Dlouhodobá, více předvídatelná a robustní pomoc Kyjevu vyšle Rusku zprávu, že válku nemůže vyhrát, řekl ve středu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Podle agentur navrhl vznik fondu pro Ukrajinu ve výši 100 miliard eur (některé jiné zprávy zmiňují sto miliard dolarů), ale na brífinku k tomu na přímou otázku odpověděl, že nemůže mluvit o podrobnostech. V Bruselu začalo dvoudenní jednání ministrů zahraničí členských zemí Aliance. Setkání se koná 75 let poté, co byla založena. Ministři mají jednat zejména o nadcházejícím červencovém summitu NATO ve Washingtonu, o situaci na Ukrajině i o možném nástupci Stoltenberga, kterému v říjnu končí mandát.
Stoltenberg uvedl, že Ukrajině nedochází odvaha, ale dochází jí munice, kterou je proto důležité zajistit. Ukrajina také souhlasila s pokračováním koordinace svých plánů obrany s Aliancí. „Musí mít dost sil na dlouhé období,“ řekl šéf NATO.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) uvedl, že Česko je pro vstup Ukrajiny do NATO, ale země se musí reformovat. Česko také podporuje všechny aktivity NATO, které povedou k bezpečnější Evropě. Nejaktuálnější hrozbou je nyní Rusko a Aliance se tomu musí umět přizpůsobit.
Na jednání ministrů zahraničí se jednalo i o české muniční iniciativě pro Ukrajinu. Na tuto iniciativu je potřeba více peněz, řekl Lipavský bez dalších podrobností. K projektu se podle údajů české vlády a tisku dosud připojila zhruba dvacítka zemí. Praha zatím od spojenců získala prostředky na nákup prvních 300 tisíc kusů munice a o dalším půl milionu kusů se jedná, uvedl již dříve Lipavský. Ministerstvo obrany nyní na dotaz serveru Seznam Zprávy odpovědělo, že z peněz zatím přislíbených pro českou iniciativu lze nakoupit zhruba 500 tisíc kusů dělostřelecké munice.
Fond pro Ukrajinu za sto miliard?
Stoltenberg chce, aby Aliance více koordinovala vojenskou pomoc pro Ukrajinu. Dlouhodobá, více předvídatelná a robustní pomoc Kyjevu vyšle Rusku zprávu, že válku nemůže vyhrát, dodal. Podle něj musí Aliance „změnit dynamiku“ poskytování podpory Ukrajině. „Musíme zajistit spolehlivou a předvídatelnou pomoc Ukrajině v dlouhodobém horizontu, abychom se méně spoléhali na dobrovolné příspěvky a více na závazky NATO. Méně na krátkodobé nabídky a více na víceleté přísliby,“ dodal Stoltenberg. Podle něj se Ukrajina stane členem NATO. Uvedl, že otázka ohledně ukrajinského členství není „jestli“, ale „kdy".
Ve stomiliardovém fondu mají být podle dostupných zpráv spojenecké příspěvky na pět let. Měl by se zřejmě stát součástí balíčku, který mají vedoucí představitelé NATO podepsat v červenci ve Washingtonu. Například agentura Reuters psala o sto miliardách eur ve fondu, agentura Bloomberg o sto miliardách dolarů (jedno euro rovná se nyní 1,08 dolaru).
Šéf NATO ke svému návrhu neposkytl detaily, pouze řekl, že ministři o něm budou ve středu jen debatovat a jeho konečné schválení by se mělo uskutečnit v červenci. „Musíme vytrvat v naší pevné podpoře Ukrajiny, jakékoli odklady či zpoždění mají vážné dopady na situaci na bojišti,“ prohlásil Stoltenberg.
Vznik fondu by měl zabránit tomu, aby se Kyjev neocitl bez pomoci, jestliže by se na podzim stal americkým prezidentem Donald Trump. Panují totiž obavy, že Trump nebude Ukrajinu podporovat.
Ohlasy politiků
Lipavský uvedl, že Česko návrh na vznik fondu vítá, ale nejdříve chce znát bližší podrobnosti, například jak se výdaje rozloží a kam půjdou.
Podle lotyšského ministra zahraničí Krišjánise Kariňše by navrhovaný fond mohl být financován jednotlivými členskými státy NATO. Příspěvky by se přitom mohly odvodit podle hrubého domácího produktu jednotlivých zemí, řekl novinářům.
„Jestli chceme, aby Aliance dál rostla, musí všechny země přispívat přes dvě procenta ze svého rozpočtu na obranu,“ zdůraznil britský ministr zahraničí David Cameron.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková označila návrh za „správný a důležitý“. Pomoc Ukrajině by měla být vyplácena prostřednictvím „spolehlivých, dlouhodobých struktur“, uvedla.
„Je důležité mít na paměti, že to není charita, je to investice do naší vlastní bezpečnosti,“ uvedla belgická ministryně zahraničí Hadja Lahbibová. Na druhou stranu je podle ní „nebezpečné slibovat něco, co nebudeme moci splnit“. Ministři by proto měli o návrhu a jeho proveditelnosti ve středu důkladně diskutovat.
