Španělská vláda vytáhla do boje proti plýtvání potravinami. Do parlamentu posílá revoluční návrh zákona, který má co nejvíce omezit vyhazování jídla. Supermarketům nebo restauracím mají za porušení pravidel hrozit vysoké pokuty, domácností se sankce nedotknou. Takto aktivně se proti nešvaru rozvinutého světa zatím v Evropě postavily jen Francie a Itálie.
Španělé ročně vyhodí 1300 tun potravin, to je v průměru jedenatřicet kilogramů na hlavu. V odpadu končí i prošlé výrobky z obchodů nebo nespotřebované suroviny z restaurací. Vláda proto chce projednat zákon, který bude mířit na všechny články řetězce. „Jak prvotní producenty, tak i velkovýrobu a dodavatele,“ prohlásil španělský ministr zemědělství a rybolovu Luis Planas.
Každá firma má za úkol vypracovat plán, jak plýtvání omezit. Co nejvíc neprodaných surovin má jít do potravinových bank, v další fázi do výroby džusů a marmelád. To, co se nedostane ke člověku, zamíří ke zvířatům, z vhodných zbytků bude biopalivo. A restaurace a bary mají zákazníkům nabízet, že jim nesnědené porce zabalí domů – povinně a zadarmo. Zákon počítá i s tím, co už řada prodejců dělá, tedy se slevou nabízet zboží, které brzy projde. Manažeři supermarketů si novinku pochvalují a vyzdvihují, že se jídlo využije pro potřebné.
Za porušení pravidel budou hrozit pokuty – za ty nejvážnější přestupky v přepočtu až půldruhého milionu korun. Levicová vláda normy hájí sociálními, hospodářskými i morální důvody. „Je to etické z toho důvodu, že bohužel stále žijeme ve světě, kde je hlad a podvýživa. Jde o téma, které se samozřejmě dotýká svědomí nás všech,“ uvedl ministr Planas.
Finanční postihy se ovšem nedotknou domácností, které se na plýtvání podílejí absolutně nejvíc. Přiznávají se k tomu tři čtvrtiny z nich. Vláda chce jejich návyky změnit alespoň osvětou.
Podobnou cestou se podle náměstka ministra zemědělství Jindřicha Fialky vydává i Česko, které spíše, než aby trestalo, pozitivně motivuje. „Avšak každá cesta, která vede k snížení plýtvání potravinami, je správná cesta,“ míní náměstek.
