Soud EU: Maďarský zákon o nevládních organizacích je diskriminační

Nahrávám video
Maďarský zákon je v rozporu s unijním právem
Zdroj: ČT24

Maďarský zákon, který zavádí omezení pro nevládní organizace financované ze zahraničí, je v rozporu s unijním právem, rozhodl Soudní dvůr EU. Zákon stanovuje organizacím, jejichž příspěvky z ciziny překročí určitou hranici, mimo jiné registrační povinnost a umožňuje sankce, pokud tuto povinnost nesplní. Podle soudu Budapešť tímto předpisem zavedla „diskriminační a neodůvodněná omezení“. Zástupce maďarské vlády uvedl, že kabinet bude verdikt respektovat a zákon změní. Zároveň ocenil, že soud nezavrhl cíl zákona jako takový, tedy větší transparentnost financování organizací.

Podle verdiktu se zákonem z roku 2017 dopouští Maďarsko diskriminace nejen samotných organizací, které přímo či nepřímo přijímají podporu ze zahraničí, ale i osob, které peníze poskytují. Zavedená omezení jsou podle unijního soudu v rozporu s jednou ze základních svobod uvnitř EU - volným pohybem kapitálu.

Deklarovaným cílem zákona, který prosadila vláda premiéra Viktora Orbána, bylo zajistit transparentnost organizací občanské společnosti, které přijímají dary ze zahraničí. Unijní soud zdůraznil, že proti tomuto cíli nic nemá, je podle něj ve veřejném zájmu. „Některé organizace občanské společnosti totiž s ohledem na cíle, které sledují, a na prostředky, kterými disponují, mohou mít výrazný vliv na veřejný život a na veřejnou debatu,“ píše se v rozsudku.

Podle soudu ale Maďarsko nedokázalo vysvětlit, proč by měla ke zvýšení transparentnosti přispět právě zákonem zavedená opatření. Dopadají totiž bez rozdílu na všechny organizace, které překročí stanovený finanční limit, „místo aby byla zacílena na ty organizace, které skutečně mohou mít významný vliv na veřejný život a veřejnou debatu“. 

Šéf kabinetu maďarského premiéra Gergely Gulyás řekl, že země vždy respektovala verdikty Soudního dvora EU a učiní tak i tentokrát. Dodal, že se ještě s verdiktem detailně neseznámil, ocenil ale, že soud vyjádřil souhlas s deklarovaným cílem zákona. Vláda podle něj normu změní tak, aby byly prostředky k jeho dosažení v souladu s unijními pravidly.

„Toto je důležitý verdikt, který chrání spolčovací svobodu a organizace občanské společnosti v EU a posiluje pravidla vnitřního trhu,“ uvedl v reakci mluvčí Evropské komise. Ta podle něj očekává, že se verdiktem bude maďarská vláda řídit.

Atmosféra nedůvěry

Maďarská norma stanovila, že organizace, jejichž roční příspěvek z jiných členských zemí EU nebo třetích zemí překročí 7,2 milionu forintů (546 tisíc korun), se musí povinně registrovat u soudu jako „organizace přijímající podporu ze zahraničí“ a také zveřejňovat podrobnosti o svých dárcích. Tyto údaje maďarské úřady následně zveřejňovaly na bezplatné on-line platformě.

Zmínku o tom, že jsou financovány ze zahraničí, musely nevládní organizace uvádět také ve všech svých publikacích a na svých internetových stránkách. Pokud by podmínky nedodržely, hrozilo organizacím i zrušení.

Kromě práva na volný pohyb kapitálu v EU omezuje podle soudu maďarský zákon také právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na ochranu osobních údajů a právo na svobodu sdružování. „Opatření, která tento zákon upravuje, mimoto mohou vůči těmto sdružením a nadacím vytvořit atmosféru nedůvěry,“ uvedl rovněž Soudní dvůr EU v rozsudku.

Podle Amnesty International jde o ránu maďarským úřadům

Ředitel maďarské pobočky organizace Amnesty International Dávid Vig označil rozsudek za „ránu uštědřenou maďarským úřadům, které se snaží stigmatizovat a podkopávat činnost organizací občanské společnosti, které kritizují vládní politiku“. Podle Viga sloužil zákon vždy jinému účelu, než tvrdila Orbánova vláda. Cílem bylo „nasadit náhubek kritickým hlasům a nahlodat veřejnou podporu organizacím bojujícím za lidská práva, spravedlnost a rovnost“.

Verdikt přivítal i ředitel organizace Open Society Foundation amerického finančníka maďarského původu George Sorose. Podle Patricka Gasparda je „potvrzením, že občanské angažmá je živoucí oporou našich demokratických hodnot“.

Maďarský premiér Viktor Orbán dlouhodobě kritizuje občanské organizace, které Soros sponzoruje. Vadí mu, že se stavějí proti přísné antiimigrační politice jeho vlády a prosazují liberálně demokratické hodnoty.

Žaloba Evropské komise v tomto případu je součástí širšího řízení s Maďarskem kvůli obavám, že Orbánův kabinet porušuje unijní hodnoty. Budapešť na to reaguje obviněním, že se Brusel snaží Maďarsko přimět k přijímání migrantů. Disciplinární řízení označila za protimaďarskou kampaň vedenou ve spolupráci se Sorosem. S pohledem Komise souzní maďarská opozice. Ta tvrdí, že cílem sporných norem je oslabit demokracii a upevnit premiérovu moc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 6 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 8 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...