Srbský prezident uvedl armádu do stavu zvýšené pohotovosti

Nahrávám video

Srbská armáda uvedla v pondělí večer na pokyn prezidenta Aleksandara Vučiče své jednotky do stavu zvýšené pohotovosti. Reagovala tím na napětí v sousedním Kosovu, jehož bezprostřední příčinou byl spor o registrační značky aut. Protestující kosovští Srbové v úterý v pohraničním kosovském městě Mitrovica postavili nové barikády, uvedla agentura Reuters. Podle kosovského ministra vnitra Xhelala Sveçly usiluje Srbsko, pod vlivem Ruska, o destabilizaci Kosova.

„Srbský prezident (…) nařídil srbské armádě, aby byla v nejvyšším stupni bojové připravenosti, tedy na úrovni použití ozbrojené síly,“ sdělil v prohlášení srbský ministr obrany Miloš Vučević. Náčelník generálního štábu srbských ozbrojených sil Milan Mojsilović uvedl, že jej prezident vyslal ke hranicím s Kosovem.

„Situace je tam složitá,“ řekl Mojsilović v neděli večer v rozhovoru s televizí Pink cestou do města Raška na jihozápadě země, zhruba deset kilometrů od hranic s Kosovem. Žádá si podle něj „přítomnost srbské armády podél administrativní linie“, což je termín používaný srbskými orgány pro označení hranice s Kosovem. Podle srbského ministerstva vnitra „všechny jednotky“ přechází „okamžitě pod velení náčelníka generálního štábu“.

Srbsko odmítá, že by chtělo destabilizovat svého souseda

„Je to právě Srbsko, ovlivněné Ruskem, které uvedlo svou armádu do stavu zvýšené pohotovosti a nařídilo postavit nové barikády, aby ospravedlnilo a ochránilo zločinecké skupiny…, které terorizují srbské občany žijící v Kosovu,“ uvedl ve svém prohlášení kosovský ministr vnitra. Srbsko odmítá, že by mělo v úmyslu destabilizovat svého souseda. Říká, že chce jen chránit tamní srbskou komunitu. Jak k tomu uvedl srbský prezident, Srbsko bude „pokračovat v boji za mír a hledat kompromisní řešení“.

Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008. Stalo se tak necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku války a náletů NATO. Srbsko nezávislost neuznává a Kosovo stále považuje za součást svého území. Rovněž asi 50 tisíc Srbů žijících na severu Kosova neuznává autoritu vlády v Prištině. Kosovo za suverénní stát považuje asi polovina států OSN, z EU ho neuznávají Španělsko, Rumunsko, Slovensko, Řecko a Kypr, které mají obavy ze separatismu na vlastním území.

Kosovo usiluje o odstranění barikád

Priština začátkem prosince vyslala na sever stovky policistů z řad kosovských Albánců. Učinila tak poté, co kosovští Srbové v listopadu opustili svá místa v kosovských institucích, včetně policie, na protest proti snaze Prištiny donutit kosovskosrbské obyvatelstvo používat výhradně kosovské registrační značky vozidel. Srbové v reakci na zvýšenou přítomnost kosovské policie 10. prosince postavili na severu země barikády, které od té doby ochromují dopravu na dvou hraničních přechodech.

Kosovská vláda chce barikády odstranit a o součinnost žádá i misi Severoatlantické aliance KFOR. „Kosovo se nezapojí do dialogu se zločineckými skupinami a je třeba obnovit svobodu pohybu. Na žádné silnici by neměly být barikády,“ uvedla vláda v pondělním prohlášení. O umožnění svobody pohybu žádá i KFOR.

V úterý v Mitrovici nákladní automobily nově zablokovaly cesty spojující ve městě jeho část obývanou Srby s částí obývanou etnickými Albánci.

Srbská premiérka: Situace je na pokraji ozbrojeného konfliktu

Krátce před odjezdem generála Mojsiloviče do pohraniční oblasti zveřejnilo několik srbských médií na sociálních sítích video, na kterém jsou slyšet výstřely. Situaci popisují jako „boj“, k němuž došlo, když se kosovské síly snažily rozebrat barikádu. Kosovská policie to okamžitě popřela a na svém facebookovém profilu napsala, že se žádné střelby neúčastnila.

Kosovská média uvedla, že v oblasti střelby se nacházela hlídka kosovských sil pod vedením kosovské mise Severoatlantické aliance KFOR. Hlídka KFOR byla podle kosovského ministra vnitra Xhelala Sveçly napadena. Kosovská mise NATO oznámila, že vyšetřuje střelbu z „25. prosince v blízkosti hlídky mise NATO v Kosovu“. „Nedošlo k žádným zraněním ani materiálním škodám,“ uvedla v prohlášení.

Srbská premiérka Ana Brnabičová minulý týden uvedla, že situace s Kosovem je „na pokraji ozbrojeného konfliktu“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...