Česko a Polsko tím, že nedovolují cizincům z Evropské unie vstupovat do politických stran, porušují unijní právo, rozhodl Soudní dvůr EU. Obě země zažalovala Evropská komise s tím, že státy tak omezují právo cizinců kandidovat v místních a evropských volbách za stejných podmínek, jaké mají čeští a polští občané. Jestliže země odmítnou nápravu, má Komise možnost soud požádat, aby jim udělil vysoké pokuty. České ministerstvo vnitra se s rozhodnutím seznámí a zváží, zda bude třeba upravit legislativu.
„Komise měla za to, že takové odepření představuje rozdílné zacházení na základě státní příslušnosti, a podala proto proti České republice a Polsku žaloby k Soudnímu dvoru pro nesplnění povinnosti. Soudní dvůr těmto žalobám vyhověl a určil, že tyto dva členské státy nesplnily povinnosti, které pro ně vyplývají ze Smluv,“ stojí v tiskovém prohlášení soudu.
Soudní dvůr ve svém rozhodnutí rovněž uvedl, že „účinný výkon volebních práv v obecních volbách a ve volbách do Evropského parlamentu, která zaručuje unijní právo, vyžaduje, aby občané EU, kteří mají bydliště v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky, měli rovný přístup k prostředkům, jimiž disponují státní příslušníci tohoto členského státu za účelem účinného výkonu těchto práv“. Rozdílné zacházení, zakázané unijním právem, přitom podle soudu nemůže být ospravedlněno důvody týkajícími se respektování národní identity.
Česká republika podle mluvčího ministerstva vnitra Ondřeje Krátošky svoji podobu práva na sdružování se v politických stráních a hnutích dlouhodobě hájilo. Nyní však Soudní dvůr dospěl k názoru, že odporuje evropskému právu. „Ministerstvo vnitra se prostřednictvím ministerstva zahraničních věcí, které v soudním procesu činilo procesní úkony za Českou republiku, seznámí podrobně s rozhodnutím soudu a bude zvažovat podobu případné legislativní úpravy tak, aby bylo respektováno soudní rozhodnutí,“ sdělil mluvčí.
Komise nechtěla žádné omezení
Česko a Polsko jsou podle Bruselu jedinými zeměmi sedmadvacítky, jejichž právní předpisy členství v politických stranách občanům jiných států Unie zakazují. Komise dospěla k názoru, že tím porušují ustanovení unijní smlouvy, které zakazuje diskriminaci na základě státní příslušnosti.
„Evropští občané, kteří si přejí uplatňovat svá politická práva v jiných členských státech EU, by měli mít možnost tak činit bez omezení. Zejména by měli mít možnost kandidovat v místních a evropských volbách v členském státě bydliště, a to za stejných podmínek jako státní příslušníci daného členského státu,“ vyjádřila se v minulosti Komise s tím, že „podporuje aktivní účast všech občanů EU na demokratickém procesu“.
Komise se českým omezením zabývá již od roku 2012, kdy formálně zahájila řízení pro porušování unijních pravidel. Česko však podle unijní exekutivy na opakované výtky reagovalo tvrzením, že jeho zákony jsou v souladu se společnými předpisy evropského bloku.
Sdružování v politických stranách upravuje v České republice zákon číslo 424/1991, který používá termín občan, avšak jak upozorňuje ve své studii z roku 2015 Parlamentní institut (servisní organizace sněmovny a Senátu), není v předpisu výslovně uvedeno, že se jedná o státního občana České republiky. Stanovy některých politických stran však české státní občanství jako podmínku členství stanovují.
