Slovenskou televizi a rozhlas povede Flašíková

Nahrávám video

Generální ředitelkou Slovenské televize a rozhlasu (STVR) zvolila její rada dosavadní programovou ředitelku Slovenské televize Martinu Flašíkovou. Dostala nejvíc hlasů z pěti kandidátů. STVR vznikla loni v červenci ze zrušeného Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS). Změnu od začátku kritizovala opozice i část zaměstnanců stanice, podle nichž tak vládní koalice premiéra Roberta Fica (Smer) STVR ovládla. Vláda to odmítá.

Kandidátů na post generálního ředitele STVR bylo pět, kromě Flašíkové ale měl reálnou šanci na zvolení podle slovenských médií jen mediální manažer Igor Slanina, který byl po rozpuštění RTVS pověřen dočasným řízením instituce. Na pozici ho loni v létě jmenoval místopředseda sněmovny Peter Žiga (Hlas), který byl tehdy pověřený vedením parlamentu.

Flašíková v tajném hlasování o novém generálním řediteli získala sedm hlasů z devíti, Slanina zbylé dva.

Flašíková se letos v dubnu stala šéfkou sekce programových služeb Slovenské televize, která je součástí STVR. V minulosti se jako televizní producentka podílela na přípravě zábavných pořadů, seriálů i filmů. Podle tisku je dcerou zesnulého podnikatele Fedora Flašíka, který v minulosti připravoval volební kampaň nejen Ficovy strany Smer, ale také strany HZDS někdejšího ministerského předsedy Vladimíra Mečiara.

Zvolená generální ředitelka STVR během slyšení zmiňovala možnost vytvoření národního zpravodajského systému, který by vznikl propojením systémů STVR a veřejnoprávní tiskové agentury TASR. Nevyloučila možnost zrušení sportovního televizního kanálu STVR.

Rozpuštění RTVS

Nový zákon o veřejnoprávní Slovenské televizi a rozhlasu (STVR) schválila slovenská vláda loni v červnu, nástupnická organizace Slovenská televize a rozhlas (STVR) vznikla 1. července.

V praxi se zákon projevil i tím, že ve vedení stanice předčasně skončil její generální ředitel Ľuboš Machaj, který se ujal funkce na původně pětileté období v roce 2022, kdy současné slovenské vládní strany nebyly u moci.

Nového řádného ředitele STVR volila podle zákona rada televize a rozhlasu v novém složení. Členům její předchůdkyně, rady RTVS, totiž se zánikem stanice skončilo i jejich funkční období. Čtyři členy rady STVR jmenovala ministryně kultury Martina Šimkovičová (SNS), zbylých pět zvolil parlament.

K volbě nového generálního ředitele STVR ale nemohla její rada přistoupit už loni, neboť parlament pět jejích členů zvolil až letos v březnu. Stalo se tak po urovnání krize ve vládní koalici, která předtím dočasně přišla o většinu ve sněmovně. Jiné čtyři členy rady ministryně Šimkovičová jmenovala do funkce ještě loni v létě. Členem Rady STVR je kromě jiných blízký spolupracovník ministryně kultury Lukáš Machala a také Ficův poradce, stíhaný advokát David Lindtner.

Kritika a protesty

Opozice i nespokojení zaměstnanci RTVS označili zákon za prostředek, kterým chce vládní koalice veřejnoprávní médium ovládnout. Podobně se vyjádřila i někdejší místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová nebo Evropská vysílací unie (EBU).

Vláda to odmítla, rovněž prezident Peter Pellegrini neshledal na zákonu nic závadného. Trojice opozičních stran nicméně zákon napadla u ústavního soudu, který na podzim oznámil, že normu posoudí. Nevyhověl ale návrhu opozice na pozastavení účinnosti napadnutých ustanovení.

Část pracovníků RTVS se ještě před schválením zapojila do výstražné stávky, protestovali i u sídla parlamentu. Odpor proti mediální novele byl i jedním z bodů opakovaných opozičních protivládních demonstrací, řada z nich byla namířena přímo proti ministryni Šimkovičové.

Opoziční hnutí Slovensko expremiéra Igora Matoviče také před volbou šéfa STVR tvrdilo, že veřejnoprávní televize a rozhlas se mění na stranické médium trojice vládních stran. Opozice také shodně kritizovala, že na veřejné slyšení kandidátů na ředitele STVR nebyla vpuštěna veřejnost a zástupce médií, ale jen několika opozičních poslanců. Přenos ze slyšení byl vysílán na internetu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...