Sejm liberalizoval přístup k nouzové antikoncepci. V otázce potratů nepanuje ve vládě shoda

Nahrávám video

Dolní komora polského parlamentu schválila novelu farmaceutického zákona, která liberalizuje přístup k nouzové postkoitální antikoncepci. Opatřit si pilulku po nechráněném sexu má být v budoucnu možné bez receptu. Ten má být nezbytný jen v případě dívek mladších 15 let. Koalice debatuje i o novele umožňující potraty. Jednotlivé strany mají ale na věc rozdílné názory.

Návrh přijali poslanci poměrem 224 ku 196 hlasům, jeden zákonodárce se zdržel. To by na případné přehlasování prezidentova veta nestačilo.

Duda je spojencem konzervativní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Během vlád PiS v předchozích letech došlo k dalšímu zpřísnění protipotratových předpisů, které patří k nejvíce omezujícím v Evropské unii.

Pilulka bez receptu možná už od dubna

„Pokud by šlo vše opravdu rychle, tak od 1. dubna by pilulka měla být dostupná v lékárnách bez receptu,“ řekla ministryně novinářům. Zdůraznila, že podle názoru sdružení polských gynekologů a porodníků, specializovaných lékařů a dalších odborníků je pilulka bezpečná. V jiných zemích EU je tabletka dostupná bez receptu a bez věkových omezení.

„My jsme zavedli toto omezení kvůli tomu, že v Polsku je sex s osobou mladší 15 let trestný,“ vysvětlila ministryně. Záhodno je podle ní zavést sexuální výchovu, která by měla vést k tomu, aby mladí lidé začínali se sexuálním životem později. „Pokud nechceme nechtěná těhotenství, musíme mladé lidi vzdělávat,“ prohlásila.

Spor o podobu protipotratových předpisů

Polský premiér Donald Tusk minulý měsíc oznámil, že v souladu s předvolebními sliby je připraven liberalizovat protipotratové předpisy. Nicméně zatím není jasné, kdy by o tom mohl parlament hlasovat, protože potraty představují jednu z třecích ploch v Tuskově vládní koalici.

Každé koaliční uskupení předložilo svůj vlastní návrh zákona. Občanská koalice a Levice žádají mnohem širší liberalizaci potratů. „Požadujeme, aby ženy měly kdykoliv právo na potrat do dvanáctého týdne těhotenství. To je naše DNA. To čekáme od koaličních partnerů,“ hlásí ministr digitalizace za Levici Krzysztof Gawkowski.

Třetí vládní uskupení, o něco konzervativnější Třetí cesta, chce naopak návrat ke stavu před rokem 2020 a vypsat referendum. „Společnost by se k tomu měla vyjádřit,“ žádá viceministr obrany Paweł Bejda (Třetí cesta).

„Zkusíme naše rozpory vyřešit, aby nás na každém Sejmu v následujícím roce nečekala ohnivá diskuze o potratech,“ dodává maršálek této parlamentní komory Szymon Hołownia (Třetí cesta).

Znásilnění či ohrožení života matky

Polsko je zemí, ve které jsou katolické tradice velmi silné. Potraty jsou povoleny jen v případě znásilnění či incestu anebo v případě, že je ohrožen život matky. V roce 2020 ústavní soud, stojící na straně tehdejší konzervativní vlády, prohlásil potraty z důvodu poškození plodu za neústavní.

Evropský soud pro lidská práva v prosinci odsoudil Polsko za porušení práva na respektování soukromého života. Stalo se tak poté, co mladé ženě bylo zabráněno v přístupu k přerušení těhotenství kvůli vadě plodu.

V roce 2022 bylo v zemi s přibližně 38 miliony obyvatel vykonáno jen 161 legálních přerušení těhotenství. Před přitvrzením zákona bývalo těchto zákroků okolo dvou tisícovek za rok, podotkla agentura AFP. Dodala, že podle feministických organizací každým rokem asi sto tisíc Polek ukončí těhotenství buď za pomoci tabletky zakázané v Polsku, anebo podstoupením potratu v zahraničí.

Trest za poskytnutí pilulky

Loni v březnu uložil varšavský soud Justyně Wydrzyńské osm měsíců obecně prospěšných prací za to, že jiné ženě poskytla „potratové“ pilulky. Šlo o bezprecedentní rozsudek, který ještě posuzuje odvolací soud.

Wydrzyńská u soudu uvedla, že vlastními tabletami pomohla už druhé zoufalé ženě, která se stala obětí násilnického a žárlivého partnera. Sama před lety zažila totéž, a to se třemi dětmi. Pilulky poskytla ze soucitu a s vědomím, že je Světová zdravotnická organizace pokládá za naprosto bezpečné a že je ve světě užívají miliony žen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...