Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušila sankce proti třem firmám napojeným na ruského oligarchu Olega Děripasku, blízkého spojence ruského prezidenta Vladimira Putina. Zrušení postihu důrazně odmítali demokratičtí senátoři, k nimž se připojilo i jedenáct republikánů. Ministerstvo financí zároveň ujistilo, že na sankcích týkajících se osobně Děripasky se nic nemění.
Sankce proti ruským společnostem Rusal, EN+ Group Plc a EuroSibEnergo byly vyhlášeny loni v dubnu kvůli ruské anexi Krymu, údajnému ovlivňování amerických prezidentských voleb v roce 2016 a ruské podpoře režimu Bašára Asada.
Někteří američtí zákonodárci z obou hlavních politických táborů argumentovali, že by se postih neměl uvolňovat, dokud neskončí práce zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera, který objasňuje ruskou roli v amerických prezidentských volbách. Senát začal projednávat rezoluci, která zrušení sankcí odmítá.
Naopak mnoho z republikánů, kteří byli proti zachování postihu, se obávalo dopadu na světový obchod s hliníkem, uvedli představitelé Trumpovy administrativy. Děripaska podle nich svůj podíl ve společnostech snížil a už je neovládá. Kritici zrušení sankcí ale tvrdí, že společnosti ovládá stále.
Rusal je druhým největším producentem hliníku na světě a firma EN+ vlastní téměř polovinu jeho akcií. Děripaska se po vyhlášení postihu zavázal svůj kontrolní majetkový podíl omezit. Americké ministerstvo financí v neděli konstatovalo, že všechny tři společnosti snížily přímé i nepřímé Děripaskovy podíly v nich a že se vlivu ruského oligarchy zbavily.
Děripaska snížil podíl a odešel ředitel Rusalu
Děripaskův podíl ve společnosti En+ se snížil ze 70 na 44,95 procenta, část akcií předal dobročinnému fondu. Hlasovací práva má nyní pouze na 35 procent svých podílů, ty jsou ale rozprostřeny mezi další lidi či subjekty.
Mezi nimi je nadace, kterou Děripaska založil před dvaceti lety, jeho bývalá manželka a tchán či ruská banka VTB, jež je také cílem sankcí. Hlasovací práva k těmto podílům mají být převedena na třetí strany bez vazeb na Děripasku, píše web televize CNN.
Po oznámení ministerstva financí se svých funkcí vzdal předseda představenstva a ředitel společnosti Rusal Jean-Pierre Thomas, který byl do čela firmy zvolen před měsícem. Jeho odchodem z řídicích funkcí americké ministerstvo podmínilo zrušení sankcí. Hodnota akcií Rusalu na burze v Hongkongu vzrostla o pět a na moskevské burze o deset procent. Kurz rublu se zvýšil vůči dolaru i euru.
Těžba hliníku je v Rusku po Číně největší na světě. Zavedení sankcí vyvolalo rostoucí zájem o čínský hliník, jehož export loni dosáhl rekordních objemů.
Sankce vůči Děripaskovi a jeho dalším firmám platí dál
Sankce proti Děripaskově osobě, vyhlášené loni v dubnu, zůstávají v platnosti. Stejně tak všechny ostatní společnosti ruského miliardáře blízkého Kremlu, v nichž má víc než padesátiprocentní podíl, budou i dál sankcemi postiženy.
Děripaska měl úzké vazby na bývalého šéfa Trumpovy volební kampaně Paula Manaforta, který se loni v září rozhodl s vyšetřovatelem Muellerem spolupracovat a přiznal se k trestným činům spiknutí proti USA a spiknutí za účelem maření spravedlnosti. Ruská média řadí oligarchu do nejužšího okruhu Putinových spojenců.
