Obranu USA povede Hegseth, imigraci má zkrotit Noemová

Americký Senát těsně schválil jmenování Petea Hegsetha ministrem obrany Spojených států. Hlasování bylo nerozhodné, o jeho jmenování rozhodl svým hlasem viceprezident JD Vance. Jmenování kontroverzního kandidáta je velkým vítězstvím pro Donalda Trumpa, konstatovala agentura Reuters či stanice CNN. Senát později schválil také nominaci dosavadní guvernérky Jižní Dakoty Kristi Noemové. Stane se ministryní pro vnitřní bezpečnost.

Proti Hegsethovi hlasovali všichni demokraté a nezávislí senátoři a připojili se k nim také tři republikáni. Demokratičtí zákonodárci ho kritizují kvůli nedostatečným manažerským zkušenostem. Poukazují také na podezření z nevhodného chování vůči ženám či nadměrné konzumace alkoholu, což Hegseth popřel.

Čtyřiačtyřicetiletý Hegseth je válečný veterán a je známý především díky svému působení v Trumpovi nakloněné televizi Fox News. Kromě neúspěšné kandidatury do Senátu USA nemá žádné předchozí politické zkušenosti. Nyní povede jedno z nejdůležitějších ministerstev USA. Tuto pozici v minulosti získávali kandidáti s bohatými zkušenostmi s řízením velkých organizací, kteří se těšili široké podpoře obou stran.

Bylo to teprve podruhé, kdy hlasování o jmenování člena vlády dopadlo nerozhodně a pro jeho potvrzení byl potřebný rozhodující hlas, který má v americkém Senátu viceprezident. Prvním byl rovněž Trumpův kandidát, Betsy DeVosová, která se v roce 2017 stala ministryní školství.

Z republikánských senátorů proti Hegsethovi hlasovali Lisa Murkowská, Susan Collinsová a Mitch McConnell. Podle něj Hegseth neprokázal, že má schopnost efektivně řídit tak velkou a složitou organizaci, jakou je armáda.

Hegseth povede 1,3 milionu příslušníků aktivní služby a téměř jeden milion civilistů, kteří pracují pro americkou armádu. Její roční rozpočet činí téměř jeden bilion amerických dolarů (23,9 bilionu korun). Hegseth zákonodárcům řekl, že doposud největší skupina, kterou řídil, čítala sto lidí a největší rozpočet šestnáct milionů dolarů.

O Hegsetových postojích se toho ví málo

Hegseth slibuje přinést do Pentagonu zásadní změnu. Agentura Reuters upozornila, že politici budou bedlivě sledovat, jak si ve funkci povede, například jak si poradí s personálními otázkami jako ženy v bojových rolích či jaké budou jeho postoje v zásadních zahraničněpolitických tématech, jako je ruská válka proti Ukrajině, soupeření s Čínou a napětí na Blízkém východě.

Hegseth mimo jiné kritizoval iniciativy v oblasti rozmanitosti, rovnosti a inkluze v armádě. Jaký je jeho postoj k důležitým zahraničním otázkám, jako vyzbrojování Ukrajiny, jak připravit americkou armádu na případný konflikt s Čínou a zda by usiloval o omezení americké vojenské přítomnosti v místech jako Sýrie a Irák, se toho ví málo.

Hegseth slibuje, že činnost ministerstva zefektivní a zreviduje zejména ty politiky, které označil za „woke“. V projevu při schvalování své nominace v Senátu prohlásil, že by rád obnovil „kulturu válečníků“ v Pentagonu, uvedla CNN.

Protiimigrační agenda v režii Noemové

Americké ministerstvo pro vnitřní bezpečnost, které má na starosti mimo jiné ochranu hranic, nově povede dosavadní guvernérka Jižní Dakoty Kristi Noemová, odsouhlasili senátoři. Ministryně tak bude dohlížet na protiimigrační agendu, která je Trumpovou prioritou.

Její nominace při schvalování v Kongresu získala vedle podpory Trumpovy Republikánské strany také hlasy některých demokratů. Nakonec jmenování Noemové ve 100členném Senátu podpořilo 59 členů a 34 hlasovalo proti, uvedl deník The New York Times.

Donald Trump a Kristi Noemová tančí na mítinku v Pensylvánii
Zdroj: Reuters/David Muse

Lídr republikánské většiny v Senátu John Thune uvedl, že „krize“ v americkém imigračním systému si žádá rozhodného a odhodlaného lídra v čele ministerstva pro vnitřní bezpečnost, pod které spadají i dva klíčové imigrační orgány: Úřad celní a hraniční ochrany (CBP) a Úřad pro imigraci a cla (ICE). „Jsem přesvědčený, že Kristi je natolik schopná, aby se tohoto úkolu zhostila,“ citovala senátora agentura AP.

Třiapadesátiletá Noemová je guvernérkou od roku 2019 a je výraznou obhájkyní Trumpa a jeho politiky. Před zvolením do čela státu v centrální části USA jej osm let zastupovala v Kongresu. Její nominace do vznikajícího kabinetu nevyvolala zdaleka tak velké kontroverze, jako tomu je u některých dalších lidí navržených Trumpem do vysokých postů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...