„Sovětský člověk“ Ivanišvili má Gruzínský sen o ruském zákonu a kontrole země

Gruzii zasáhly protesty proti návrhu zákona o zahraničním vlivu. Gruzínský parlament ve středu ve druhém čtení schválil tuto kontroverzní normu, za kterou stojí vládní Gruzínský sen (GS). Do jejího čela se na začátku roku vrátil oligarcha Bidzina Ivanišvili, jehož zahraniční média popisují jako šedou eminenci gruzínské politiky. Jeho vliv a vliv jeho strany stojí mimo jiné na možnosti přidělovat státní pracovní pozice v zemi, která čelí silné nezaměstnanosti. Před říjnovými volbami do parlamentu má GS dvojnásobnou podporu voličů, než kterékoliv jiné uskupení.

Návrh zákona vyžaduje, aby se všechny neziskové organizace a zpravodajská média, které získávají více než dvacet procent finančních prostředků ze zahraničí, registrovaly jako zástupci zahraničního vlivu. Ten, kdo by se daným předpisem neřídil, by dostal pokutu.

Kritici tvrdí, že tato legislativa je podobná ruskému zákonu, který se nejprve zaměřil na nevládní organizace a skupiny hájící lidská práva, a poté byl rozšířen i na mediální organizace, jednotlivé novináře, bloggery na YouTube a další subjekty, které dostávají peníze ze zahraničí. Podobnou legislativu přijal Kyrgyzstán a o podobném kroku uvažují i zákonodárci v Kazachstánu.

„Agenti zahraničního vlivu“

Chystaný zákon má podle vládní strany Gruzínský sen především vnést světlo do financování nevládních organizací. Nový návrh zákona je téměř totožný s návrhem, který se GS pokusil předložit v březnu 2023. Tehdy od něj po dvou nocích násilných protestů ustoupil.

Jediná změna oproti předchozímu návrhu zákona je ve formulaci textu. Neziskové organizace a zpravodajská média by se nově musela registrovat jako organizace „sledující zájmy cizí moci“. V předchozím návrhu zákona se hovořilo o „agentech zahraničního vlivu“.

Spojené státy americké, Velká Británie a další evropské země varovaly Gruzii před přijetím zákona, který je podle Evropské unie neslučitelný s jejími hodnotami.

Gruzie v prosinci získala status kandidátské země, ale Evropská unie dala jasně najevo, že daná legislativa znamená, že další posun k členství Gruzie je fakticky vyloučen, obzvlášť když bezpečnostní složky ve středu večer použily proti tisícům protestujících vodní děla, napsal server Politico.

Rusko tvrdí, že chce v Gruzii „stabilitu a předvídatelnost“ a popírá, že by na svého souseda vyvíjelo nátlak, aby zákon přijal. Podle Kremlu je absurdní, že odpůrci normu vykreslují jako ruský projekt.

Strategie Gruzínského snu

Osmdesát procent Gruzínců si přeje vstup do EU, a přesto si je Gruzínský sen jistý, že se udrží u moci, i když zdánlivě záměrně ničí evropské vyhlídky. Podle serveru Politico jsou lidé ve státních institucích nuceni podporovat vládní stranu.

Politico popsal několik případů, kdy bylo pracovníkům veřejného sektoru, jako jsou učitelé a zaměstnanci obecních úřadů, nařízeno, aby se zúčastnili akce, která se údajně konala na podporu zákona o zahraničních agentech. Někdy jsou přiváženi autobusy, aby se zúčastnili provládních shromáždění.

„Neexistuje... jednotná opozice, které by lidé věřili. Gruzínský sen je známý praktikami kupování hlasů, zneužíváním svých administrativních pravomocí – zejména v regionech – a vyhrožováním lidem, že přijdou o práci, pokud nebudou volit GS,“ řekla Tinatin Achvledianiová, výzkumná pracovnice Centra pro evropská politická studia.

