Slovinsko čekají v neděli parlamentní volby. Podle průzkumů to vypadá na těsný souboj mezi Hnutím Svoboda (GS) premiéra Roberta Goloba a opoziční Slovinskou demokratickou stranou (SDS) Janeze Janši. Do kampaně zasáhl skandál kolem izraelské soukromé zpravodajské firmy Black Cube, která se podle vlády do voleb vměšuje a která je podle médií napojená na Janšovu SDS.
Podle webu Politico symbolizují slovinské volby širší střet mezi liberálními, proevropskými silami, a posilujícím pravicovým populistickým hnutím. „Pokud vyhraje pravicový blok, znamenalo by to pád další liberální bašty v Evropě,“ shrnul hlavní zápletku voleb pro web stanice Euronews komentátor Aljaž Pengov Bitenc.
Vítězství se snaží obhájit liberálně-levicové Hnutí svoboda v čele s premiérem Golobem, který od roku 2022 vládne v koalici se sociálními demokraty a stranou Levice.
O návrat do čela vlády usiluje čtyřnásobný premiér Janša, předseda národně konzervativní Slovinské demokratické strany.
Janšova SDS v průzkumech vede, hnutí GS nicméně její náskok v poslední době stahuje. Pokud by Golob mandát obhájil, byl by prvním slovinským premiérem po třiceti letech, kterému by se něco takového podařilo.
Skandál s videi kompromitujícími vládu
Finále kampaně poznamenal skandál kolem soukromé izraelské zpravodajské firmy Black Cube, kterou slovinské úřady viní z vměšování do voleb.
Firma založená bývalými příslušníky izraelských ozbrojených sil stojí podle médií za údajně zmanipulovanými videi s exministryní spravedlnosti Dominikou Švarcovou-Pipanovou. Nahrávky navozují dojem, že politička hovoří o korupci mezi politiky vládního tábora. Kompromitující videa se objevila na webu bez povinných údajů o provozovateli a se skrytou registrací domény.
Sociálnědemokratická expolitička a dnešní obchodní poradkyně vysvětlila okolnosti vzniku videa tak, že ji zástupci britské investiční firmy pozvali na schůzku do Vídně. Tito lidé se podle ní zajímali o investiční příležitosti ve Slovinsku a dotazovali se jí na to, kteří vládní politici disponují jakým vlivem a jaké „protislužby“ by očekávali.
Exministryně tvrdí, že celý podvod působil velmi věrohodně a že její výroky ve videu byly pomocí střihu vytrženy z kontextu.
Vměšování potvrdila slovinská tajná služba
Že za anonymní webovou stránkou stojí právě izraelská soukromá firma Black Cube s vazbami na tajné služby, uvedl týdeník Mladina s odkazem na experty. Mladina také tvrdí, že se zástupci této izraelské firmy setkali v prosinci v Lublani se šéfem opozice Janšou. Odvolávají se přitom mimo jiné na letové údaje a „vnitřní“ informace.
Slovinská zpravodajská a bezpečnostní agentura (SOVA) tento týden předložila Radě národní bezpečnosti zprávu, která potvrdila tvrzení o vměšování organizace Black Cube do kampaně.
Ředitel agentury „nás informoval o faktech naznačujících přímé zahraniční vměšování do slovinských voleb“, citovalo Politico slovinského státního tajemníka pro národní a mezinárodní bezpečnost Vojko Volka.
Podle ředitele SOVA „bylo toto vměšování s největší pravděpodobností objednáno ze Slovinska, na základě dostupných údajů zástupci společnosti Black Cube navštívili Slovinsko za posledních šest měsíců čtyřikrát“, dodalo Politico.
SOVA přímo nepotvrdila, že se zástupci Black Cube setkali s Janšou, a jeho strana SDS nejprve popřela, že by její představitelé s izraelskou firmou jednali. Později Janša připustil, že se se zástupcem Black Cube setkal, ale prý si nepamatuje, kdy to bylo, napsalo Politico s odkazem na slovinská média.
Znepokojení vyjádřila i prezidentka
Premiér Golob možné zasahování cizích zpravodajských služeb do voleb odsoudil. „Skutečnost, že... zahraniční služby zasahují do voleb demokratického členského státu Evropské unie, je něco neslýchaného,“ komentoval kauzu. Řekl také, že jde o „největší skandál, jaký jsme ve Slovinsku měli od nezávislosti“.
Znepokojení vyjádřila i prezidentka Nataša Pircová Musarová, která není spjatá s žádnou stranou. „Rozsah aktivit externích aktérů dosud nebyl plně rozkryt nebo objasněn, ale dosud prezentované aktivity vážně podrývají demokratické základy Slovinské republiky bez ohledu na to, kdo vede vládu nebo kdo je v opozici,“ uvedla Musarová.
Golobovi příznivci podle Politica tvrdí, že skandál je důkazem toho, že Janša spolupracuje se zahraničními subjekty na znovuuchopení moci.
Naopak Janšova SDS tvrdí, že nahrávky dokazují korupci na nejvyšších úrovních slovinské společnosti, a uvedla, že „uprostřed Lublaně by měl být postaven pomník“ na počest zástupců Black Cube, pokud „skutečně odhalili veškerou tuto korupci nepředstavitelných rozměrů“.
