Státy EU a europarlament se neshodly na prodloužení „chat control“

Členské státy EU a Evropský parlament se nedohodly na prodloužení prozatímního nařízení, které má umožnit platformám dál dobrovolně skenovat komunikaci uživatelů kvůli dětské pornografii. Druhé kolo takzvaného trialogu se odehrálo v pondělí v Bruselu. Prozatímní nařízení přitom platí jen do 3. dubna a podle české europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) je tak pravděpodobné, že takzvaná „chat control“ vyprší bez náhrady a žádné skenování už nebude moci probíhat.

„Je politováníhodné, že se europarlamentu a Radě EU včera (v pondělí) večer nepodařilo dosáhnout dohody o prodloužení prozatímního nařízení, a to i přes naši ochotu konstruktivně jednat,“ komentovala aktuální výsledek německá europoslankyně ze socialistické frakce Birgit Sippelová, která je zpravodajkou návrhu.

Členské státy EU podle ní projevily nedostatek flexibility a akceptovaly, že prozatímní nařízení v dubnu vyprší. „Dobrovolné skenování ze strany platforem za účelem boje proti šíření materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí on-line tak od té doby už nebude možné,“ dodala Sippelová.

Prozatímní nařízení, které umožňuje dobrovolné skenování obsahu platformami, platí do už zmíněného začátku dubna. Evropská komise očekávala, že do té doby už bude schválen nový, trvalý návrh normy přezdívané „chat control“. Protože se tak nestalo, navrhla alespoň prodloužit platnost stávajících pravidel s tím, že jinak by vznikla právní mezera a platformy by neměly jasný právní základ pro odhalování materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí.

O neúspěšném trialogu informovalo i kyperské předsednictví, které vyjednávalo jménem členských států. „Rada EU beze změn podpořila návrh Evropské komise z prosince, který hovořil o prodloužení dočasného opatření o dva roky. To by poskytlo dostatek času k dokončení jednání o dlouhodobém rámci,“ prohlásila mluvčí předsednictví.

Návrh Komise podle ní obsahoval stejný text, na kterém se spolu zákonodárci dohodli již dvakrát – v roce 2021 a předloni. „Evropský parlament ale bohužel trval na změně rozsahu působnosti prozatímního opatření takovým způsobem, který by podle názorů velké většiny členských států učinil toto opatření neúčinným,“ upřesnila mluvčí.

Podle Gregorové je současný vývoj úspěchem

Evropský parlament schválil svůj postoj k nařízení minulý týden ve Štrasburku. Europoslanci podpořili pokračování dobrovolného skenování, tedy prodloužení výjimky z pravidel na ochranu soukromí, a to až do 3. srpna 2027. Zároveň se ale podařilo schválit pozměňovací návrh právě Gregorové, který hovoří o možném skenování obsahu pouze u podezřelých osob na základě povolení soudu.

„Včerejší (pondělní) trialog týkající se Chat control 1.0 dopadl nejlépe, jak mohl. Rada a Parlament se neshodly na žádné kompromisní variantě,“ míní Gregorová. „Celkově to vnímám jako jeden ze svých největších úspěchů za celý mandát. V tuto chvíli je tedy pravděpodobné, že se výjimka ze směrnice na ochranu soukromí nepodaří včas schválit. V takovém případě by Chat control 1.0 skončil 3. dubna bez náhrady,“ vysvětlila europoslankyně.

Platformy tak podle ní budou muset okamžitě přestat plošně skenovat on-line komunikaci nebo obrázky, které si uživatelé posílají. „Systém nefungoval, byl neproporční a dělal z nevinných občanů podezřelé, a proto jsem ráda, že snad brzy skončí,“ dodala Gregorová.

Paralelně s dočasnými pravidly se v EU řeší i trvalý návrh, který má bojovat proti šíření materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí. Nařízení známé jako CSAM má přitom množství kritiků, vyslovovala se proti němu například předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Na konci listopadu se však zástupci členských států na svém postoji k normě nakonec shodli, když návrh podpořilo Německo, které bylo dlouho proti.

„Boj stále nekončí. Obávám se, že se nyní ještě zvýší tlak na schválení Chat control 2.0, tedy trvalého režimu šmírování,“ predikuje Gregorová. Kyperské předsednictví očekává, že se nařízení stihne vyjednat do konce června. Podle pirátské europoslankyně je to ale nereálné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...