SPD se v europarlamentu připojí k nacionalistům. Piráti zvažují frakci Zelených

První jednání europarlamentu v novém složení začne až 2. července. Ještě před ustavující schůzí ale musí být jasno o nové podobě parlamentních frakcí, na jejichž základě jsou pak rozdělována třeba místa ve výborech. Především u nováčků, v českém případě tedy tří Pirátů a dvou zástupců SPD, je to klíčové rozhodování. Piráti se ve středu zúčastnili jednání evropských Zelených, účast ve frakci ale ještě nepotvrdili. Připojení poslanců SPD k nacionalistické frakci je už naopak jisté.

„Nemůžeme o tom rozhodnout sami, musí to schválit náš republikový výbor,“ vysvětlil Mikuláš Peksa, místopředseda Pirátů a jeden z trojice jejich nových zástupců v EP. Pirátské předsednictvo se na výbor obrátí ve čtvrtek a rozhodnutí by podle Peksy mělo padnout do týdne či dvou. Čas na dohodu Piráti mají do 21. června, kdy musí frakce v europarlamentu oznámit své členy.

Už nyní je naopak jisté, že oba noví čeští europoslanci zvolení za SPD se v europarlamentu připojí ke stranám, jako je italská Liga Mattea Salviniho nebo francouzské Národní sdružení Marine Le Penové. Potvrdil to ve čtvrtek šéf SPD Tomio Okamura.

Okamura: AfD se nebude vracet k Benešovým dekretům

Frakce má nyní podle něj jistých 76 poslanců, včetně rakouských Svobodných a Alternativy pro Německo (AfD). Okamura podle svých slov ohledně německé strany dostal jednoznačné ujištění, že AfD se nehodlá vracet k tématu Benešových dekretů. Ve snaze otevřít dveře i dalším stranám v europarlamentu se frakce možná přejmenuje. O novém názvu by mělo být jasněji v příštích týdnech.

Nacionalistické strany a uskupení zaměřené proti nynější podobě EU se v minulém volebním období na ustavení jedné frakce nedokázaly dohodnout, a tak kromě Evropy národů a svobody (ENF), se kterou se domluvil právě Okamura, existovala také Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD) s výraznou tváří Brita Nigela Farage s jeho tehdejší Stranou nezávislosti Spojeného království (UKIP).

Farage v Británii v eurovolbách výrazně uspěl s novou Stranou pro brexit a se skoro třemi desítkami europoslanců by za normálních okolností byl pro každou frakci „vítanou nevěstou“. Protože však Británie stále hodlá z EU odejít, nyní zřejmě na konci října, zmizí s ní z europarlamentu také Farage a jeho spolustraníci. Pro frakci, kterou založí či ke které se přidají, to bude znamenat oslabení či případně i zánik, pokud by ji i s Brity tvořily strany jen ze sedmi členských zemí EU. Zástupci ENF včetně Okamury s Faragem o možnostech vyjednávají.

Frakce liberálů projde výraznou obměnou

Výraznou obměnou projde liberální frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), kam se řadí šest nových i staronových českých europoslanců zvolených za vládní hnutí ANO. Frakce, která se v novém rozložení sil na evropské politické scéně může stát v příštích měsících rozhodujícím jazýčkem na vahách, se má rozšířit o 21 francouzských europoslanců z koalice Obroda francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Frakce uvažuje o změně názvu tak, aby jednoznačně obsahoval slovo „Evropa“. Zda bude vybráno „Obnovme Evropu“, „Evropa kupředu“, „Evropané“, nebo nějaká podobná varianta, bude jasné zřejmě příští týden.

Frakce, či v terminologii jednacího řádu EP politická skupina, může být ustavena nejméně 25 europoslanci zvolenými v nejméně čtvrtině členských zemí, tedy nyní v sedmi státech společenství. Frakce má k dispozici vlastní sekretariát i administrativní zázemí a finance.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...