Sociální demokracie v Dánsku zčásti přijala politiku nacionalistů a slaví triumf, protiimigrační strana propadla

Dánské parlamentní volby vyhráli opoziční sociální demokraté předsedkyně Mette Frederiksenové. Jednačtyřicetiletá politička by se mohla stát nejmladší předsedkyní vlády v historii státu. Současný premiér Lars Lökke Rasmussen už podal rezignaci. Velké volební ztráty zaznamenala protiimigrační Dánská lidová strana. Dánsko je po Švédsku a Finsku za poslední rok už třetí severskou zemí, kde se voliči přiklonili k levici.

Sociální demokraté dostali 25,9 procenta hlasů, Rasmussenova středopravicová liberální strana Venstre skončila druhá (23,4 procenta). Premiér již uznal prohru. „Měli jsme fantastické volby, vláda se ale změní,“ řekl svým příznivcům. Liberálové v Dánsku dominovali 14 z posledních 18 let, připomíná BBC.

Dánská lidová strana zřejmě doplatila na podporu vlády

Velké volební ztráty zaznamenala protiimigrační Dánská lidová strana, která Rasmussenovu menšinovou vládu podporovala. Po slabém výsledku v nedávných volbách do Evropského parlamentu jí nyní svůj hlas odevzdalo pouze 8,7 procenta voličů, což je obrovský pokles oproti volbám v roce 2015, v nichž strana získala přes 21 procent.

Jde o nejhorší výsledek strany od roku 1998. „Neopustím loď uprostřed bouře, beru na sebe odpovědnost, abych posunul stranu znovu vpřed,“ prohlásil lídr Kristian Thulesen Dahl.

Dánskou lidovou stranu oslabil mimo jiné zákon o konfiskaci majetku migrantů na financování jejich pobytu, který podpořila většina velkých stran, a to navzdory kritikům, kteří připomínali okrádání Židů nacisty za druhé světové války.

Sociální demokraté budou mít s dalšími čtyřmi levostředovými politickými uskupeními těsnou většinu 91 křesel ve 179členném parlamentu. Premiérův liberálně-pravicový blok získal mandátů 75. Volební účast byla vysoká (84,5 procenta).

„Je to historicky velké vítězství,“ prohlásila po zveřejnění výsledků pravděpodobná příští premiérka Frederiksenová. Podle agentury DPA se nejspíše nyní pokusí vytvořit menšinovou vládu, jež se bude opírat o podporu levicových stran, s nimiž se sociální demokraté shodují na většině témat. V otázce migrace, kde jednačtyřicetiletá Frederiksenová zastává přísnější postoje, bude vláda pravděpodobně hledat podporu i na pravici.

Levice chce omezit přistěhovalectví

Předvolební kampani dominovala témata migrace, sociálního zabezpečení a klimatických změn. Podle únorového Gallupova ústavu si 57 procent Dánů, myslí, že prioritou nového kabinetu by měl být boj s globálním oteplováním. Přesvědčeno je o tom 69 procent mladých mezi 18 a 35 lety. „Myslím si, že klima je to nejdůležitější, takže pro to jsem volila,“ uvedla devětadvacetiletá Amalie Falcková-Schmidtová.

Dánové volili v době, kdy je ekonomika na vzestupu a nezaměstnanost naopak na minimu. Sociální demokraté si přízeň lidí získali sliby zvýšit sociální výdaje a omezit přistěhovalectví s cílem ochránit sociální systém a integrovat ty migranty, kteří do Dánska přišli v minulých letech.

Sociální demokraté minulý rok pod vedením Frederiksenové dokonce navrhli posílat žadatele o azyl do zvláštních táborů na severu Afriky, a to do doby, než by úřady vyřídily jejich žádost.

Dánsko v roce 2015 patřilo s 21 tisíci žadateli o azyl k zemím, kam přišlo nejvíce uprchlíků v přepočtu na obyvatele. V důsledku zpřísnění dánských přistěhovaleckých zákonů počet žadatelů o azyl v zemi od té doby výrazně klesl a v roce 2017 dosáhl pouhých 3500.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Dánské strany zřejmě našly lék na vzestup nacionalistických hnutí
Zdroj: ČT24

Předchozí vlády v reakci na stárnutí populace prosadily nepopulární opatření v podobě postupného zvýšení důchodového věku ze stávajících 65 na celosvětově rekordních 73 let a zkrátily dobu vyplácení podpory v nezaměstnanosti ze čtyř na dva roky.

Sociálnědemokratická strana slibuje, že tento trend zastaví. Lidem, kteří pracovali více než 40 let, chce například umožnit dřívější odchod do důchodu.

Končící premiér Rasmussen považuje vize Frederiksenové za nerealistické. „Vláda sociálních demokratů absolutně závislá na podpoře dánských levicových stran bude mít za následek úplně jinou ekonomickou politiku. Nepovede k prosperitě a růstu, Dánsko se stane chudším, a ne bohatším,“ varoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...