Venezuelská státní televize oznámila, že vedení parlamentu se ujal poslanec Luis Parra. Podle agentury AFP, která se odkazuje na televizní přenos z místa, se poslanec předsedou sám prohlásil. Opozice, která sněm v Caracasu dosud ovládala, mluví o „parlamentním puči“ a tvrdí, že Parra se stal šéfem parlamentu bez hlasování a potřebného kvora. Dosavadní předseda parlamentu a opoziční vůdce Juan Guaidó, který usiloval o znovuzvolení, nebyl spolu s dalšími zástupci opozice k hlasování připuštěn. Spojené státy v neděli večer uvedly, že pro ně Guaidó nadále zůstává dočasným prezidentem.
Režim prezidenta Nicoláse Madura legitimitu parlamentu neuznává, snaží se jej ale oslabit coby jedinou instituci, kterou měla opozice dosud pod kontrolou.
Policie a další příslušníci bezpečnostních složek v neděli obklopili parlament kordonem, který podle Guaidóa zabránil kromě poslanců ve vstupu do budovy také médiím. Podle agentury AFP už Maduro uznal Parru novým šéfem parlamentu.
Situace byla podle agentury AP napjatá, před budovou se odehrávaly strkanice mezi policisty a opozičními poslanci, kteří se snažili dostat dovnitř. Policejní kordon se neúspěšně pokoušel prorazit i sám Guaidó.
Bouřlivá atmosféra byla i v samotném jednacím sále, kde poslance Parru podpořila Madurova Socialistická strana. „Tohle není nic jiného než rána naší ústavě,“ reagoval Guaidó, kterému se během střetů s policisty roztrhl modrý oblek.
Podle agentury AFP dnes Guaidó a další opoziční poslanci uspořádali o několik hodin později svoji vlastní schůzi v sídle deníku El Nacional. Guaidó na ní usiloval o své znovuzvolení šéfem Národního shromáždění. Za přítomnosti velvyslanců několika zemí opoziční předák prohlásil schůzi za zahájenou, uvedla AFP.
Poslanec Parra byl podle agentury Reuters nedávno kvůli korupci vyloučen z opoziční strany Nejdříve spravedlnost (Primero Justicia). Televizní záběry ho v neděli ukazovaly, jak vystoupil s megafonem před budovu parlamentu a prohlásil se jeho předsedou. Tím by měl být jen do konce legislativního období 2015-2020.
Guaidó se loni v lednu z pozice šéfa parlamentu prohlásil za dočasnou hlavu státu, což uznalo více než padesát zemí světa včetně Česka. Jeho znovuzvolení do funkce by opozici umožnilo pokračovat v tlaku na odchod prezidenta Madura.
Náměstek amerického ministra zahraničí pro západní polokouli Michael Kozak v reakci na jmenování Parry předsedou parlamentu uvedl, že Guaidó pro Spojené státy nadále zůstává dočasným prezidentem.
Na Twitteru Kozak Parrův nástup do funkce označil za „frašku“, volba nového šéfa parlamentu podle amerického diplomata nesplňovala ani minimální ústavní standardy.
Úřady zbavují opoziční zákonodárce imunity
Podle opozice je nyní za mřížemi, v exilu či v azylu na půdě cizích ambasád v Caracasu na tři desítky opozičních zákonodárců. Venezuelské úřady letos zbavily řadu z nich imunity, čímž otevřely cestu k jejich trestnímu stíhání. Čtyři z nich čelí obvinění ze spiknutí a vlastizrady.
Parlament proto v prosinci odsouhlasil možnost hlasování v nepřítomnosti, což ale nejvyšší soud loajální vůči Madurovi okamžitě označil za neústavní postup.
Maduro, který Guaidóa vykresluje jako loutku Spojených států, se u moci podle Reuters drží navzdory nízké popularitě, protestům opozice i skutečnosti, že zemi bohatou na nerostné suroviny přivedl na hranu hospodářského kolapsu.
Svou moc opírá o represivní aparát i Ústavodárné shromáždění – paralelní zákonodárný sbor svolaný poté, co parlament země v roce 2015 ovládla opozice.
