Slovensko schválilo změnu ústavy

Nahrávám video

Slovensko zakotví v ústavě svrchovanost země ve věcech národní identity, včetně kulturně-etických otázek. Slovenská ústava má být nově nadřazená evropskému a mezinárodnímu právu. Novela také stanovuje striktně binární chápání pohlaví a další konzervativní hodnoty. Vládní návrh novely ústavy po dřívějším schválení pozměňovacích návrhů nečekaně podpořila při závěrečném hlasování sněmovny také dostatečná část opozičních poslanců.

„Je to velmi překvapivý výsledek, možná je velmi překvapivý i pro minimálně část koalice,“ podotkl zpravodaj ČT na Slovensku Jan Šilhan. Vládní koalice totiž měla ještě krátce před hlasováním 88 hlasů místo potřebných devadesáti.

Nakonec ale změny podpořili i poslanci Marek Krajčí a Rastislav Krátky z hnutí Slovensko (bývalé hnutí OĽaNO) expremiéra Igora Matoviče. Krátky přitom ještě ve čtvrtek tvrdil, že novelu nepodpoří. „Ještě včera (ve čtvrtek) Matovič mluvil o tom, že (členové jeho hnutí) nebudou nijak výrazně hlasovat pro tyto změny ústavy, zkrátka z principu, že nechtějí podpořit současnou koalici,“ dodal Šilhan.

Navrhované změny kromě nich a koaličních poslanců podpořila i většina zástupců opozičního Křesťanskodemokratického hnutí (KDH), kteří to od začátku deklarovali. Z KDH změny nepodpořili pouze František Majerský a František Mikloško. Pro novelu hlasoval i Richard Vašečka z Křesťanské unie, která je součástí Matovičova poslaneckého klubu. I Vašečka podporu deklaroval od začátku.

Schválená novela základního zákona vstoupí v platnost na začátku listopadu. Slovenský prezident nemá pravomoc vetovat ústavní zákony.

Nahrávám video

S návrhem změn v ústavě přišel premiér Robert Fico (Smer) letos v lednu. Zdůvodnil to snahou vytvořit „hráz proti progresivismu“. Podle předsedy největší opoziční strany Progresívne Slovensko (PS) Michala Šimečky jde ale jen o jeden z Ficových zoufalých pokusů odvádět pozornost od toho, že nedokáže řešit problémy země.

V pátek Fico označil schválené ústavní změny za nejlepší odpověď na údajný „rozpad západních společností,“ jež podle něj „daly přednost progresivismu“.

Nadřazenost ústavy právu EU a konzervativní hodnoty

Fico mimo jiné navrhl, aby právo Evropské unie a mezinárodní smlouvy ohledně kulturně-etických otázek už neměly přednost před slovenskou ústavou.

Novela ústavy počítá s tím, že země si „zachovává svrchovanost především ve věcech národní identity tvořené zejména základními kulturními otázkami“, které se týkají kromě jiných ochrany života a lidské důstojnosti, manželství, rodičovství, veřejné morálky, kultury a jazyka a souvisejícího rozhodování v oblasti zdravotnictví, vědy, výchovy a vzdělávání.

Státní orgány by pak nově měly postupovat nejen v souladu s ústavou a zákony, ale také s principy a hodnotami ústavy, do nichž chce doplnit konzervativní ustanovení.

Nahrávám video

Mezi ně patří to, že země uznává jen dvě pohlaví, přičemž pohlaví bude možné změnit jen ze závažných důvodů. Ze zákona o rodině by se mělo do ústavy přesunout ustanovení, že osvojit nezletilé dítě mohou zejména manželé a jen příležitostně osaměle žijící osoba. Novela počítá rovněž s tím, že vzdělávání dětí v oblasti sexuální problematiky bude podléhat souhlasu rodičů.

Ústava by měla být doplněna také o článek, že země zaručuje rovnost mezi muži a ženami při odměňování za vykonanou práci.

Vláda zakomponovala i návrhy KDH

Vládní koalice původně neměla ve sněmovně potřebnou třípětinovou většinu k prosazení ústavních změn. Aby pro ně získala část konzervativních opozičních poslanců, zakomponovala do změn i návrhy předložené KDH.

To navrhlo doplnit do ústavy zákaz dohod o náhradním mateřství a také právo na výhradu svědomí, které by například pracovníkům ve zdravotnictví či školství patrně umožnilo odmítnout vykonávat některé činnosti. Podle jednoho z navrhovatelů by tak například lékaři mohli odmítnout provádět interrupce.

Kritici: Hrozí spor s Bruselem

Ústavní změny už dříve kritizovali slovenští právní experti i veřejný ochránce práv a dále rovněž představitelé Evropské unie a experti Rady Evropy.

„Novela by oslabila až znemožnila vymahatelnost mezinárodního práva a práva EU na Slovensku. Výrazně by tak oslabila ochranu lidských práv jednotlivců,“ uvedla skupina právních expertů. Připojilo se k ní i několik bývalých slovenských ústavních soudců, podle nichž změny odporují principu přednosti práva EU, které se Slovensko vstupem do Unie zavázalo dodržovat.

Slovenský ombudsman Róbert Dobrovodský v dopisu adresovaném poslancům parlamentu upozornil na riziko omezení současného evropského standardu lidských práv. Ohroženo by podle něj mohlo být i naplňovaní některých rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva.

Slovenská vláda by se tak mohla podle médií dostat do sporu s Evropskou komisí. Eurokomisař pro demokracii a spravedlnost Michael McGrath podle portálu euractiv.sk uvedl, že přednost práva EU mimo jiné před národní ústavou byla stanovena rozhodnutími unijního soudu. Portál napsal, že v podobném případu Evropská komise zažalovala Polsko.

Také Benátská komise, která je poradním orgánem Rady Evropy, poukázala na možný konflikt definic slovních spojení „národní identita“ a „kulturní a etické otázky“ se stávajícími mezinárodními závazky Slovenska, například se Smlouvou o Evropské unii či Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv.

Kromě toho varovala, že zakotvení striktně binárního chápání pohlaví by nemělo vést k ospravedlnění diskriminace na základě sexuální orientace nebo genderové identity. Přivítala naopak záruky stejné odměny pro muže a ženy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...