Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Nahrávám video

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.

Škoda celkový prodej aut zvýšila na 582 tisíc z 548 tisíc před rokem. Pololetní tržby meziročně zvýšila na 15,07 miliardy eur (369,43 miliardy korun) z 13,65 miliardy eur (334,62 miliardy korun) ve stejném období loni.

Koncern Volkswagen uvedl, že Škoda dosáhla ve čtvrtletí provozní marže 8,5 procenta a zaznamenala nejlepší čtvrtletní výsledek v historii se zhruba 740 miliony eur (18,2 miliardy korun).

Meziroční nárůst prodeje vozů Škoda o 6,3 procenta podle automobilky souvisí především se silnou poptávkou po elektrických modelech SUV Elroq a Enyaq. Zvýšila se také poptávka po modelu Kodiaq. Na indickém trhu se podle zprávy dařilo modelu Kylaq. Podrobné výsledky hospodaření zveřejní Škoda Auto v pondělí.

Agentura Bloomberg poukázala na to, že Škoda, která dělá auta pro široký trh, vydělává více peněz než producent luxusních sportovních vozů Porsche, ze kterého se stává „chudý příbuzný zářící Škody“. Obě značky patří pod koncern Volkswagen.

Hospodaření Volkswagenu

Ve druhém čtvrtletí koncernu Volkswagen klesl provozní zisk meziročně o 29 procent na 3,8 miliardy eur (93,15 miliardy korun). To odpovídá provozní marži 4,7 procenta. Jako důvod automobilka uvedla cla a náklady na restrukturalizaci a také zvýšený prodej elektrických modelů s nižší marží. Tržby ve druhém čtvrtletí klesly o tři procenta na 80,8 miliardy eur (bezmála dva biliony korun).

Nahrávám video

Volkswagen nyní očekává, že provozní zisková marže za letošní rok bude mezi čtyřmi a pěti procenty proti původně předpokládanému rozmezí 5,5 až 6,5 procenta. Celoroční tržby se podle současných odhadů budou pohybovat na úrovni předchozího roku – oproti původně předpokládanému růstu až o pět procent.

Firma v pátek také zveřejnila dlouho očekávané hodnocení dopadu cel na hospodaření. Samotná cla automobilku v prvních šesti měsících roku stála 1,3 miliardy eur (asi 32 miliard korun), uvedl podnik.

Dopady cel

O náročných podmínkách kvůli nepředvídanému dopadu amerických dovozních cel mluví i generální ředitel firmy Oliver Blume. Společnost proto podle něj musí zintenzivnit úsilí o snižování nákladů.

„Naše úsilí v oblasti nákladů musíme přeřadit na vyšší rychlost a urychlit jeho realizaci. Koneckonců nemůžeme předpokládat, že situace s cly je pouze dočasná,“ sdělil Blume.

Spojené státy začaly od 3. dubna vybírat 25procentní clo u dovozu automobilů. Od 3. května pak v USA vstoupilo v platnost rovněž 25procentní clo na dovoz některých automobilových dílů.

Rovněž ostatní evropští výrobci aut se potýkají se ztrátami v řádu miliard eur a vydávají varování ohledně zisků. Kromě amerických dovozních cel a sílící konkurenci ze strany Číny se musejí vyrovnat s novými domácími předpisy zaměřenými na urychlení přechodu na elektromobily.

Například evropsko-americká automobilová skupina Stellantis očekává za první pololetí ztrátu 2,3 miliardy eur (56,6 miliardy korun). Hospodářské výsledky za prvních šest měsíců představí čtvrtý největší výrobce aut na světě příští týden v úterý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...