Dalším klíčovým prvkem úspěchu Gruzínského snu je to, že se neprezentuje jako proruský a protiunijní, místo toho vysílá dvojznačné zprávy. Pokud jde o Kreml, obviňuje opozici, že riskuje konflikt s Ruskem – jako příklad uvádí vězněného bývalého prezidenta Michaila Saakašviliho, který v roce 2008 čelil ruské agresi skrze Abcházii a Jižní Osetii.

Gruzínský sen také tvrdí, že podporuje členství v EU – ale chce ho za vlastních podmínek, bez důrazu na práva sexuálních menšin a bez vměšování zahraničních médií a skupin zabývajících se lidskými právy.

„Sovětský člověk“ Ivanišvili

Klíčovým hráčem strany Gruzínský sen je Bidzina Ivanišvili, oligarcha, který v letech 2012 až 2013 působil jako gruzínský premiér. Jeho osobní bohatství a stranická kontrola nad veřejnými financemi zajistily jemu a jeho favoritům politický vliv, pravomoc zadávat státní zakázky a vytvářet pracovní místa, což jim získalo přízeň v zemi, kde je každý šestý člověk bez práce.

Ivanišvili o sobě tvrdí, že bude bojovat proti korupci, zachová gruzínskou národní identitu a obnoví územní celistvost země.

 „Je to sovětský člověk,“ vyjádřil se však pro britský server The Telegraph Alex Petriašvili, který působil jako gruzínský ministr pro evropskou integraci za Ivanišviliho vlády. Podle něj jeho bývalý šéf v zásadě nevěří v demokracii. „Nikdy se nestyděl v soukromých rozhovorech říkat, že korupce je všude, a je dobře, když je pod kontrolou,“ dodal.

Ivanišvili na začátku roku 2024 oznámil návrat do vrcholné politiky, když se ujal funkce čestného předsedy Gruzínského snu. Je to nová pozice, která mu dává právo vybrat kandidáta strany na premiéra. 

Není to Ivanišviliho první politický návrat. V roce 2013 odstoupil z funkce premiéra a následně v roce 2018 se opět stal předsedou Gruzínského snu. Opět však rezignoval v roce 2021, když jeho strana vyhrála další parlamentní volby. Podle think-tanku Carnegie Endowment for International Peace toto chování dokládá, že je Ivanišvili šedou eminencí gruzínské politiky.

Poslední celostátní průzkum politických preferencí z března roku 2024 ukazuje, že Gruzínský sen podporuje přibližně 31 procent veřejnosti. To je zhruba dvakrát více, než kolik podporuje jakoukoli jinou stranu.

Opozice

I přes svou frustraci však mnoho Gruzínců tvrdí, že nevidí jasnou alternativu k vládnoucí straně. Největší opoziční blok v zemi, Sjednocené národní hnutí (SNH) založené Saakašvilim, se snaží distancovat od kritiky jeho působení v úřadu, které bylo mimo jiné poznamenáno obviněními z korupce a vytvářením kultu osobnosti.

Tinatin Bokučavová, předsedkyně SNH, řekla serveru Politico, že její stranu čeká těžký boj, aby voliči ukončili vládu Gruzínského snu a naplnili tak své evropské ambice.

„SNH má kromě Gruzínského snu nejdisciplinovanější a nejangažovanější voličskou základnu, ale to k vítězství nestačí,“ připustila Bokučavová. „Proto musíme spolupracovat se všemi proevropskými opozičními stranami a vytvořit jednotnou frontu,“ míní politička.

Třetí a poslední čtení návrhu zákona se očekává v polovině května. Gruzínský sen má v parlamentu dost hlasů, aby prosadil přijetí normy a následně přehlasoval očekávané veto prezidentky Salome Zurabišviliové.

Ačkoli Zurabišviliová po svém zvolení čelila protestům opozice, je v současnosti vnímána jako prozápadní element. Soužití prezidentky s vládou provází výrazné spory, přestože Zurabišviliová před šesti lety kandidovala za Gruzínský sen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...