrnujícím 18 miliard eur (asi 440 miliard korun) pro Ukrajinu a zdanění nadnárodních firem, oznámilo české předsednictví EU. Naopak bez shody na parametrech nouzového omezení cen plynu skončila ve čtvrtek debata prezidentů a premiérů zemí EU věnovaná receptům na řešení energetické krize. Lídři pověřili ministry energetiky, aby v pondělí dojednali parametry cenového stropu, s jehož schválením některé země spojily schválení společných nákupů plynu či jeho solidárního poskytování v nouzi. Hlavním odpůrcem stropu je Německo. Země EU se též shodly na devátém balíčku sankcí proti Rusku.

Státy Evropské unie formálně schválily složitě dojednaný kompromis ohledně přístupu Maďarska k unijním fondům, finanční podpory Ukrajiny v příštím roce a zavedení minimální daně pro nadnárodní korporace. Na Twitteru to oznámilo české předsednictví v Radě EU, které hovoří o potvrzení „megadohody“. Ta byla poprvé ohlášena v pondělí, na poslední chvíli ji ale ohrozily výhrady Polska k daňové složce.

„Členské země schválily kompromis o 18 miliardách eur (skoro 440 miliard korun) pro Ukrajinu, minimální dani pro velké korporace, maďarském plánu obnovy a odolnosti a o rozpočtové kondicionalitě. Písemná procedura je nyní ukončená,“ uvádí české předsednictví. 

Česko dalo všechny návrhy do jednoho balíčku

České předsednictví tento týden dojednalo shodu na podpoře Ukrajiny a zavedení minimální patnáctiprocentní daně pro velké nadnárodní firmy. Maďarsko oba tyto návrhy blokovalo během jednání o unijních penězích, o které mohlo přijít kvůli problémům s právním státem.

Česko proto spojilo všechny návrhy do balíčku a ostatní země nakonec uzavřely s Budapeští kompromis, snížily zmrazenou částku z kohezních fondů a odblokovaly peníze z mimořádného fondu obnovy. Poté, co šestadvacet zemí včetně Maďarska kompromis ve středu formálně potvrdilo, narazila Unie u Varšavy. 

Polská vláda, které dříve stejně jako Maďarsku Evropská komise odmítala kvůli sporu o nezávislost justice schválit plán potřebný k čerpání z fondu obnovy, se k firemní dani stavěla odmítavě už na jaře. Poté však Komise plán podpořila a návrh daně během podzimu vetovalo pouze Maďarsko.

„Polsko se vrátilo k tomu, co tvrdilo dříve, a my jsme tam, kde jsme byli s Maďarskem,“ připustil před novináři jeden z unijních diplomatů. Varšava zdůvodňovala svůj nesouhlas podobně jako dříve Budapešť tím, že by se EU neměla k dani přihlásit dříve, než bude jasné, zda se ke globálnímu systému připojí všechny země včetně klíčových Spojených států.

Polsko má ze zmíněného fondu dostat dotace 23,9 miliardy eur (asi 580 miliard korun), dalších téměř 12 miliard eur pak ve formě výhodných úvěrů. Zatím se ale nedočkalo výplaty peněz, která je podmíněna dalšími reformními kroky v oblasti soudnictví.

Morawiecki ve středu vyzval EK, aby Varšavě peníze přestala blokovat. Premiér se zároveň pokusil projevem v polském zákonodárném sboru prosadit dodatky k justičním zákonům, mimo jiné k normě o disciplinárním řádu polského nejvyššího soudu, která je jedním z předmětů sporu s Bruselem. Polská vláda předložila návrhy, které mají vyjít vstříc námitkám Komise, mezi zákonodárci však zatím nebyla shoda na jejich rychlém přijetí.

Nouzové omezení cen plynu

Evropský blok se již od léta snaží najít shodu na parametrech mechanismu, jenž by předešel výraznému zdražování plynu, které negativně ovlivňuje i ceny elektřiny. V srpnu šplhaly ceny plynu krátce i přes 300 eur (asi 7320 korun) za megawatthodinu (MWh), což vedlo řadu členských zemí k zavedení vlastních nákladných opatření na podporu domácností a firem.

Šéfové států a vlád již na předchozím říjnovém summitu vyzvali k zavedení nouzové cenové brzdy, kvůli rozdílným postojům zemí se to však dosud nepovedlo. Některé státy požadovaly výrazně nižší úroveň ceny, která aktivuje mechanismus zastavující prodej plynu nad cenovým stropem na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF). Malá skupina zemí v čele s Německem naopak dosud zavedení stropu oponovala a chtěla do návrhu prosadit co nejjednodušší automatickou deaktivaci.

České předsednictví přišlo v úterý na mimořádné ministerské schůzce s kompromisním návrhem, který byl podle ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) blízko ke schválení. Cena spouštějící mechanismus na TTF se v něm pohybovala okolo 200 eur za MWh, její rozdíl od průměrné globální ceny zkapalněného zemního plynu LNG by zároveň musel být nejméně 35 eur. Lídři ve čtvrtek jednomyslně vyzvali ministry, aby konečný kompromis uzavřeli v pondělí na dalším jednání. Od Evropské komise chtějí, aby začátkem příštího roku předložila analýzu dopadů reformy energetického trhu.

Shoda na devátém balíčku sankcí

Velvyslanci zemí Evropské unie, kteří jednali souběžně se summitem, se večer shodli na novém balíčku sankcí proti Rusku, potvrdilo na Twitteru české předsednictví v Radě EU. V pořadí devátá sada postihů zaváděných kvůli ruské invazi na Ukrajinu má mimo jiné omezit investice do ruského důlního průmyslu či vývoz chemikálií a technologií využitelných pro vojenské účely. Sankční seznam by se měl rozšířit o téměř dvě stovky lidí a subjektů včetně tří ruských bank.

Státy musí shodu ještě formálně stvrdit písemně, aby sankce vstoupily v platnost, což by se podle českého vyjádření mělo stát v pátek. Podrobnosti k obsahu nového balíku předsednictví ihned nesdělilo.

Unie nově počítá s omezením vývozu chemikálií, nervově paralytických látek, elektroniky a IT komponentů, které by Rusko mohlo využít pro vojenské účely. Zákaz exportu se má týkat například motorů využívaných v dronech, kterými Moskva útočí na ukrajinské civilní cíle a energetickou infrastrukturu.

Špičky EU pochválily české předsednictví

Předseda Evropské rady Charles Michel na závěrečné tiskové konferenci po jednodenním summitu EU ve čtvrtek pozdě večer řekl, že české předsednictví v Radě EU bylo velmi aktivní a angažované a českému premiérovi Petru Fialovi (ODS) i jeho týmu v Bruselu a v Praze „patří náš obdiv“. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová vypíchla, že Evropa má vůči Česku dluh vzhledem k jeho práci za posledního půl roku.

Česko přebíralo předsednictví uprostřed ruské invaze na Ukrajinu a energetické krize, a přesto se mu podařilo dosahovat kompromisů, postupovat jednotně a pokračovat v pomoci Kyjevu, zhodnotil české půlroční působení ve vedení Rady EU Fiala. Dodal, že vždy nešlo o jednoduchá jednání, ale společně se je pokaždé podařilo dotáhnout do konce. Český premiér na závěr poděkoval von der Leyenové i Michelovi a popřál úspěšné předsednictví Švédsku, které se ho ujme 1. ledna. Michel také oznámil, že lídři zemí EU se 9. a 10. února sejdou na mimořádném summitu, jehož tématem bude migrace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 40 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...