Nejvyšší soud USA umožnil v pondělí vládě prezidenta Donalda Trumpa obnovit deportace migrantů do jiných než jejich vlastních zemí. Americká administrativa jim při tom podle tohoto rozhodnutí nemusí nabídnout možnost prokázat, jaká újma by jim tam mohla hrozit. Informovala o tom agentura Reuters.
Agentura Reuters označila rozhodnutí soudu jako další vítězství republikána Trumpa v jeho snaze o masové deportace migrantů, kteří přišli nelegálně. Právě tento slib patřil k jeho výrazným volebním závazkům v loňské prezidentské kampani.
Vláda bývalého prezidenta, demokrata Joea Bidena, byla v tomto směru veřejností široce kritizována za nečinnost či malou aktivitu. Kritika dopadala zejména na bývalou viceprezidentku Kamalu Harrisovou, která měla migrační politiku na starosti. Trump v listopadu Harrisovou v prezidentských volbách porazil.
Americký Nejvyšší soud vyhověl žádosti administrativy o zrušení soudního příkazu, který požadoval, aby migranti určení k deportaci do takzvaných třetích zemí dostali „smysluplnou příležitost“ sdělit americkým úředníkům, že jim v nové destinaci hrozí mučení. Tento příkaz vydal 18. dubna bostonský okresní soudce Brian Murphy. Ten nyní i přes rozhodnutí Nejvyššího soudu uvedl, že jeho rozhodnutí, které brání rychlé deportaci osmi mužů do Jižního Súdánu, „zůstává v plné platnosti“.
Podle webu BBC News se případ týká osmi migrantů z Myanmaru, Jižního Súdánu, Kuby, Mexika, Laosu a Vietnamu, kteří byli deportováni v květnu v letadle, jež údajně směřovalo do Jižního Súdánu. Trumpova administrativa k tomu uvedla, že se jedná o „nejhorší z nejhorších“.
Naopak mluvčí Bílého domu Abigail Jacksonová po pondělním rozhodnutí uvedla, že „Nejvyšší soud pozastavil platnost soudního příkazu levicového okresního soudce a potvrdil prezidentovu pravomoc vyhostit z naší země kriminální nelegální cizince a učinit Ameriku opět bezpečnou“.
„Nastartujte deportační letadla,“ řekla asistentka tajemníka ministerstva vnitřní bezpečnosti Tricia McLaughlinová.
Stručné usnesení Nejvyššího soudu nebylo podepsáno a neobsahovalo žádné odůvodnění, jak je to běžné při rozhodování o mimořádných žádostech, uvedla agentura Reuters. Soud má konzervativní většinu 6:3 hlasů. Právě tři liberální soudci posléze rozhodnutí soudu kritizovali.
Administrativa Nejvyššímu soudu sdělila, že její politika třetích zemí je již v souladu s řádným procesem a má zásadní význam pro vyhošťování migrantů, kteří se dopouštějí trestných činů, protože země jejich původu je často nejsou ochotny přijmout zpět. Uvedla, že všichni migranti určení pro Jižní Súdán se ve Spojených státech dopustili „ohavných zločinů“ včetně vražd, žhářství a ozbrojených loupeží.
Administrativa Donalda Trumpa se po lednovém nástupu do funkce dostala – zejména svými exekutivními příkazy – do četných soubojů s různými soudy. Často šlo o pojetí zákroků proti přistěhovalcům, kteří přišli nelegálně, redefinici jejich práv či možnosti jejich deportací.
Soudní spory se však týkají i mnoha dalších oblastí. Například toho, zda může bránit zahraničním studentům mířícím na Harvardovou univerzitu, ve vstupu do země. Federální soudkyně Allison Burroughsová to předběžným opatřením v pondělí vládě zakázala.
Další spor se vedl kupříkladu o pravomoc Trumpa zrušit Hlas Ameriky. Veřejnoprávní rozhlasová stanice, jejímž posláním je šířit informace do zemí s omezenou svobodou tisku, se zrušení snažila bránit soudně, v květnu ale federální odvolací soud řekl, že nebude snahám americké vlády bránit.