Trumpista Janša
Právě údajná zkorumpovanost současné vlády je jedním z témat předvolební kampaně SDS. Janša dále slibuje obnovení „slovinských hodnot“ se zaměřením na „tradiční rodinu“ či snížení státního financování nevládních organizací, přibližuje Euronews.
Janša je obdivovatelem amerického prezidenta Donalda Trumpa a během svého třetího premiérského mandátu, který skončil v roce 2022, se dostával do opakovaných střetů s Evropskou komisí, která vyjadřovala obavy o svobodu médií a vládu práva ve Slovinsku.
„Janša byl během své kariéry mnohým, téměř vším: od zarytého komunisty přes levicového kritika režimu až po liberálního, neoliberálního a neokonzervativního nacionalistu,“ řekl o něm stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) Luka Lisjak, historik a redaktor časopisu Razpotja & Eurozine.
„V roce 2026 je (Janša) představitelem, řekněme, trumpistického proudu evropské pravice,“ dodal Lisjak. Stejně jako Trump je Janša aktivní na sociálních sítích a jeho poslední premiérské období se vyznačovalo neustálými spory s mainstreamovými médii a různými kulturními válkami, dodává RFE/RL.
Spojenec Orbána, ale kritik Ruska
Podle stanice lze čekat, že po návratu k moci by Janša vytvořil v rámci EU alianci s premiéry Maďarska, Slovenska a Česka – Viktorem Orbánem (Fidesz), Robertem Ficem (Smer) a Andrejem Babišem (ANO) – která by ostře vystupovala proti unijním postupům ohledně zelené politiky, migrace, otázek právního státu či větší federalizace Unie.
Od Orbána či Fica se ale Janša liší v postoji k Rusku. „Mnohem více podporuje obranu Ukrajiny a je mnohem kritičtější vůči (ruskému vládci) Vladimiru Putinovi. A proto bych řekl, že se mu nejvíce podobá – možná ne tak ve vnitřní politice, ale v zahraniční politice – italská premiérka Georgia Meloniová,“ dodal Lisjak.
SDS má také oproti současné vládě, která v parlamentu prosadila uznání Palestiny jako samostatného státu, výrazně jiný postoj k izraelsko-palestinskému konfliktu a preferovala by užší vazby s Jeruzalémem.
Ekonomické výzvy a zdravotnictví
Úřadující premiér Golob slibuje mimo jiné reformu zdravotnictví či posílení ekonomické konkurenceschopnosti země. Jeho první funkční období poznamenala plnohodnotná ruská válka proti Ukrajině, energetická krize či vysoká inflace.
Dimitar Keranov z Německého Marshallova fondu poukazuje na to, že i když je slovinská ekonomika ve srovnání s některými jinými zeměmi v regionu poměrně stabilní, význam pořád mají otázky jako růst mezd, dostupnost bydlení či právě inflace. Opozice například slibuje snížení daní.
„A samozřejmě druhým klíčovým problémem je zdravotnictví a veřejné služby. Například dlouhé čekací doby a nedostatek personálu jsou nejviditelnějšími politickými tématy,“ řekl Keranov stanici RFE/RL. Řada lidí pracujících ve zdravotnictví odchází ze Slovinska do sousedního Rakouska.
„Nejlevicovější vláda za čtvrtstoletí“
Podle Keranova není vládní GS tak efektivní v on-line mobilizaci jako opoziční SDS. Lisjak pak vidí jako potenciální komplikaci pro vládnoucí stranu i to, že se GS v koalici spojila se sociálními demokraty a ještě levicovější stranou Levice.
„Myslím, že (to byla) pravděpodobně nejlevicovější vláda, jakou Slovinsko mělo za posledních 25 let. Hodně obyvatel Goloba volilo, protože měli dost Janšovy vlády, ale neočekávali tak jasný obrat doleva v politických a sociálních otázkách a jsou zklamaní. To jsou voliči, které bude (Golob) těžko získávat zpět,“ míní expert.
Kdo bude ve vládní koalici?
Ať už volby vyhraje GS či SDS, zřejmě se neobejde bez koaličních partnerů. Právě zisky menších stran proto budou mít velký vliv na konečnou podobu nové vlády. Do parlamentu by se mohlo klidně dostat i sedm subjektů, neboť hodně těch menších se pohybuje kolem čtyřprocentní hranice nutné pro zvolení.
GS by kromě dosavadních vládních stran, tedy sociálních demokratů (SD) a Levice, která nyní kandiduje v alianci LV se Zelenými, mohla případně spolupracovat i s piráty (PSS), pokud by na mandát dosáhli.
SDS by mohla dostat podporu od aliance tvořené třemi středopravými stranami – Naším Slovinskem (NSi), Slovenskou lidovou stranou (SLS) a novým uskupením FOKUS.
Kromě nich by se do parlamentu mohli podle některých průzkumů dostat ještě Demokraté (D), které založil exčlen SDS a bývalý ministr zahraničí v Janšově vládě Anže Logar, a antisystémová strana Resni.ca, která vznikla jako subjekt vystupující proti očkování a šíří populistické a proruské narativy.
