Rutte: Na obranu bude potřeba podstatně víc než dvě procenta HDP

Nahrávám video

Nový cíl výdajů na obranu zemí Severoatlantické aliance bude podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho podstatně vyšší, než jsou nynější dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Český premiér Petr Fiala (ODS) míní, že by se Evropská unie měla zaměřit na koordinaci akvizic. Pro Česko je podle něj posilování investic EU do obranného průmyslu výhodné, a to i ekonomicky.

„Musíme navýšit výdaje na obranu a posílit výrobu v obranném průmyslu,“ řekl Rutte. „Jaký bude náš cíl, pokud jde o výdaje na obranu, určíme později, nyní vyhodnocujeme, kde jsme a kde bychom měli být. Půjde o podstatně vyšší číslo než dvě procenta, to vás ujišťuji,“ dodal generální tajemník NATO při příchodu na neformální summit EU v bruselském paláci Egmont. Unijní lídři už od dopoledne debatují o posílení evropské obrany i vztazích mezi EU a Spojenými státy.

Nový americký prezident Donald Trump mimo jiné prohlásil, že by spojenci v NATO měli vydávat na obranu pět procent HDP. Většina zemí NATO ale zatím dává jen kolem dvou procent, Česko tento cíl splnilo v roce 2024. I generální tajemník Aliance ale už dříve vyzval ke zvýšení objemu peněz, rozhodne se o tom nejspíš na letošním summitu NATO, který se koná na konci června v Haagu. Spekuluje se o číslu 2,5 až 3 procenta.

Evropa se musí víc starat o svou bezpečnost, míní Fiala

Je jasné, že Evropa se musí víc starat o svou bezpečnost, navýšit peníze na obranu, podpořit evropský obranný průmysl a zlepšit přístup ke zdrojům jeho financování, uvedl Fiala. Navýšení podílu nákladů na obranu jednotlivých zemí NATO nad dvě procenta hrubého domácího produktu je podle něj „skoro nutnost“.

EU by navíc podle předsedy vlády měla zjednodušit společné nákupy a nastavit spolupráci napříč Evropou u akvizic. Posilování unijní obrany by přitom mělo být „maximálně kompatibilní“ se Severoatlantickou aliancí. Fiala připomněl výzvu osmnácti evropských premiérů, aby Evropská investiční banka otevřela prostor pro financování zbrojařských firem ze soukromých zdrojů.

Nahrávám video

V příštím volebním období je podle Fialy pro Česko reálné zvýšit výdaje na obranu ze současných dvou procent HDP na tři procenta, pokud bude nynější koalice ve vládě. Řekl to v neděli v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce. V rozpočtu na příští rok chce premiér dosáhnout zvýšení částky na obranu na 2,1 nebo 2,2 procenta HDP, aby měla vláda rezervu a s jistotou dosáhla minimálně dvouprocentní hranice výdajů.

Starmer jednal s Ruttem

Britský premiér Keir Starmer v Bruselu uvedl, že si jeho země nevybírá mezi USA a EU. Zdůraznil, že je pro Velkou Británii důležité spolupracovat s oběma partnery v oblastech, jako je obrana, bezpečnost, ale i obchod.

„Oba tyto vztahy jsou pro nás velmi důležité. Nevybíráme si mezi nimi, taková je historická pozice Spojeného království po mnoho desetiletí,“ reagoval Starmer na dotaz, co udělá v případě, že si bude muset vybrat mezi Spojenými státy a Evropskou unií.

Starmer v sídle NATO v Bruselu jednal s Ruttem, který ho ocenil jako jednoho z nejspolehlivějších spojenců v Alianci. Britský premiér v této souvislosti zmínil, že jeho země dává na obranu 2,3 procenta HDP a snaží se tuto hodnotu zvýšit na 2,5 procenta.

„Všichni musíme investovat více do obrany, Británie tomu rozumí a já vítám jejich plány na navýšení investic,“ prohlásil Rutte. „V mnohem nebezpečnějším světě nejsou dvě procenta HDP dostatečná. Musíme investovat podstatně více,“ zdůraznil.

Odpovědnost Evropské unie

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí prohlásil, že ruská invaze na Ukrajinu a politika prezidenta Trumpa nutí Evropu převzít větší odpovědnost za vlastní fyzickou a ekonomickou bezpečnost.

Komentáře francouzského prezidenta odrážejí jeho vizi evropské „strategické autonomie“, poznamenala agentura Reuters. Jiní evropští vůdci naopak v pondělí zdůrazňovali i to, že chtějí pokračovat v silném bezpečnostním partnerství s USA a dalšími členy Severoatlantické aliance a i v nákupu amerických zbraní.

„Budu se zasazovat proti uvalení omezení na nákup zbraní. Bezpečnost je naší prioritou. Vztahy s USA, Kanadou a Norskem, pokud jde o obranu, musí zůstat v popředí,“ uvedl polský premiér Donald Tusk, jehož země nyní Evropské unii předsedá.

Unijní lídři diskutují zejména o tom, jak posílit evropské obranné schopnosti, jak obranu financovat a jak posílit již existující partnerství. Zvlášť diskuze o financování se podle diplomatů očekávala velmi tvrdá. Mnoho evropských zemí má totiž ve svých veřejných financích jen velmi malý prostor pro navyšování výdajů. Některé státy, například pobaltské země a Francie, obhajují společné půjčky EU na obranu. Německo a Nizozemsko jsou ale proti.

Evropské státy v posledních letech, zejména po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022, zvýšily výdaje na obranu. Podle agentury Reuters vydaly země EU loni na obranu v průměru 1,9 procenta HDP, což bylo asi 326 miliard eur (8,2 miliardy korun). Podle odhadů EU jde o nárůst 30 procent oproti roku 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...