Soud v Paříži v pondělí zprostil společnosti Air France a Airbus obvinění z neúmyslného zabití, kterému čelily kvůli havárii letadla na lince z Ria de Janeiro do Paříže v roce 2009. Při incidentu zemřelo 228 lidí. O rozhodnutí soudu informovaly agentury AFP a AP. Pokud došlo k pochybením, jejich spojitost s nehodou není jistá a nemohla být prokázána, uvedl podle AFP soudce.
Přepravce i výrobce letadel odpovědnost odmítali a požadovali zamítnutí žaloby. Možným pochybením se zabývali dva prokurátoři, každý měl na starosti jednu větev případu, tvrdí francouzská televizní stanice BFM. Procesy s oběma společnostmi trvaly celkem devět týdnů.
„Musím konstatovat, že vzhledem k tehdejším vědeckým poznatkům nebylo možné konstatovat žádné trestně právní pochybení,“ uvedl jeden ze soudců podle BFM TV. „Airbus čelil obvinění z podcenění nebezpečí plynoucího ze zamrznutí rychlostních sond a neinformování letecké společnosti, jak v těchto případech postupovat,“ vysvětlil obžalobu Sebastien Busy, právní zástupce rodin obětí.
Třináct let čekání na rozsudek
Při čtení rozsudku znělo v soudní síni vzlykání. Verdikt je podle agentury AP obrovskou porážkou pro rodiny obětí, které 13 let bojovaly za to, aby se případ vůbec dostal k soudu. „Jsme z toho znechucení. Soud nám neustále říká: musíte jít dál, tady žádný problém neexistuje,“ uvedla Danièle Lamyová, která při nehodě přišla o svého syna Erica a šéfuje sdružení rodin obětí. „U mocných vítězí beztrestnost. Století ubíhají a nic se nemění,“ dodala.
„Osvobození? Přiznávám, že jsem ztratila víru ve spravedlnost v naší zemi,“ reagovala na rozsudek žena, která při tragédii přišla o rodiče.
Rodiny obětí ze tří desítek zemí celého světa po rozsudku tvrdí, že se spravedlnosti nedočkaly. Poukazují ale na zlepšení dohledu nad technickým stavem letadel. „Především je důležité, aby byla bezpečnostní opatření posílena a něco podobného se už nikdy neopakovalo,“ soudí Corinne Soulasová, matka jedné z obětí. Air France také vyměnila rychloměry na všech svých strojích za modernější typ.
I když soud neshledal společnosti vinnými z trestného činu, soudci uvedli, že Airbus a Air France nesou občanskou odpovědnost za škody způsobené nehodou, a nařídili jim odškodnit rodiny obětí. Celkovou částku soud neuvedl, v září by se ale mělo konat další slyšení, které to upřesní. Air France již rodiny obětí, které pocházely ze 33 zemí, odškodnil.
Dva měsíce trvající proces skončil výsledky, ze kterých jsou rodiny obětí podle zpravodajských agentur naštvané a zklamané. Nezvykle dokonce i státní zástupci argumentovali pro zproštění obžaloby a tvrdili, že řízení nepřineslo dostatek důkazů pro trestní odpovědnost společností.
Společnost Air France v reakci na verdikt uvedla, že „ho bere na vědomí“ a že „bude vždy pamatovat na oběti této hrozné nehody a vyjadřuje hluboký soucit všem jejich blízkým“.
Nejhorší havárie v dějinách francouzského leteckého dopravce
Stroj Airbus A330 letu AF447 se zřítil do Atlantiku 1. června 2009. Na jeho palubě zemřelo 228 cestujících a členů posádky tří desítek národností. Šlo o nejhorší havárii v dějinách Air France. Trosky stroje se našly až o téměř dva roky později v hloubce 3900 metrů. Vyšetřovací zpráva z roku 2012 uvedla, že k nehodě přispěly nedostatky ve vybavení letounu a nevhodné reakce vystresovaných pilotů. Série odborných analýz mimo jiné ukázala, že piloty zmátla námraza na rychlostních sondách a stroj havaroval za méně než pět minut.
Aerolinky Air France byly obviněny z toho, že své piloty nedostatečně proškolily. Výrobce Airbus pak podle prokuratury podcenil následky selhání čidel. Prokuratura nicméně při závěrečné řeči loni v prosinci uvedla, že odpovědnost firem nelze prokázat.
Podle prezidenta Národní společnosti leteckých pilotů Yvese Deshayese Air France ani nemohla připravit piloty na podobné extrémní situace. „Reagovali s tím, co měli k dispozici, co mohli použít a jak byli na podobné situace vycvičeni,“ doplnil Deshayes.
Ve Francii šlo podle agentury Reuters o první případ, kdy justice posuzovala možné neúmyslné zabití společností. V případě odsouzení firmám hrozila pokuta až 225 tisíc eur (5,3 milionu korun).
