Soud v Hongkongu poslal prodemokratického aktivistu Laie na dvacet let za mříže

Nahrávám video

Soud v Hongkongu odsoudil prodemokratického aktivistu a bývalého mediálního magnáta Jimmyho Laie za „porušení zákona o národní bezpečnosti“ ke dvaceti letům vězení. Podle agentur AFP a AP je trest zatím nejvyšší uložený od přijetí Čínou vnuceného zákona, který prakticky umlčel kritické hlasy v Hongkongu. Lai veškerá obvinění odmítá, může se odvolat. K jeho okamžitému propuštění vyzvalo několik států i Evropská unie.

Podle agentury AP se Lai dostavil do soudí síně, kde krátce pozdravil své příznivce, mezi kterými byli jeho manželka či hongkongský kardinál Joseph Zen. Hrozilo mu až doživotí. Před soudem se shromáždila i skupina jeho příznivců.

„Soud se domnívá, že celkový trest udělený Laiovi v této kauze má být dvacet let vězení,“ stojí podle agentury AFP v rozhodnutí. Vysoký trest je odůvodněn tím, že osmasedmdesátiletý Lai byl údajně hlavou spiknutí se zahraničními silami a šíření štvavých materiálů.

Podle AFP po zahrnutí i předchozích trestů pondělní rozhodnutí znamená, že Lai by měl strávit ve vězení dalších osmnáct let. Tvrdý kritik Pekingu je za mřížemi od konce roku 2020. Další odsouzení ve stejné kauze dostali tresty od šesti do deset let vězení.

Kritika rodiny a lidskoprávních organizací

Laiův syn Sebastien trest označil za drakonický. „Znamená úplnou destrukci právního systému Hongkongu a konec spravedlnosti,“ míní. Jeho sestra Claire rozsudek považuje za krutý a je přesvědčena, že pokud bude naplněn, tak její otec zemře za mřížemi jako mučedník.

Lidskoprávní organizace Amnesty International rozsudek vnímá jako „chladnokrevný útok na svobodu slova“. „Tvrdý dvacetiletý trest pro Jimmyho Laie, kterému je 78 let, znamená ve skutečnosti rozsudek smrti,“ uvedla Elaine Pearsonová z organizace Human Rights Watch.

Výzvy k propuštění

Evropská unie v pondělí vyzvala k bezpodmínečnému propuštění hongkongského prodemokratického aktivisty. Jeho stíhání Evropská komise označila za politicky motivované, což podle ní poškozuje pověst Hongkongu. Tamní úřady podle ní mají obnovit důvěru ve svobodu tisku a ukončit stíhání novinářů.

Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová vyjádřila přesvědčení, že vzhledem k věku Laie, který má i britské občanství, se trest rovná doživotnímu. „Mám nadále velké obavy o zdraví pana Laie a znovu vyzývám hongkongské úřady, aby ukončily jeho otřesné utrpení a z humanitárních důvodů ho propustily,“ řekla představitelka království, které Hongkongu do roku 1997 jako koloniální mocnost vládlo.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil verdikt za nespravedlivý a tragický závěr případu a též vyzval k omilostnění. „Rozsudek světu ukazuje, že Peking je ochoten zajít do krajních mezí, aby umlčel ty, kteří brání základní svobody,“ uvedl Rubio v prohlášení. Také prezident USA Donald Trump už v prosinci požádal čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, aby zvážil Laiovo propuštění.

K okamžitému propuštění vyzvala též tchajwanská vláda, podle které se ukazuje, že pod čínskou správou se svoboda tisku stala v Hongkongu jen prázdným slovem.

Také japonská vláda vyjádřila vážné znepokojení nad možným dopadem vězeňského trestu pro Laie na svobodu slova v oblasti.

Jako drakonický rozsudek odsoudil český senátor Pavel Fischer (nestr.). „To není spravedlnost, ale ‚rozsudek smrti‘ za pokojný nesouhlas, kterému pomohla pasivita mezinárodního společenství,“ vyjádřil své přesvědčení předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Podle správce Hongkongu Johna Leeho je však rozsudek důkazem vlády práva a přinese občanům velké zadostiučinění. Podle Pekingu zase hongkongské úřady splnily svou povinnost a Lai si přísný trest zaslouží.

Symbol mizející svobody tisku

Zakladatel již zrušeného prodemokratického deníku Apple Daily si v současnosti odpykává trest ve výši pěti let a devíti měsíců za podvod. Proces s ním se stal symbolem rychlého mizení svobody tisku v Hongkongu pod tlakem pročínské vlády.

Zákon o národní bezpečnosti, který v roce 2020 pro hongkongské území zavedla centrální vláda v Pekingu a proti jehož zavedení vypukly v Hongkongu v roce 2019 masové demonstrace, se zaměřuje na činy separatismu, rozvratu státní moci, teroristické činnosti a spolupráce se zahraničními nebo vnějšími silami za účelem ohrožení národní bezpečnosti. Při jeho porušení může být udělen až doživotní trest.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...