Španělský soud vyšetřuje působení ruských špionů během katalánského referenda

Španělský nejvyšší soud začal vyšetřovat možný vliv Ruska na dění v Katalánsku v době konání protiústavního referenda o nezávislosti v roce 2017. Podle španělského deníku El País se tajné vyšetřování zaměřuje na to, zda se ruská elitní tajná jednotka s označením 29155 pokusila vyvolat v regionu destabilizační procesy. Snahu ruských tajných agentů ovlivnit dění v zemi tento týden oficiálně potvrdilo i Srbsko.

List El País se odvolává na informace z policejních a justičních zdrojů. Podle nich se vyšetřování zaměřilo na jednotku 29155 spadající pod ruskou vojenskou rozvědku GRU. Právě tento oddíl podezírají bezpečnostní služby z destabilizačních akcí v několika zemích Evropy.

Protiteroristická jednotka španělské policie nyní podle El País prověřuje možné napojení členů jednotky na katalánské separatisty. V rámci vyšetřování se objevuje jméno Denise Sergejeva.

Denis Sergejev v posledních letech vystupuje pod jménem Sergej Fedotov. Zpočátku své kariéry působil v ruské armádě na Sibiři, později byl převelen do Moskvy a vystudoval elitní vojenskou školu spadající pod rozvědku GRU. Od té doby je nasazován na akce s vysokou citlivostí.

V roce 2015 jej zaznamenaly bulharské úřady, spojovaly ho s vraždou obchodníka se zbraněmi. V roce 2016 se objevil ve Velké Británii před i po referendu o vystoupení z Evropské unie.

Známý je i z kauzy Skripal, kdy podle britských tajných služeb měl mít nad celou akcí dozor.

Přímý kontakt Rusů se separatisty není potvrzen

„Podle informací, které máme z deníku El País, španělská zpravodajská služba zatím nezjistila, že by byl Denis Sergejev v přímém kontaktu se separatisty, ať už mluvíme o politicích, či aktivistech,“ uvedl redaktor ČT Ondřej Nekola.

Sergejev měl podle El País Barcelonu navštívit hned dvakrát. Poprvé v listopadu 2016 a v Katalánsku měl zůstat zhruba šest dní. Pak se přes Curych vrátil zpátky do Moskvy. Podruhé do Barcelony přiletěl pouhé dva dny před konáním referenda 1. října 2017. Zdržel se zde až do 9. října a následně se přes Ženevu vrátil do Ruska. Tyto údaje získali španělští vyšetřovatelé z odbavovacích systémů leteckých společností.

Španělské tajné služby už dříve přišly s informacemi, že během celé katalánské krize se enormně zvýšil výskyt dezinformací a zpráv podněcujících k nenávisti.

O možném vlivu ruských tajných služeb na události v Katalánsku loni v květnu hovořil také tehdejší šéf německé kontrarozvědky Hans-Georg Maasen. „Rusko se tajnými operacemi pokouší ovlivnit veřejné mínění skrze extremistické a rasistické organizace. V případě katalánských separatistů podporovali jejich zájmy propagandistickými aktivitami,“ prohlásil Maasen.

Ruská podpora nezávislosti

Španělské úřady například objevily vazbu mezi Ruskem a jedním z představitelů katalánského separatistického hnutí, Víctorem Terradellasem. Jako člen dnes už rozpuštěné katalánské strany CDC (Democratic Convergence of Catalonia) zastával post ministra mezinárodních vztahů a byl blízkým spolupracovníkem katalánského premiéra Carlese Puigdemonta, kterého měl tlačit k vyhlášení nezávislosti.

V komunikaci přes WhatsApp Terradellas Puigdemonta vyzýval k osobnímu setkání v době, kdy se premiér rozhodoval o vypsání regionálních voleb, které by rozhodly o vyhlášení nezávislosti.

Terradellas podle deníku El País Puigdemonta ujišťoval, že Rusko by případné vyhlášení nezávislosti podpořilo. Puigdemont později Terradellasovi namítl, že by vyhlášení nezávislosti mohlo být pro Katalánsko „devastující“. Terradellas mu ale odpověděl, že jej emisar ruského prezidenta Vladimira Putina ujistil také o podpoře katalánské nezávislosti od bývalého ruského prezidenta Michaila Gorbačova.

Nahrávám video
Události: Operace ruských špionů v Evropě
Zdroj: ČT24

Jednotka pro nejcitlivější operace

Na podvratné akce ruské jednotky 29155 v Evropě na podzim upozornil americký deník The New York Times. Odvolával se přitom na informace od špionážních pracovníků čtyř západních zemí. 

Jednotka podle listu sídlí ve výcvikovém středisku na východě Moskvy a je součástí vojenské rozvědky GRU. Aktivity jednotky 29155 jsou tak tajné, že o nich nemají informace ani ostatní operativci GRU. Agenti volně cestují Evropou, někteří jsou vyznamenanými veterány ruských válek v Afghánistánu, Čečensku nebo na Ukrajině. Šéfem jednotky je generálmajor Andrej Averjanov, uvedl newyorský list.

Západní zpravodajské služby skupinu poprvé identifikovaly v roce 2016 po nezdařeném převratu v Černé Hoře, jehož součástí měla být vražda tamního premiéra a obsazení parlamentní budovy. Loni v březnu se dva agenti jednotky 29155 pokusili v jižní Anglii otrávit bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dceru Juliji armádním jedem novičok. Investigativní novináři za útočníky označili ruské agenty Anatolije Čepigu a Alexandra Myškina.

Podle člena bezpečnostního výboru ruské Státní dumy Andreje Lugovoje se ale informace amerického listu o jednotce 29155 míjejí s realitou. Lugovoj je ovšem ve Velké Británii obviněn z vraždy bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka, který přeběhl k Britům a v roce 2006 byl v Londýně otráven radioaktivním poloniem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 37 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...