„Skandální“, píší ukrajinská média o Ficových výrocích. Řeší i rozhodnutí Šimkovičové

Ukrajinská média si všímají výroku slovenského premiéra Roberta Fica, který se v rozhovoru pro Slovenský rozhlas vyjádřil nejen proti dodávkám zbraní napadené zemi, ale také proti přijetí Ukrajiny do NATO, které hodlá vetovat. Ukrajinu označil za zkorumpovanou zemi, ve které se ztrácí západní pomoc. Ukrajinská média výroky komentovala jako „skandální“ a „nehorázné papouškování ruské propagandy.“ Předák slovenské opozice Michal Šimečka uvedl, že se za premiéra stydí, podle něj mu už nejde o Slovensko, ale o pomstu a vlastní politické přežití. Pozornost vzbudila rovněž slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová, která obnovila kulturní spolupráci s Ruskem a Běloruskem.

Předseda opozičního hnutí Progresívne Slovensko Michal Šimečka podle Denníku N označil Ficovy výroky o Ukrajině za bezcitné a vulgární. Ficovi podle opozičního předáka chybí základní lidská empatie a geopolitický kompas. „Stydím se za takového premiéra,“ prohlásil Šimečka.

„Lidé, přesně takoví jako my, hned za našimi hranicemi, už dva roky čelí neskutečnému utrpení. Vraždění, znásilňování, vypalování celých měst. Vše jen proto, že jako suverénní země zatoužili žít v Evropské unii. A jediné, na co se tváří v tvář takovému utrpení, které klidně mohlo postihnout Slovensko, kdyby dějiny kráčely jen trochu jinak, zmůže čtyřnásobný premiér Fico, jsou cynické řeči,“ uvedl Šimečka. Na Ukrajině se podle něj bojuje i za Slovensko, ale Fica už zájmy vlastní země „zjevně vůbec nezajímají, jde mu jen o politické přežití, beztrestnost a pomstu“.

Výroky prohlásil Fico v souvislosti s nadcházející schůzkou s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem, se kterým se má sejít ve středu. „Jdu (na jednání se Šmyhalem) s humanitární pomocí. Potvrdím, že žádné zbraně nedostane, pokud jde o slovenskou armádu a státní zásoby, a řeknu mu, že jsou věci, na které máme úplně, ale úplně jiný názor,“ prohlásil Fico.

„Pokud jde o vstup do EU, my je respektujeme, ale musí splnit podmínky, a ne že politicky vstoupí do Unie země, která absolutně neplní žádné požadavky. Řeknu mu, že jsem proti členství Ukrajiny v NATO, že ho budu vetovat a blokovat, protože to je základ pro třetí světovou válku a nic jiného," řekl slovenský premiér.

Uvedl rovněž, že řešení konfliktu s Ruskem nevidí. Napadení Ukrajiny označil za porušení mezinárodního práva, protože nelze jen tak použít vojenskou sílu bez mandátu Rady bezpečnosti OSN, a současně vybídl k hledání cesty, „jak válku ukončit, a ne jak ji dále prohlubovat“.

Fico je přesvědčen, že je nutné Ukrajině říci, že je jednou z nejzkorumpovanějších zemí na světě a nikdo neví, kolik z poskytované západní pomoci se ztratí někde v polovině cesty. A to je Ukrajina podle Ficova názoru od roku 2014 „pod totální kontrolou a vlivem Spojených států“.

Ukrajinská média: Nehorázné papouškování ruské propagandy

Válka podle slovenského premiéra musí skončit kompromisem, který bude „velmi bolestivý pro obě strany“. „Co (Ukrajinci) čekají? Že Rusové odejdou z Donbasu a Luhanska nebo že odejdou z Krymu? Vždyť je to nereálné,“ prohlásil. Vojensky podle něj konflikt nelze vyřešit a jeho prodlužováním bude sílit postavení Ruska.

Jeho výroků si všiml list Ukrajinska pravda, který je označil za „nehorázné“ a upozornil, že i dříve se slovenský premiér uchýlil k „papouškování“ ruské propagandy, že válka Ruska proti Ukrajině „nemá vojenské řešení“ a že Západ „zakázal“ Kyjevu uzavřít příměří s Ruskem po vpádu ruských vojsk, protože doufal, že mu Ukrajina – po poskytnutí západních miliard a zbraní – naservíruje zraněného ruského medvěda na talíři. Další ukrajinský web Censor.net výrok označil za skandální.

Web Suspilne podotkl, že Fico je znám svým proruským postojem a dlouhodobě se staví proti pomoci Ukrajině. „Postavil se i proti právům LGBTQ+. Svou rétorikou je blízký maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi,“ píše.

Šimkovičová obnovila kulturní spolupráci s Ruskem a Běloruskem

Pozornost však nevzbudil pouze Fico, ale také ministryně kultury Šimkovičová. Podle slovenského listu Pravda vstoupilo 15. ledna v platnost její rozhodnutí, kterým povolila komunikaci a spolupráci Slovenska s Ruskem a Běloruskem. Tato spolupráce byla zakázána její předchůdkyní Natálií Milanovou v březnu 2022, týden po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

Pravda uvádí, že má k dispozici rozhodnutí nové ministryně, které předchozí nařízení ruší, a od pondělí tak již žádný zákaz neplatí. „Ve světě jsou desítky vojenských konfliktů a podle našeho názoru by na ně neměli doplácet umělci a kultura,“ řekla Šimkovičová Pravdě přes svého mluvčího Pavla Čorbu.

Předseda výboru slovenského parlamentu pro kulturu a média Roman Michelko listu řekl, že Milanová při zákazu jednala ideologicky a že je proti jakékoliv cenzuře kultury. Umělci a tvůrci podle něj nemohou za to, jaký mají politický režim, a kulturní výměna by podle něj měla i nadále fungovat.

„Tvůrci ruské kultury by neměli být diskriminovaní či ostrakizovaní za to, jaký režim je u moci,“ prohlásil poslanec za vládní stranu. Dodal ale, že by rozuměl tomu, pokud by ministerstvo chtělo omezit spolupráci se zjevnými ideologickými propagátory. Bývalá ministryně Milanová v reakci na rozhodnutí Šimkovičové uvedla, že ministerstvo kultury pod jejím vedením nikdy nebránilo účinkování individuálních ruských umělců nebo nezávislých kulturních těles, kteří se jednoznačně vyjádřili proti válce na Ukrajině a odmítli ruskou agresi.

Ukrajinský web Hromadske.ua kromě informací o obnovení kulturní spolupráce připomíná, že než se Šimkovičová stala v říjnu roku 2023 ministryní, pracovala v televizi, ze které odešla poté, co na sociálních sítích sdílela protiuprchlické příspěvky. Poté se stala výraznou tváří slovenské dezinformační scény, šíří homofobní názory a proruskou propagandu.

Server cituje i slovenské médium Plus 7 dní, podle kterého udělala Šimkovičová v prohlášení o své kompetenci pro funkci ministryně kultury 28 pravopisných chyb na 36 řádcích. Politička prý dokonce špatně napsala název strany, ze které kandidovala do parlamentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...