Spor Macrona a Morrisona kvůli nákupu ponorek se vyhrocuje

V australských médiích se v úterý objevila uniklá textová zpráva z komunikace mezi australským premiérem Scottem Morrisonem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, která naznačuje, že Francie věděla o úmyslu Austrálie odstoupit od velké zbrojní zakázky na dodávku dvanácti ponorek francouzské firmy Naval Group. Francie přitom tvrdí, že byla rozhodnutím Austrálie zcela zaskočena. Morrison se v pondělí rovněž ohradil proti obvinění ze lži, které dříve vznesl Macron. Prohlásil, že odmítá urážky a pomluvy směřující na Austrálii.

V australských médiích se objevila uniklá textová zpráva z komunikace, kterou oba lídři údajně měli jen několik dní před oznámením paktu AUKUS. Morrison se podle nejmenovaných vládních zdrojů listu The Australian pokoušel s Macronem spojit dva dny před zveřejněním dohody. Francouzský prezident mu však hovor nevzal a odpověděl mu zprávou: „Mám očekávat dobré nebo špatné zprávy ohledně našich společných ponorkových ambicí?“ Morrisonova odpověď není známa.

Zpráva zřejmě do médií unikla s Morrisonovým vědomím, ten to však odmítl komentovat. Řekl, že je podle něj důkazem toho, že Francie tušila o možných problémech s kontraktem, a jeho zrušení tak nelze označit za „bodnutí do zad“, jak to udělal francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian.

„Kontaktovali nás, když jsem se snažil uskutečnit ten hovor, a Macron dal jasně najevo, že se obává, že by ten telefonát mohl vyústit v rozhodnutí Austrálie nepokračovat ve zbrojní dohodě,“ řekl v pondělí Morrison. Dodal, že svou nespokojenost se zbrojní zakázkou uzavřenou jeho předchůdcem Malcomem Turnbullem v roce 2016 dával Paříži najevo již delší dobu. Paříž pak údajně nemohl předem informovat o dohodě s Británií a USA z bezpečnostních důvodů.

Podle některých Morrisonových kritiků včetně Turnbulla se australský premiér neměl spoléhat na to, že Francouzi jeho úmysly vyčtou z různých náznaků, a měl jednat s Paříží napřímo. Turnbull médiím řekl, že pokud Austrálie chtěla jaderné ponorky, mohla se na nich domluvit rovnou s Francií.

Na Morrisona se kvůli uniklé soukromé Macronově zprávě snesla kritika opozičních politiků, podle nichž tím premiér diplomatickou roztržku s Paříží ještě více vyhrotil a rovněž ohrozil důvěryhodnost Austrálie v očích dalších zahraničních lídrů.

Francie nový vývoj zatím nekomentovala, ve středu však chystá vystoupení před novináři francouzský velvyslanec v Austrálii Jean-Pierre Thebault.

Jak to všechno začalo?

Francouzský prezident Macron se v neděli s Morrisonem setkal poprvé od září, kdy Austrálie, USA a Británie ohlásily vytvoření nového bezpečnostního paktu pro oblast Asie nazvaného AUKUS. Jeho součástí bylo rovněž odstoupení od smlouvy s Francií na dodání dieselových ponorek, místo nichž se Canberra rozhodla nakoupit jaderné ponorky od USA.

Vytvoření paktu vyvolalo značnou nelibost Francie. Ta tvrdí, že o úmyslu předem nevěděla a že jí pakt i zrušení zbrojní dohody zaskočilo. Paříž načas dokonce odvolala z Canberry i Washingtonu své velvyslance.

Macrona se po nedělním setkání s Morrisonem novináři zeptali, zda si myslí, že mu australský premiér letos v červnu lhal, když se bavili o stavu obří zbrojní zakázky na diplomatické večeři v Paříži. „Nemyslím si to, vím to,“ odpověděl francouzský prezident.

Australský premiér se v pondělí na klimatické konferenci v Glasgow proti Macronovým poznámkám ohradil a vykreslil je jako pomluvy. „Nebudu přijímat urážky Austrálie. Nebudu to přijímat jménem Australanů,“ řekl novinářům. Agentura AP poznamenala, že podle většiny pozorovatelů mířila Macronova poznámka na Morrisona osobně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...