Už druhý týden se v Rusku konají demonstrace na podporu vůdce tamní opozice Alexeje Navalného. Policie se demonstranty snaží tvrdě potlačit. Mezi lidmi, které doposud zadržela, je i padesátka novinářů. Ti se přitom na podobné akce vybavují vestami, visačkami nebo jinými dokumenty, které potvrzují, že patří k médiím. Pravdivé informace z protestů se přitom k ruské veřejnosti nedostávají, státní i nezávislá média si realitu ohýbají tak, aby se hodila k jejich přesvědčení.
„Když by divák protestů v Rusku sledoval pouze vládní média a někdo jiný pouze ta opoziční, tak si pak budou vyprávět o dvou úplně různých událostech,“ popisuje současnou situaci v Rusku česká novinářka Petra Procházková. Jako expertka na tuto zemi, která v ní řadu let žila a jako novinářka pracovala, sleduje veškeré dostupné zdroje. Obrázek, který nejvíc odpovídá realitě, si ale musí poskládat sama.
Jako příklad dává informace ohledně počtu protestujících. „Prokremelská média snižují počty, kam až to jde, a hovoří o tom, že tam bylo pár agresivních mladíků a zmanipulovaný dav. Naopak opoziční a nezávislá média si trošku v účasti přidávají, a i když já si třeba myslím, že určitě nebylo po celém Rusku 300 tisíc demonstrantů, oni takové číslo klidně pustí,“ popisuje Procházková, která nyní píše pro Deník N.
Symbolem posledních dní se stal příběh ženy, kterou jeden z těžkooděnců kopl tak silně, až skončila v nemocnici. Druhý den pak svět obletěly záběry, na kterých se jí policista s kyticí omlouvá. „Vládní média zdůrazňovala, že policistovi někdo stříknul něco do očí, že byl rozčílen a pořádně neviděl. A přišel do nemocnice a ona omluvu přijala. Druhá strana zase už od začátku popisovala, že žena málem umírá, že je v kritickém stavu. To pravda nebyla. Takže případ zveličovala,“ pokračuje novinářka Procházková.
Úřady zahraniční novináře většinou ignorují
To, že se teď s rezervou musí brát i jindy nezávislá média, potvrzuje také zpravodaj Polské televize v Rusku Tomasz Dawid Jedruchów. „Ne, že by lhali, ale využívají různých situací, které jsou pochybné, aby ukázali, že ne všechno, co se děje, je v pořádku. Což víceméně znamená, že každou událost, kterou řešíme, se musíme snažit ověřit. Protože nesmíme důvěřovat žádné ze stran,“ říká.
Cokoli si ověřit je ale pro zahraniční novináře v Rusku nesmírně obtížné. Ruské úřady totiž s nimi buď nekomunikují, nebo si nechávají na odpověď i několik dní. „Často máme problém dostat nějaké informace nebo vůbec s někým si domluvit rozhovor, protože lidé se hrozně bojí mít kontakt se zahraničními médii,“ vysvětluje Jedruchów.
Svou profesi ale nezatajuje. Na demonstrace, které zpravodajsky pokrývá, obléká bundu s logem stanice a polskou vlajkou. „Novinář se snaží nějakým způsobem odlišit. Občas se ale stává, že to policisté vůbec neberou v potaz a pokud mají pokyn, tak stejně novináře můžou zadržet. Každopádně se snažíme být viditelní, je to pro naši bezpečnost,“ popisuje.
Bloggeři jako zdroj informací
Většinu z padesátky zadržených novinářů při protestech minulý víkend policie pustila po pár hodinách. Podle Petry Procházkové se tak děje ze dvou důvodů – zastrašení a omezení, aby reportér nemohl do světa vysílat informace.
Jejich práci pak často přebírají občanští žurnalisté, kterých v Rusku přibývá, a zahraniční novináři jejich svědectví často při práci používají. V Novosibirsku tak například působí blogger Timur Chanov.
„Na místě bylo mnoho lidí a když jste v davu, tak není pohodlné natáčet. Občas do mě strčili policisté, ale strkali i do ostatních. Někoho také lovili z davu. To bylo pro Novosibirsk neobvyklé, protože po mnoho let, kdy se tu konaly různé akce, se policie do nich nikdy nevměšovala. To se stávalo v Moskvě, Petrohradě a některých dalších městech, ale v tom našem ne,“ popisuje současné protesty blogger Chanov.
Tvrdí, že se vyjadřuje svobodně a že ho nikdo neomezuje. Na jakoukoli cenzuru si nestěžuje ani polský novinář Jedruchów. Na paměti ale přesto má, že jeho práci zaznamenává ministerstvo zahraničí, které ho může ze země kdykoli vyhostit.
Reportáž z protestujícího Ruska přinese pořad Newsroom ČT24 v neděli večer.
