Trump s Putinem jednali na Aljašce, k dohodě o Ukrajině nedospěli

Americký prezident Donald Trump a ruský vládce Vladimir Putin jednali na summitu na americké Aljašce. Šéf Bílého domu označil schůzku za extrémně produktivní. Brzy by měl následovat další summit, kterého by se měl podle Trumpa zúčastnit také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dle šéfa Kremlu by shody dosažené na summitu mohly být odrazovým můstkem pro ukončení války na Ukrajině a také pro obnovení vazeb mezi Moskvou a Washingtonem.

Agentura AFP podotkla, že lídři na summitu nedosáhli průlomu v otázce Ukrajiny a nenabídli novinky ohledně možného příměří.

Šéf Bílého domu na společné tiskové konferenci uvedl, že v následujících hodinách chce o výsledcích jednání informovat zástupce NATO a evropské představitele. Proběhl prý také telefonát s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, kterého chce pozvat na příští summit, jenž se má dle Trumpových slov odehrát brzy. K čemu přesně dospěli, ale nesdělil. Dle Trumpa bude na Ukrajině, aby se „nakonec rozhodla“.

On-line přenos

Summit Trump–Putin

  • Sobota 16. srpna 2025
  • 21:30

    Vážení čtenáři, speciální on-line přenos k summitu Trump–Putin končí. Další vývoj můžete sledovat v rámci našeho běžného zpravodajství.

  • 21:10

    „Když si vzpomínám na určité lekce z historie, tak to byl Adolf Hitler, který pravidelně v roce 1938 říkal, že Sudety jsou jeho posledním požadavkem,“ připomněl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). „Pokud slyším od agresora Vladimira Putina, že chce jen kousek Doněcké oblasti, tak nemám sebemenší důvod tomu věřit,“ dodal

  • 20:32

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, ministr zahraničí Andrij Sybyha nebo premiérka Julija Svyrydenková se snaží vnímat summit Trump–Putin, že aspoň do jisté míry došlo k tomu, co chtěli – vyjednávání o možném míru se posouvají dál, přiblížila zpravodajka ČT Barbora Maxová.

Trump prý Zelenskému při telefonátu „poradil“, aby uzavřel dohodu o ukončení války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru pro televizi Fox News. „Musí se uzavřít dohoda. Ano. Podívejte, Rusko je velká mocnost a oni ne. Jsou to skvělí vojáci,“ prohlásil.

Debatu s Putinem Trump označil za „extrémně produktivní“, přinesla prý skvělý pokrok. „Bylo mnoho a mnoho bodů, na kterých jsme se shodli – na většině z nich, řekl bych. U několika důležitých jsme se zatím úplně neshodli, ale dosáhli jsme určitého pokroku,“ vyjádřil své přesvědčení Trump, který se na Putina na začátku tiskové konference usmíval a nechal ho vystoupit jako prvního.

Zároveň ale americký prezident poznamenal, že v „pravděpodobně nejdůležitější“ části jednání shoda nebyla. Ve vystoupení před novináři, které někteří z nich označují za plné nejasných vyjádření, ale neuvedl, o co konkrétně šlo. Je nicméně optimistický, shoda se prý najde. Ruský vládce Trumpa pozval do Moskvy, k čemuž se ale šéf Bílého domu vyjádřil zdrženlivě.

Putin hovořil o „pokroku v urovnání konfliktu“

Putin prohlásil, že „bylo potřeba situaci napravit“. Jednání s americkým prezidentem označil za konstruktivní a užitečné, Ukrajina dle něj byla jedním z témat. Počítá prý s tím, že Kyjev a Evropa nebudou bránit v tom, co nazval pokrokem v urovnání konfliktu. Ten rozpoutalo v únoru 2022 Rusko právě na příkaz Putina. Detaily ani on nesdělil.

Nahrávám video

Vyjádřil však naději, že dohody uzavřené s Trumpem budou odrazovým můstkem pro urovnání konfliktu na Ukrajině a obnovení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem. „Mám všechny důvody věřit, že pokud se vydáme touto cestou, můžeme co nejdříve dosáhnout ukončení konfliktu na Ukrajině,“ uvedl.

