Soud dal zelenou Trumpovu plánu pobídek federálním pracovníkům, pokud rezignují

Americký federální soud dal zelenou plánu prezidenta Donalda Trumpa ohledně finančních pobídek, které administrativa nabídla civilním federálním pracovníkům, pokud sami odejdou ze zaměstnání. Informovaly o tom agentury Reuters a AP. Soudce podle nich zamítl žalobu, kterou podaly federální zaměstnanecké odbory. Stanice CNN verdikt označila za významné vítězství Trumpovy administrativy, která své kroky musí hájit u soudů ve zhruba čtyřech desítkách sporů.

Federální soudce George O'Toole nejprve minulý týden plán vlády dočasně zablokoval, než rozhodne o opodstatněnosti žaloby, kterou v této souvislosti podaly federální zaměstnanecké odbory. Učinil tak těsně před vypršením lhůty, kterou vláda původně zaměstnancům pro přijetí nabídky dala. Podle odborové organizace vládních zaměstnanců AFGE administrativa nabídkou porušila zákon a poskytla rozporuplné pokyny ohledně podmínek návrhu. Svaz upozornil, že Kongres pro program „odstoupení s odkladem“ nevyčlenil peníze.

Nyní stejný soudce dospěl k závěru, že odbory nejsou přímo programem dotčeny, a proto jim chybí oprávnění k žalobě, napsala CNN.

Odbory zapojené do sporu podle Reuters bezprostředně neuvedly, zda se proti rozhodnutí odvolají, nebo zda využijí jiné možnosti. „Rozhodnutí je neúspěchem v boji za důstojnost a spravedlnost pro státní zaměstnance. Není to však konec tohoto boje,“ nechal se nicméně slyšet Everett Kelly, předseda organizace AFGE, která zastupuje 800 tisíc federálních zaměstnanců. Rozhodnutí soudu se podle něj nezabývalo samotnou zákonností programu, který je podle agentury Bloomberg od středy terčem nové žaloby.

Naopak druhá strana verdikt přivítala. „Už není pochyb – program rezignace s odkladem je legální a zároveň cennou možností pro federální zaměstnance,“ reagoval Úřad pro personální řízení (OPM). Zájem o nabídku podle něj projevilo přibližně 75 tisíc pracovníků, což představuje asi tři procenta zaměstnanců. Úřad zároveň potvrdil, že možnost přistoupit na spornou nabídku již skončila.

Vláda původně odhadovala, že příslib placeného volna povede k podání výpovědi nejméně pěti procent a možná až desetiny vládních pracovníků. Deník The New York Times podotýká, že z vládních údajů vyplývá, že každý rok odchází do důchodu nebo se rozhodne z práce odejít více než pět procent federálních pracovníků.

Plán na zeštíhlení federálních úřadů

Trumpova administrativa krátce po nástupu k moci nabídla asi dvěma milionům civilních pracovníků federální vlády, že když do stanoveného termínu podají výpověď, nebudou do 30. září muset fyzicky docházet na pracoviště a dostanou peníze odpovídající zhruba osmi měsíčním platům. Lhůta se po soudní intervenci prodloužila. Krok je považován za součást plánů na drastické zeštíhlení federálních úřadů. Podle neoficiálních čísel nabídku přijaly nižší desítky tisíců pracovníků.

Plán je spojován s týmem miliardáře Elona Muska, který z pověření Trumpa vede tažení proti federální byrokracii a slibuje masivní úspory ve státních výdajích. Vzkaz, v němž byli federální pracovníci informováni o sporné nabídce, byl nadepsán stejnou frází jako sdělení adresované zaměstnancům sociální sítě X, když ji Musk převzal v roce 2022.

Podle nové zprávy deníku The Washington Post (WP) zahájil Muskův tým „rozsáhlé propouštění“, které se dotýká například Úřadu pro ochranu finančních zájmů spotřebitelů (CFPB) a Agentury pro malé podniky (SBA). Ve druhém z uvedených úřadů pracovníci ve zkušební době nejdříve dostali vzkazy, které je informovaly, že končí, načež záhy přišel další e-mail, který původní oznámení označil za chybu. „V úterý zaměstnanci dostali třetí e-mail: opět se dozvěděli, že končí,“ popisuje WP.

Ve Spojených státech s každým dnem přibývají nové žaloby proti krokům prezidenta Trumpa a jeho administrativy, podle amerických médií je jich už více než čtyřicet. Podle středečního prohlášení Bílého domu soudy ve dvanácti případech vydaly předběžná opatření, aby kroky vlády zablokovaly. V nové žalobě podané proti pobídkám k výpovědi podle Reuters pět odborových svazů požádalo, aby soud zablokoval to, co svazy označily za možné hromadné propouštění statisíců zaměstnanců, kteří se tlaku na přijetí nabídky brání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 6 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 8 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...