Státníci připomněli druhou světovou válku. Duda varoval před ustupováním ruské agresi

Nahrávám video

Do Varšavy se sjeli světoví státníci, aby si připomněli 80. výročí začátku druhé světové války. Polský prezident Andrzej Duda přivítal delegace ze čtyř desítek zemí, Česko zastupoval Miloš Zeman.

První projev přednesl prezident Duda. Vzdal hold všem, kteří bojovali za svobodu v Evropě. Připomněl, že na Polsko kromě nacistů zaútočili také sovětští komunisté, kteří byli tehdejšími spojenci Adolfa Hitlera. Posteskl si, že jeho země zůstala bez slíbené západní pomoci.

„Lidstvo si vzalo příliš málo z té strašlivé lekce,“ řekl Duda. Připomněl etnické čistky a genocidy v bývalé Jugoslávii nebo ve Rwandě, které se odehrály v devadesátých letech.

„Máme v poslední době dokonce i v Evropě co do činění s návratem imperialistických tendencí, s pokusy měnit hranice, s použitím násilí, s útoky na jiné státy a odebíráním jejich území,“ prohlásil s odkazem na ruskou agresi proti Gruzii v roce 2008 a Ukrajině v roce 2014. Dnešní Evropa by si podle něj měla vzít ponaučení z toho, jak dopadlo ustupování takovýmto krokům na konci třicátých let.

Nepozvaný Putin

Ruský prezident Vladimir Putin pozvání na pietní akci nedostal. Šéf kanceláře polského prezidenta Krzysztof Szczerski rozhodnutí vysvětlil jeho agresivní politikou vůči Ukrajině. Ze solidarity pak podle tisku odřekl účast běloruský prezident Alexandr Lukašenko.

„Nebylo to otázkou veřejné debaty. Bylo rozhodnutím hostitele, tedy prezidenta a jeho kanceláře, že tuto událost budou sdílet se spojenci, se zástupci členských zemí EU, NATO a Východního partnerství,“ komentoval to zástupce českého velvyslance ve Varšavě Jiří Kyrian.

Ředitel Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál připomněl, že před deseti lety Putin na stejné akci byl. Vztahy Kremlu se Západem procházely fází oteplení a Spojené státy se pokoušely o jejich takzvaný reset. „Rusko této příležitosti do značné míry zneužilo. Vladimir Putin v rozhovorech v polském tisku opakoval známé lži ohledně paktu Molotov-Ribbentrop,“ vysvětlil Dostál.

K tomu se přidalo, že Rusové stále odmítají vrátit Polákům vrak letadla, které bylo zničené při katastrofě u Smolenska v roce 2010, kde zemřela polská elita včetně prezidenta. Důležitou roli podle Dostála hraje i invaze ruské armády do sousední země v roce 2014: „Rusko narušilo své vztahy se Západem tím, že podniklo ten agresivní krok vůči Ukrajině a porušilo mezinárodní právo.“

Nahrávám video

Německá prosba o odpuštění

Po Dudovi vystoupil německý prezident Frank-Walter Steinmeier. „Válka byla německým zločinem,“ řekl a dodal: „Minulost není uzavřena. Naopak, čím déle je od války, tím důležitější je paměť. Válka končí, když zmlknou zbraně, ale její skutky jsou dědictvím pro období míru. Jako německý prezident spolu s německou kancléřkou říkám, že na utrpení polských rodin nezapomeneme. Nikdy nezapomeneme.“

To, že mohl promlouvat ve Varšavě, kterou nacisté před lety zničili, považuje Steinmeier za důkaz zázraku usmíření, kterého Němci neměli právo se domáhat. Ocenil, že právě polská touha po svobodě pomohla strhnout železnou oponu, a zdůraznil význam zachování sjednocené Evropy jako lekce vzešlé ze staletí válek a nenávisti.

„Evropa zažila to, co je v člověku nejhorší, ale přesto vsadila na to, co je v něm nejlepší,“ řekl prezident. Německo podle něj získalo silnou pozici v Evropské unii, a proto musí pro Evropu dělat více a musí se naučit lépe naslouchat. Nesmí se však považovat za lepší Evropany a propadnout nacionalismu.

Pence: spojenectví je nejlepší obrana svobody

Viceprezident Spojených států Mike Pence pak připomněl hrůzy války. Ocenil všechny, jejichž obětavost v boji proti totalitě nebude nikdy zapomenuta. Odvahu Poláků podle něj nikdo nezlomil, a to ani za nadvlády Sovětů: „Polsko dokázalo, že je vlastí hrdinů.“ 

Kromě odvahy a svobodomyslnosti Poláků v projevu zmínil i další národy svého času zotročené Evropy, včetně Čechů. Zdůraznil také, že Američané a Poláci si dobře uvědomují, že „spojenectví je nejlepší obrana naší svobody“.

Ze Spojených států měl přijet prezident Donald Trump, avšak kvůli hurikánu Dorian jej zastupuje Pence.

Po projevech státníci zazvonili na zvon s nápisem „Paměť a varování“. Následně se rozezvonily kostely po celém městě. Politici nakonec položili věnec ke hrobu neznámého vojína. Podle polské televize do Varšavy přijelo asi 250 hostů, včetně 17 hlav států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...