Šéf Kremlu označil Ukrajince za bratrský národ a tvrdil, že Rusko má upřímný zájem na ukončení konfliktu. Navzdory tomu pokračuje Moskva v úderech na ukrajinské obyvatelstvo a ničí tamní kritickou infrastrukturu. „Zároveň jsme však přesvědčeni, že aby bylo urovnání týkající se Ukrajiny udržitelné a dlouhodobé, musí být odstraněny všechny základní příčiny krize,“ prohlásil Putin. Je podle něj zapotřebí zohlednit „obavy“ Ruska a obnovit to, co nazval „spravedlivou rovnováhou v bezpečnostní sféře v Evropě a na světě“.

Tato vyjádření jsou podle agentury Reuters známkou toho, že nadále odmítá příměří.

Putin uvedl, že dle něj existuje obrovský potenciál pro budování obchodního a investičního partnerství mezi oběma zeměmi v oblastech, jako jsou energetika, technologie a průzkum vesmíru. A také v Arktidě.

Nepřítomnost ukrajinského prezidenta Zelenského na aljašském summitu vyvolala v Evropě obavy, že se Moskva a Washington pokusí rozhodnout o osudu Ukrajiny za jejími zády. Ruský velvyslanec ve Spojených státech Alexandr Darčijev mezitím podle Reuters řekl, že se brzy budou konat nové konzultace, jejichž cílem bude řešit témata způsobující napětí mezi USA a Ruskem.

Putin opustil americkou základnu na Aljašce po zhruba tříhodinovém jednání. Zanedlouho z místa odletěl také šéf Bílého domu. Oba státníci tak Aljašku opustili přibližně po pěti hodinách, dodal server BBC. Původně bylo oznámeno, že po jednání se obě delegace zúčastní společného oběda, to se ale podle všeho nestalo.

Trump se po Putinově odchodu vrátil do místnosti, kde se konalo bilaterální jednání, dodala BBC. Podle americké CBS dal rozhovor moderátorovi konzervativní televize Fox Seanu Hannitymu. Prezident USA v něm uvedl, že nechce dál vidět umírat lidi na Ukrajině a že byla nalezena shoda v několika bodech. Hovořil také o plánované schůzce, která by měla primárně proběhnout mezi Putinem a Zelenským. Zmínil rovněž, že je na Ukrajině, aby se „nakonec rozhodla“.

Připustil ovšem, že na tomto jednání bude možná také přítomen. Po skončení natáčení rovněž nastoupil do letadla a odcestoval.

Nejistý konec

Na výsledky summitu reagovala také světová média. Po vyjádřeních obou státníků, kteří společnou tiskovou konferenci opustili, aniž by novináři mohli položit své dotazy, vydal komentář například list The New York Times. Podle něj je v případě Trumpa „velmi nezvyklé“, aby médiím neodpovídal.

Trump doufá, že příměří ve válce, kterou Putin zahájil před třemi a půl lety, přinese mír do regionu a posílí jeho pověst globálního mírotvůrce hodného Nobelovy ceny míru, připomněl Reuters.

Pro Putina byl summit – první mezi ním a americkým prezidentem od plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022 – již velkým vítězstvím, bez ohledu na jeho výsledek, soudí americká média. Šéf Kremlu tak může setkání vykreslit jako důkaz, že se roky trvající snahy Západu izolovat Rusko rozpadly a že Moskva znovu zaujímá své právoplatné místo u stolu mezinárodní diplomacie.

Na Putina vydal v souvislosti s únosy stovek ukrajinských dětí do Ruska zatykač Mezinárodní trestní soud. Rusko tato obvinění popírá, Kreml je označil za neplatná. Z tohoto ohledu však návštěva Aljašky nebyla pro ruského vládce problematická, neboť Rusko a Spojené státy autoritu soudu neuznávají.

Trump několik dní před summitem pohrozil sankcemi proti Moskvě a sekundárními sankcemi proti zemím, které kupují její ropu – především Indii a Číně, pokud nebudou podniknuty žádné kroky k ukončení války na Ukrajině. Dosud však Trump své hrozby nenaplnil, přestože Putinovi stanovil termín pro souhlas s příměřím na začátku tohoto měsíce.

Den před summitem také Putin nastínil možnost něčeho, co Trump podle Reuters chce – nové dohody o kontrole jaderných zbraní, která by nahradila poslední platnou dohodu, jejíž platnost vyprší v únoru. Není nicméně jasné, zda byla tato otázka v pátek projednána.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...