Seriál o Atatürkovi vzbuzuje rozruch, Disney zrušil premiéru na streamovací platformě

Společnost Disney čelí v Turecku kritice. Rozhodla se totiž neuvést na své streamovací platformě historickou sérii Atatürk. Velkorysé dílo o zakladateli moderního tureckého státu totiž napadla arménská komunita v USA. Podle jejích zástupců se Mustafa Kemal Atatürk podílel na genocidě jejich předků.

Z Atatürka viděla veřejnost zatím jen ukázku, přesto vzbudila kontroverze. Společnost Walt Disney pak bez detailů zrušila premiéru na streamovací platformě a plánuje dílo uvést jen v Turecku. „Je nám ctí oznámit, že se Atatürk dostane v říjnu k ještě více lidem díky volně šířenému tureckému televiznímu kanálu Fox. Později bude následovat ještě promítání v kinech,“ řekl producent Saner Ayar.

Každé umělecké dílo o Atatürkovi je chůzí po tenkém ledě. Jeho obraz a odkaz je v Turecku všudypřítomný a za jeho hanobení stále hrozí až tři roky vězení.

Portréty zakladatele moderního Turecka visí kromě škol a úřadů na ulicích či na stěnách nejrůznějších podniků. Jeho odkaz přežil i růst vlivu islamistů, kteří mu vyčítají sekularizaci a zrušení chalífátu.

Pro většinu Turků zůstává lídrem, bez něhož by jejich stát neexistoval. „Milujeme ho. Je pýchou našeho národa. Nikoho jiného v tomto ohledu nemáme, jen Atatürka,“ popsal holič Selahattin Arslan.

Historie

Arménská diaspora v USA, která proti seriálu protestovala, viní Atatürka z masakrů Arménů před více než sto lety. Kritičtí historici sice zmiňují jeho podíl na útlaku menšin po vzniku republiky, odborníci ale zároveň připomínají, že s událostmi, jež řada států uznala za genocidu, nespojují tureckého vojevůdce žádné důkazy.

„Když se v roce 1915 o deportacích rozhodovalo, Kemal Atatürk byl na západě v Canakkale a přímo ani nepřímo tato rozhodnutí neovlivňoval,“ upozornil historik a spisovatel Sinan Meydan.

Jak Atatürka zobrazili autoři biografie, uvidí lidé po premiéře plánované na říjnové výročí sta let existence Turecka. O bezplatnou reklamu má dílo postaráno už nyní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...