K návrhu se vyjádřilo skepticky i Maďarsko. „Ministr zahraničí Péter Szijjártó dal jasně najevo, že nepodpoří žádný návrh NATO, který by zatáhl Alianci více do války nebo by znamenal její změnu z obranné na útočnou koalici,“ uvedl na sociální síti X vládní mluvčí Zoltán Kovacs.
Je to posun k většímu politickému angažmá NATO v konfliktu, soudí Vít
„Je dobře, že se Severoatlantická aliance profiluje jako politický partner, protože vojenská řešení jsou bohužel příliš destruktivní na to, aby byla rozhodnuta nějakým rychlým způsobem. Je to posun NATO do většího politického angažmá v rámci konfliktu, a toto (navrhovaný Stoltenbergův ukrajinský fond) je jedním z nástrojů,“ míní analytik Metropolitní univerzity Praha Michal Vít.
Samotný objem navrhovaného fondu není podle něho tolik podstatný, za důležitější považuje zefektivnění politicko-finančních nástrojů, které směřují k posílení obranného průmyslu v Evropě. „Můžeme to brát jako politický závazek, který má zjednodušit už existující procesy. A to i například směrem k finančním institucím,“ uvedl Vít.
Kdo nahradí Stoltenberga?
I zpravodajka ČT Barbora Maxová pak hovořila odpoledne z Bruselu o fondu ve výši 100 miliard dolarů na následujících pět let, o němž mají ve středu jednat ministři zahraničí. Pomoc pro Ukrajinu se má soustředit na dlouhodobé závazky. Výsledkem má být to, že NATO bude tuto pomoc stále více koordinovat a má tak do jisté míry převzít roli kontaktní skupiny pro Ukrajinu, kterou nyní vedou Spojené státy. A to pro případ zvolení Trumpa prezidentem. „A v tom případě, že by se něco takového stalo, tak je jasné, že tu pomoc ze strany Spojených států nemá Ukrajina zajištěnou stoprocentně," řekla zpravodajka.
Maxová také doplnila, že důležitým tématem na setkání je i nástupnictví po Stoltenbergovi, kterému již byl mandát třikrát prodloužen, přičemž on sám o další funkční období už nestojí. Současná schůzka by tak teoreticky mohla přinést rovněž jméno nového šéfa NATO. „Stále častěji se tu skloňuje jméno Mark Rutte,“ upozornila. Nizozemský premiér už má prý zajištěnu podporu klíčových hráčů v Alianci, jako jsou Spojené státy, Francie, Británie, Německo. A nově také Pobaltí. Podpořila jej i estonská premiérka Kaja Kallasová, o které se také mluvilo jako o možné nástupkyni Stoltenberga. Rutte má podle Maxové pověst velmi pragmatického diplomata. Proti němu však údajně naopak vystupují například Turecko či Maďarsko.
Česko je součástí zóny stability, říká Šedivý
Aliance je dnes se svými 32 členy velmi silná a daleko převyšuje schopnosti Ruska, uvedl bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý. To považuje za podstatné. „Na druhou stranu agresivita Putina se blíží tomu, co propagoval kdysi Stalin, je připraven použít vojenskou sílu na řešení svých problémů, jak vnějších, tak vnitřních,“ upozornil.
Členstvím v NATO je Česko součástí zóny stability a pokud si bude plnit své závazky, tak je chráněno. Neznamená to však podle Šedivého jen vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu, ale také mít kvalitní armádu, věnovat se tedy její přípravě i přípravě státu jako takového. „Takže Česká republika má garance bezpečnosti a jistoty, na druhou stranu se musí sama podílet na celkových schopnostech Aliance,“ zdůraznil.
Poprvé i se Švédskem
Šéfové diplomacií v Bruselu poprvé debatovali i se svým švédským protějškem jako plnohodnotným členem Aliance. Švédsko se oficiálně stalo 32. členem NATO na začátku března.
Zasedání bude rovněž příležitostí k připomínce rozšíření Aliance o nové členy. Česko vstoupilo do NATO společně s Polskem a Maďarskem v roce 1999, letos tedy slaví 25. výročí vstupu. Výročí ale oslavují i Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko, které se staly členy v roce 2004 Chorvatsko a Albánie, které tak učinily o pět let později. Představitelé všech těchto států vystoupí na čtvrteční dopolední ceremonii, která všechna výročí připomene.
Ve čtvrtek odpoledne pak bude jednat i Rada NATO–Ukrajina za přítomnosti ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby. Uskuteční se i společné jednání NATO s Austrálií, Japonskem, Novým Zélandem a Jižní Koreou.
U příležitosti 75. výročí vzniku bude v sídle NATO k vidění i speciální exponát, který tam přicestoval z USA již v úterý – Severoatlantická smlouva, někdy podle místa podpisu nazývaná Washingtonskou smlouvou. Zakládající dokument Severoatlantické aliance podepsalo v roce 1949 deset zemí západní Evropy, USA a Kanada.
