Ukrajinská námořní pěchota už dva měsíce vede útok přes řeku Dněpr na jihu Chersonské oblasti, aby znovu dobyla zpět svá území. Tato operace je zatím posledním pokusem armády okupované země v rámci protiofenzivy s cílem prolomit ruskou obranu a zvrátit vývoj války. Někteří vojáci, kteří se přechodů řeky zúčastnili, ho ovšem označili za marný. Vlny ukrajinských jednotek byly totiž dle jejich výpovědí sraženy na břeh nebo do vody ještě dříve, než se dostaly na druhou stranu.
Když mariňák Maksym v rozhovoru pro NY Times vyprávěl o bojích na levém břehu Dněpru, kde byl nedávno zraněn, hlas se mu slabě chvěl. „Seděli jsme v noci ve vodě a byli odevšad ostřelováni,“ popsal situaci, během které se bál o život. „Kamarádi mi umírali před očima,“ dodal s tím, že ruské nálety a palba dělostřelectva i minometů byly velmi intenzivní.
V emotivním interview vzpomínal, že poté, co byli při náletu zabiti tři muži, dostala jeho četa rozkaz k evakuaci, která se však změnila v chaotický ústup.
Vojáci se dle jeho vyprávění dostali pod palbu granátů, a když se ve tmě přesunuli na břeh, bylo jim oznámeno, že budou muset tři hodiny čekat, než je vyzvednou čluny. „Byla to bažina s krátery naplněnými vodou. Neměli jsme jinou možnost než se pokusit kopat tak hluboko, jak jen to šlo,“ popsal. Rusové na ně totiž útočili takzvanými klouzavými bombami.
„Levý břeh je jako očistec. Nejsi mrtvý, ale necítíš se být ani živý,“ uzavřel Maksym.
Na tom, že jsou podmínky ve zmíněné oblasti extrémně náročné, se v rozhovorech shodlo na půl tuctu dalších Ukrajinců zapojených do bojů. Z bezpečnostních důvodů požádali o anonymitu nebo uvedli jen křestní jména. Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny oznámil, že není možné okamžitě komentovat obvinění vojáků, ale že svou verzi v pravý čas poskytne.
Jedny z nejtěžších bojů se odehrály ve vesnici Krynky, přibližně 32 kilometrů proti proudu řeky od města Cherson, kde ukrajinské jednotky obsadily úzký pruh rybářských domů – jediné místo, kde se jim podařilo zřídit opěrný bod.
Dostupné záběry z tohoto regionu ovšem daly komentářům vojáků o těžkých ruských náletech, které zničily domy a proměnily břeh řeky v masu bahna, zapravdu.
„Jednotky přijíždějící na východní břeh musí šlapat na těla vojáků, která leží uvězněná ve stlačeném bahně,“ prohlásil Oleksij, zkušený voják, jenž bojoval u obce Krynky v říjnu a od té doby několikrát přešel řeku, aby pomohl evakuovat raněné.
„Někteří z mrtvých mariňáků tam leželi i dva měsíce, protože jednotky nebyly schopny sebrat jejich těla kvůli intenzivnímu ostřelování,“ doplnil Volodymyr, zástupce velitele roty. „Ti, kteří operují na levém břehu Dněpru, jsou skuteční hrdinové.“
Od začátku válečného konfliktu se ukrajinští představitelé snaží poukazovat na pozitivní příběhy ve snaze udržet morálku obyvatel a vojáků na nejvyšším možném stupni. Počty obětí nejsou zveřejňovány, stejně jako podrobnosti o neúspěšných misích.
V případě situace okolo Dněpru prezident Volodymyr Zelenskyj i další představitelé státu nedávno naznačili, že námořní pěchota drží pozice na východním břehu. Ministerstvo zahraničních věcí v listopadu zveřejnilo prohlášení, v němž tvrdí, že vybudovala několik bašt.
Podle hlášení ukrajinského generálního štábu zároveň ruská 810. brigáda námořní pěchoty, která v oblasti působí, odmítala kvůli nedostatečné koordinaci s dělostřelectvem a nedostatku informací o poloze ruských minových polí útočit na ukrajinské pozice.
„Není to ani boj o přežití. Je to sebevražedná mise“
Ale ukrajinští mariňáci a vojáci, kteří na levém břehu Dněpru působili, tvrdí, že tyto zveřejněné zprávy vykreslují situaci přehnaně. „Neexistují víceméně žádné pozice, které bychom drželi,“ zdůraznil Oleksij. „Není možné se tam udržet. Není možné tam přesunout vybavení. Není to ani boj o přežití. Je to sebevražedná mise,“ dodal.
Mapa zobrazující mimo jiné ruské nálety podél břehů řeky, která čerpá z videozáznamů úderů na obou stranách fronty, jeho tvrzení potvrzuje. Ukazuje totiž těžké ruské letecké bombardování několika předmostí podél 64 kilometrů dlouhého úseku Dněpru.
Ruské jednotky zde ovšem také utrpěly těžké ztráty. Mapa podrobně vykresluje četné zásahy ukrajinského dělostřelectva ve všech hlavních oblastech podél východního břehu.
„Hlavní prioritou je ruské dělostřelectvo,“ řekl Jevhen, zástupce velitele 14. samostatného pluku operujícího s drony proti ruským jednotkám za řekou. Ofenziva u Dněpru se podle děj doposud nezaměřovala na průlom pozic, ale na zabití co největšího počtu ruských vojáků.
Ti ukrajinští však kromě bojů na frontě vnímají i politické dění. „Čteme noviny a víme, kdo nám pomáhá. A víme, že všechno má svou cenu,“ zakončil velitel jedné z jednotek Džamil s odkazem na debaty ve Spojených státech a Evropě o snížení pomoci pro okupovanou zemi.
Blízkost Krymu a klouzavé bomby
Ukrajinská námořní pěchota se navíc kromě nepřítele musí popasovat i s náročným terénem. Na levém břehu Dněpru se totiž nachází řada bažinatých nížin a rybářských vesniček, což znamená, že se zde musí vojáci šikovat kolem budov nebo suchých ploch, kde je mnohem snazší je najít a zasáhnout prostřednictvím dronů nebo dělostřelectva.
Ve zmíněné oblasti je také několik polních cest, ale jízda po nich je riskantní vzhledem k faktu, že dron může bez výraznějších těžkostí sledovat stopy pneumatik.
Předmostí jsou zároveň relativně blízko ruských leteckých základen na Krymu. To v kontextu s používáním takzvaných klouzavých bomb, které ruskému letectvu umožňují zasáhnout předmostí, aniž by se dostalo do dosahu ukrajinských raket protivzdušné obrany na druhé straně řeky, představuje nemalý problém.
Pokud chtějí Ukrajinci v této oblasti vzdorovat Rusům ještě více, potřebovali by vybudovat pontonový most – k rozmístění tanků a dělostřelectva.
V případě, že by se ale ozbrojeným silám okupované země nepodařilo udržet letectvo nepřítele v dostatečné vzdálenosti, byl by pontonový most snadno rozpoznatelným cílem a s vynaložením patřičného úsilí by byl téměř jistě zasažen.
