Skupina agentů FBI žaluje ministerstvo spravedlnosti, obávají se o soukromí

Anonymní skupina agentů a zaměstnanců amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) v úterý zažalovala americké ministerstvo spravedlnosti ve snaze zabránit prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho spojencům ve zveřejnění jmen několika pracovníků FBI. Ti vyšetřovali případy spojené s útokem Trumpových stoupenců na Kapitol ze 6. ledna 2021. Podle agentury AP stojí za žalobou agenti, kteří se na vyšetřování těchto případů podíleli. Podle informací New York Times (NYT) se vyšetřování případu účastnilo až šest tisíc lidí.

Žaloba byla podána jen několik hodin před 15:00 místního času (21:00 SEČ), kdy úřadující náměstek amerického ministra spravedlnosti Emil Bove nařídil vedení FBI, aby mu předalo seznam všech zaměstnanců úřadu, kteří se podíleli na vyšetřování Trumpových příznivců zapojených do útoku na sídlo Kongresu Spojených států.

„Žalující tvrdí, že účelem tohoto seznamu je identifikovat agenty, kteří mají být propuštěni nebo postiženi jiným nepříznivým pracovním opatřením,“ stojí v žalobě. Podání žaloby se zároveň zdůvodňuje obavami, že by seznam jmen zveřejnili Trumpovi stoupenci, čímž by osoby na seznamu a jejich rodiny vystavili nebezpečí ze strany pachatelů útoku, kterým nynější šéf Bílého domu udělil milost. Trumpovi stoupenci tehdy v lednu 2021 vtrhli do Kapitolu ve snaze zabránit formálnímu potvrzení vítězství demokrata Joea Bidena v prezidentských volbách z roku 2020.

V pátek Bove propustil osm vysoce postavených úředníků FBI ve Washingtonu a v Miami a asi sedmnáct federálních státních zástupců ve zkušební době, kteří pracovali na trestních případech souvisejících s útokem na Kapitol. Při oznámení výpovědí si také vyžádal seznam všech zaměstnanců FBI, kteří pracovali na případech z 6. ledna. Úřadující šéf FBI Brian Driscoll později zaměstnancům o seznamu řekl, že zahrnuje tisíce zaměstnanců včetně jeho samotného.

Trumpova administrativa podle NYT přímo neřekla, že hodlá zveřejnit totožnost pracovníků bezpečnostních složek. Ovšem požadavek na jména lidí, kteří na případech pracovali, podle NYT podnítil přesvědčení, že může přikročit k jejich hromadnému propuštění.

Obavy z „bouře šikany“

„Je zřejmé, že hrozící zveřejnění je předehrou k nezákonné čistce v FBI, která je vedena výhradně mstivými a politickými motivy Trumpovy administrativy,“ prohlásil právník Asociace agentů FBI Chris Mattei, jehož NYT cituje. „Zveřejnění jmen těchto agentů by zažehlo bouři šikany vůči nim a jejich rodinám, musí být okamžitě zastaveno,“ dodal.

Část agentů rovněž vedle šetření útoku na Kapitol zmiňuje také obavy ze zveřejnění jmen vyšetřovatelů, kteří se zabývali přechováváním tajných vládních dokumentů v Trumpově floridském sídle Mar-a-Lago.

Agenti podle žaloby očekávají, že ministerstvo spravedlnosti „brzy podnikne kroky proti mnoha agentům FBI, včetně jednotlivých zde jmenovaných žalobců“. Tyto kroky prý „povedou k odhalení totožnosti jednotlivých agentů FBI, což způsobí okamžitou a nenapravitelnou újmu žalobcům, kteří budou obtěžováni a vystaveni hrozbám násilí v rozporu s jejich právy vyplývajícími z prvního dodatku a spravedlivého procesu“.

Vládní ujištění

Náměstek ministra spravedlnosti Bove však ve středečním dopise adresovaném zaměstnancům FBI tvrdí, že zainteresovaným agentům výpověď nehrozí, informuje agentura AP. Dokument naopak nikterak neubezpečuje agenty, kteří se prý chovali „zkorumpovaně a stranicky“, a naznačuje, že, pokud takoví zaměstnanci jsou, měli by mít obavy z masivního přezkumu, který ministerstvo spustilo.

Náměstkův vzkaz má vnést jasno do velmi neobvyklého požadavku ministerstva na poskytnutí jmen agentů, kteří se podíleli na vyšetřování útoku na Kapitol před několika lety. Uvnitř FBI je to podle médií považováno za možný předstupeň hromadného propouštění.

Bove podle deníku The New York Times v oběžníku také obvinil úřadujícího šéfa FBI Driscolla a jeho zástupce Roberta Kissanea, kteří byli pověřeni vedením FBI do doby, než bude potvrzen kandidát prezidenta Trumpa, z toho, že mu neposkytli jména zaměstnanců úřadu z „hlavního týmu“, který stíhal výtržníky na Kapitolu. Právě tato „nekázeň“ prý přiměla ministerstvo vydat rozsáhlé memorandum všem zaměstnancům úřadu, v němž je požádalo, aby poskytli podrobnosti o svém zapojení do případů. Ministerstvo spravedlnosti ani FBI na žádost NYT o komentář nereagovaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...