Slovensko nejspíš čekají předčasné volby. Jednání vlády s SaS ztroskotala

Slovenský premiér Eduard Heger oznámil, že začne jednání o vypsání předčasných parlamentních voleb. Učinil tak po prohlášení bývalé vládní strany Sloboda a solidarita (SaS), která v úterý odmítla Hegerovu snahu shromáždit ve sněmovně novou parlamentní většinu po prosincovém pádu jeho menšinové vlády. Podle Hegera se jako nejreálnější jeví uspořádání voleb na podzim; v řádném termínu by se konaly v únoru příštího roku. Prezidentka Zuzana Čaputová zopakovala svou výzvu, aby parlament do konce ledna přijal rozhodnutí, která povedou k novým volbám.

„Považuji všechny snahy o vznik nové šestasedmdesátky (většiny ve 150členné sněmovně, pozn. red.) za uzavřené,“ řekl Heger. Dodal, že na středu pozve zástupce SaS a tří stran vládní koalice k jednání o termínu nových voleb.

SaS dříve nevylučovala, že by mohla podpořit vznik nové vlády ve stávajícím složení sněmovny. Odmítavý postoj k Hegerově snaze o vytvoření nové většiny nyní zdůvodnila kromě jiného tím, že iniciativu nejsou ochotni podpořit všichni poslanci nejsilnějšího vládního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) ani vládní hnutí Sme rodina. Jeho šéf a předseda sněmovny Boris Kollár podporu případné nové vlády v čele s Hegerem podmínil dohodou o uskutečnění předčasných voleb.

Očekává se, že referendum ztroskotá

O předčasné parlamentní volby dlouhodobě usiluje slovenská opozice. Nejvyšší preference mají nyní podle průzkumů veřejného mínění strany Hlas – sociálna demokracia (Hlas-SD) a Smer – sociálna demokracia (Smer-SD) expremiéra Roberta Fica. Hlas-SD založil v roce 2020 bývalý předseda vlády Peter Pellegrini, který spolu s několika poslanci odešel ze Smeru-SD.

Nynější Hegerova vláda má jasné proevropské a proatlantické postoje, pomáhá rovněž Ukrajině, která čelí vojenské invazi Ruska z konce loňského února. Naopak Fico se opakovaně vyslovil proti dodávkám zbraní Kyjevu.

Nahrávám video

Pro vypsání nových voleb například na základě rozhodnutí sněmovny by slovenský parlament nejprve musel změnit ústavu. O návrhu doplnit ústavu o možnost zkrátit volební období sněmovny na základě referenda nebo rozhodnutí poslanců by sněmovna měla hlasovat příští týden. Podobný návrh je také předmětem referenda, které bude z iniciativy opozice v sobotu; očekává se ovšem, že plebiscit ztroskotá na nízké účasti.

Dosluhující kabinet má jen omezené pravomoci

Prezidentka Čaputová trvá na tom, aby parlament do konce ledna přijal rozhodnutí v souvislosti s novými volbami. V opačném případě je připravena využít své kompetence, uvedla v úterý v prohlášení. Listu Sme dříve řekla, že když to bude potřeba, mohla by jmenovat takzvanou úřednickou vládu.

Prosincové hlasování parlamentu o vyslovení nedůvěry vládě vyvolala SaS, která v září po sporech se šéfem OĽaNO Igorem Matovičem z kabinetu odešla. Po vyslovení nedůvěry menšinovému kabinetu SaS podpořila ve sněmovně schválení státního rozpočtu na tento rok a další návrhy vlády výměnou mimo jiné za to, že Matovič už nebude ministrem financí. Před Vánocemi pak Čaputová pověřila vedením ministerstva financí premiéra, který je Matovičovým stranickým kolegou.

Po vyslovení nedůvěry Hegerově vládě Čaputová kabinet odvolala, zároveň ho ale ponechala v úřadu do jmenování nové vlády. Dosluhující kabinet má v souladu s ústavou jen omezené pravomoci a některá jeho rozhodnutí podléhají předchozímu souhlasu hlavy státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...