Söder chce k hranicím vyslat deset tisíc policistů. Mají bojovat s nelegální migrací

Německo kvůli nelegální migraci potřebuje dohodu spolkové vlády, regionů a obcí. Musí také zastavit mimořádné programy pro přijímání běženců a vyslat do pohraničí nejméně deset tisíc nových spolkových policistů. Během středy to ve Freilassingu na pomezí s Rakouskem prohlásil bavorský premiér Markus Söder. V projevu řekl, že Německo může letos očekávat na čtyři sta tisíc azylových žádostí. Znovuzavedení hraničních kontrol s Českou republikou během své řeči nezmínil.

„Letos můžeme počítat se čtyřmi sty tisíci žádostmi o azyl. To bude meziroční nárůst o sto procent,“ uvedl Söder. V projevu ostře kritizoval spolkovou vládu kancléře Olafa Scholze, která je podle něj nečinná. Zdůraznil, že obce i regiony se bez podpory Berlína neobejdou.

„Divíme se, že dosud nepřišla žádná reakce. Potřebujeme co nejdříve vnitroněmecký summit o integraci běženců a o nelegální migraci. Do pohraničních regionů je třeba vyslat nejméně deset tisíc nových spolkových policistů, aby byl každý úsek německých hranic stejně bezpečný,“ dodal bavorský premiér.

Některé spolkové země, mimo jiné Sasko, kvůli vyhrocené migrační situaci požadují obnovení hraničních kontrol s Českem, Polskem a Švýcarskem po vzoru stálých kontrol, které Německo od roku 2015 provádí na pomezí s Rakouskem. Ty však nejsou plošné po celé délce hranic, ale pouze na vybraných přechodech. Söder je nicméně v případě českých hranic nežádá.

Opozice chce pohraniční kontroly s Českem

Kontroly naopak požaduje Friedrich Merz, který je šéfem opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU), sestry Söderovy bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU). „Navrhujeme soubor opatření proti nelegální migraci, bohužel včetně potřebných kontrol s Českem, Polskem a Švýcarskem,“ prohlásil ve své středeční reakci na očekávaný počet čtyři sta tisíc azylových žádostí v letošním roce. Zároveň uvedl, že souhlasí se Söderem, podle kterého je Německo schopné zvládnout nejvýše dvě stě tisíc migrantů ročně.

Předseda Křesťanskodemokratické unie Friedrich Merz
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Místopředsedkyně bavorské pobočky policejních odborů GdP Daniela Bartelová ve středečním rozhovoru s bavorským veřejnoprávním rozhlasem Bayerischer Rundfunk řekla, že její organizace je naopak proti rozšíření stálých hraničních kontrol. 

„Stacionární kontroly jsou z policejního hlediska účinné jen omezeně, představují ale velkou zátěž pro obyvatele a také pro pohraniční region,“ podotkla. Dodala, že odbory jednoznačně podporují mobilní kontroly a takzvaná skrytá pátrání, což mohou být kontroly policistů v civilu a kontroly prováděné bez konkrétního podezření.

Bavorskou pohraniční policii posílí stovky lidí

V prohlášení, kterého se zúčastnil i bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann a zástupce velitele bavorské pohraniční policie Stephan Seiler, označil bavorský premiér práci tamních pohraničníků za vzor pro celé Německo. „Bavorská pohraniční policie je jeden velký úspěch,“ uvedl Söder.

U bavorské pohraniční policie nyní působí asi 820 policistů. Do roku 2025 by u ní podle současných plánů přitom měla sloužit tisícovka policistů. Söder řekl, že novým cílem je rozšířit řady pohraničníků do konce roku 2028 na patnáct set lidí. Bavorsko je jedinou německou spolkovou zemí, která má vlastní pohraniční policii. Založilo ji před pěti lety. Její fungování je ale úzce provázáno se spolkovou policií. Ta má v Německu na starosti ostrahu hranic.

Seiler před Söderovým vystoupením novinářům řekl, že migrační tlak se od roku 2021 výrazně zvýšil. Loni bavorská pohraniční policie zaznamenala 3068 případů nelegálního vstupu do Bavorska. „To bylo meziročně o více než polovinu více. Od začátku letošního roku máme takových případů 2300, což je meziročně o třetinu více,“ popsal Seiler. V roce 2022 bavorští pohraničníci zachytili 191 pašeráků migrantů. Letos jich bylo zatím 177, což je ovšem ve srovnání se stejným obdobím loňského roku podle Seilera o šedesát procent více.

Bavorská pohraniční policie letos zkontrolovala přes 290 000 lidí a při těchto kontrolách odhalila i další kriminální případy, mimo jiné zadržela 980 lidí, na které byl vydán zatykač. „Ukazuje se, že kontroly jsou efektivní a přispívají k bezpečnosti,“ dodal Seiler.

Ministryně: Zastavíme bezcitný obchod pašeráků

O nelegální migraci se ve středu debatovalo i na půdě Spolkového sněmu. Ministryně vnitra Nancy Faeserová poslancům řekla, že se země dohodla s Českou republikou na vytvoření společné operační skupiny proti pašerákům migrantů a jedná o zapojení Polska.

„Postupujeme rozhodně proti pašerákům. Těmto lidem nejde o lidské životy, ale jen o vlastní prospěch. Chci tento bezcitný obchod s lidmi v nouzi zastavit, proto jsem tento týden začala s dalšími opatřeními. Při spolkové policii zřídíme operační analytickou centrálu a se sousedními státy založíme novou operační skupinu,“ řekla Faeserová poslancům.

„Můj český kolega (Vít Rakušan) mi už v pátek zapojení přislíbil a měla jsem k tomu také včera (v úterý, pozn. red.) dobrý rozhovor s polským kolegou,“ dodala. Ministryně si od nových opatření slibuje výrazné zvýšení tlaku na pašeráky a účinnější boj proti nelegální migraci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 55 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...