Slovenský „lex atentát“ má zajistit bezpečnost politiků a části doživotní rentu

Nahrávám video
Horizont ČT24: Dohady kolem nového zákona na Slovensku
Zdroj: ČT24

Přísnější bezpečnostní opaření na Slovensku se mají dotknout politiků, online prostoru i demonstrací. Lidé třeba nebudou moci protestovat u vládních budov. Dlouhodobí premiéři mají získat doživotní rentu. Zákon zvaný „lex atentát“ podle útoku na premiéra Roberta Fica začal řešit parlament. Opozice varuje před možným zneužitím. Vicepremiér Robert Kaliňák připustil, že ve sporném návrhu může dojít ke změnám, v některých pasážích však úpravy předlohy odmítl.

Slovenský kabinet už projednal řadu kontroverzních kroků, mezi nimi například zrušení speciální prokuratury i změny ve veřejnoprávní RTVS. Nejaktuálnějším z návrhů je takzvaný „lex atentát“, který chce slovenský kabinet schválit ve zrychleném legislativním řízení.

Ačkoliv ministr vnitra a nový předseda strany Hlas Matúš Šutaj Eštok na začátku června ujišťoval, že „lex atentát“ kontroverzní nebude, mají k návrhu výtky vládní i opoziční poslanci. Legislativa by mohla omezit shromažďovací právo, spor se vede také o zavedení doživotní renty pro nejvyšší představitele státu či o usnadnění elektronického sledování osob podezřelých z porušení zákona.

Zákon by mohl například zavést zákaz shromažďování v okolí sídla prezidenta, úřadu vlády či některých soudů. Omezení pro konání demonstrací by mohla platit také v rezidenčních zónách a před obydlími politiků.

Návrh by mohl projít úpravami

Návrh opatření, která vláda chce prosadit v reakci na květnový útok na premiéra Roberta Fica, v úterý projednávala slovenská Národní rada. Vicepremiér Robert Kaliňák ze Smeru je označil za první balík opatření na zlepšení bezpečnostní situace v zemi.

Sám však připustil, že legislativa se nemusí obejít beze změn v návrhu, například ohledně pokut pro obce – ty by hrozily, pokud by na jejich území došlo ke konfliktu účastníků dvou konkurenčních protestů. Obec by na základě návrhu policie mohla jednu z těchto demonstrací předem zakázat. Pokud by tak neučinila a došlo by ke konfliktu, byla by za následky zodpovědná, napsal server Aktuality.sk.

K návrhům legislativních změn mají výhrady i někteří poslanci vládní koalice. Kritizovali například pasáž o využití elektronických metadat ke sledování osob podezřelých z páchání přestupku, a nikoli jen v případě závažné trestné činnosti.

„Přes rentu nejede vlak“

Opozice pak nesouhlasí například s návrhem na zavedení renty pro vysloužilé vysoké politiky, která podle ní nemá s bezpečností co dočinění. Nárok na rentu by měl mít podle návrhu prezident po jednom volebním období, premiér a předseda Národní rady po dvou.

„Pokud se tam doživotní renta pro předsedu vlády dostane v této podobě, tak to jednoduše nemůžeme podpořit,“ řekl šéf největší opoziční strany Progresívne Slovensko Michal Šimečka. Kaliňák však změny v této části návrhu odmítl. Opozici vzkázal, že „přes rentu nejede vlak“.

Šimečka proto avizoval, že pokud zákon projde v současné podobě, zváží jeho napadení u ústavního soudu. „Já jsem upřímně doufal, že legislativa, která má takovou závažnost v takto citlivé době bude skutečně pojatá mnohem šířeji ve smyslu zahrnutí všech aktérů, i opozičních, od začátku,“ uvedl Šimečka podle serveru HNonline.sk.

Kritika mimo parlament

Proti „lex atentát“ se postavila též slovenská pobočka organizace Amnesty International. Podle jejího ředitele Rada Slobody jde o „drakonický zákon“, který využívá otázku bezpečnosti „jako záminku na potlačení práva na pokojné shromažďování“ a práva na protest. Zákon by byl podle něj v rozporu se slovenskou ústavou.

Pokud by se vláda skutečně věnovala obavám o bezpečnost, posílila by pravomoci státních orgánů, napsal Sloboda, který některá zdůvodnění opatření nazval „výsměchem“. Návrh označil také jako „hrubý pokus o delegitimizaci a démonizaci prostestujících“.

Výhrady má i veřejný ochránce práv Róbert Dobrovodský. „Je tam ustanovení, které počítá s hypotetickou situací, že shromáždění zasáhne do soukromí člověka. Soukromý život je široký a to umožní samosprávě vykládat si to tak, že může shromáždění vytlačit na okraj města, obce. A pokud tak neučiní, hrozí jí vysoké pokuty. Samospráva ztrácí autonomii a hrozí jí vysoké sankce,“ řekl v podcastu serveru Aktuality.sk.

Navrhované změny v zákonu o policii, v trestním řádu i v zákonu o elektronické komunikaci podle TASR kritizoval rovněž slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka v dopise, který zaslal předsedovi parlamentu Peteru Žigovi.

Kvůli nesouhlasu s navrhovanými vládními opatřeními se v úterý v Bratislavě konal protestní pochod svolaný občanskými organizacemi. Jeho účastníci požadovali i lepší ochranu životního prostředí, svobodu slovenské veřejnoprávní stanice RTVS a podporu Ruskem napadené Ukrajiny. Byla mezi nimi i švédská aktivistka Greta Thunbergová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 6 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...