Sovětská sonda Kosmos 482 ze 70. let minulého století se rozpadla v sobotu kolem osmé hodiny ráno středoevropského času po vstupu do zemské atmosféry, uvedlo Evropské centrum trasování a dohledu nad vesmírem (EU SST). Podle ruské kosmické agentury Roskosmos družice dopadla do Indického oceánu.
„V roce 1972 vypuštěné kosmické zařízení Kosmos 482 přestalo existovat, opustilo oběžnou dráhu a dopadlo do Indického oceánu,“ sdělil Roskosmos podle ruské agentury RIA Novosti. Stalo se tak podle ní „západně“ od hlavního města Indonésie Jakarty.
Sonda byla navržena tak, aby vydržela vstup do husté atmosféry planety, proto vědci z EU SST nejprve odhadovali, že může návrat na Zemi přečkat. Kulovitý aparát měl hmotnost 495 kilogramů a průměr 1,17 metru.
Program Věnera
Sovětský svaz vyslal tuto družici do vesmíru v rámci programu Veněra (rusky Venuše). Jeho cílem bylo prozkoumat stejnojmennou planetu. Jenže mise nevyšla podle plánů, Kosmos se nedostal dál než na oběžnou dráhu Země. Sonda se totiž už na orbitě podle NASA rozdělila na čtyři části a její přistávací modul od té doby 53 let kroužil po oběžné dráze.
Název Kosmos od šedesátých let dostávaly sovětské kosmické lodě, které zůstaly na oběžné dráze Země, podotýká NASA. Sovětské planetární mise podle ní obvykle nejprve mířily na oběžnou dráhu, odkud měly pokračovat dále do svých destinací, pokud ale například selhal motor, sondy zůstaly na orbitě. A dostaly označení Kosmos.
K Venuši se od roku 1961 vydalo několik amerických a sovětských sond, mezi nimi v roce 1962 americký Mariner 2, který Venuši jako první obletěl, nebo v roce 1975 sovětská Veněra 9, jež na Zemi poslala první snímky povrchu planety.
