Scholz po dvou letech telefonoval s Putinem, vyzval Rusko ke stažení vojsk z Ukrajiny

Německý kancléř Olaf Scholz v telefonickém rozhovoru vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke stažení vojáků z Ukrajiny a k mírovým jednáním s Kyjevem, oznámil německý vládní mluvčí Steffen Hebestreit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle informací Reuters telefonát mezi Scholzem a Putinem nepřivítal, naopak kancléře před ním varoval. Putin podle Kremlu trval na územních nárocích a dalších požadavcích vůči Ukrajině, která odmítá kapitulovat. Telefonát mezi Putinem a Scholzem byl prvním od prosince 2022.

„Kancléř odsoudil ruskou útočnou válku proti Ukrajině a vyzval prezidenta Putina, aby ji ukončil a jednotky stáhnul,“ uvedl Hebestreit. Putina Scholz dále žádal, aby přikročil k jednáním s Ukrajinou o spravedlivém a trvalém míru. Ruskému vůdci rovněž řekl, že Německo bude Ukrajinu v obraně před invazí podporovat, dokud to bude potřebné. Podle agentury Reuters rozhovor trval asi hodinu.

Hebestreit uvedl, že před rozhovorem s Putinem telefonoval Scholz ukrajinskému prezidentovi Zelenskému. Dohodl se s ním zároveň na dalším telefonátu poté, co s Putinem domluví. Podle informací agentury Reuters Zelenskyj nebyl telefonátu mezi Scholzem a Putinem nakloněn a kancléřovi řekl, že to jen Putinovi pomůže dostat se z izolace, a tak v konečném důsledku pokračovat ve válce. Zelenskyj mluví o otevření Pandořiny skříňky, po němž mohou následovat další telefonáty, které Putinovu izolaci oslabí.

Ukrajinská diplomacie pak v reakci na rozhovor mezi Scholzem a Putinem uvedla, že takovéto telefonáty nepřispívají ničím ke spravedlivému míru. „Putin již více než dvě desetiletí využívá dlouhé rozhovory jako prostředek k prosazování svých zájmů. Nyní rozhovory jen dávají Putinovi naději na oslabení mezinárodní izolace.“ Ukrajinská diplomacie připomněla, že Putin pokusy o appeasement vnímá jako výraz slabosti. Potřeba proto nejsou telefonické rozhovory, nýbrž silné akce, dodal Kyjev.

Scholz odsoudil útoky na civilisty

Podle informací z německých vládních zdrojů Scholz při jednání s Putinem odsoudil především ruské vzdušné údery na civilní infrastrukturu. Zdůraznil také, že vyslání severokorejských vojáků do Ruska na bojové mise proti Ukrajině je vážnou eskalací a rozšířením konfliktu. Ruskému vůdci řekl, že Moskva na Ukrajině nedosáhla žádného ze svých válečných cílů. Pokud jde o německou podporu Ukrajiny, označil ji kancléř za dlouhodobou a neochvějnou, takže Rusko nemůže počítat s tím, že by čas byl na jeho straně.

Německá média v posledních týdnech informovala o zvýšené otevřenosti Scholze mluvit s Putinem o ukončení ruské agrese na Ukrajině, kterou šéf Kremlu rozpoutal v roce 2014 a v únoru 2022 ji vyeskaloval plnohodnotnou pozemní invazí na ukrajinské území.

Putin trvá na kapitulaci Ukrajiny

Na konci letošního října řekl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov, že Moskva vítá Scholzovu připravenost k jednání s ruským vůdcem. Uvedl také, že otevřen dialogu je i Putin. Moskva ale dává opakovaně najevo, že je ochotná jednat s Ukrajinou pouze poté, co napadená země přijme její podmínky, které se však rovnají kapitulaci.

Také v nynějším telefonátu trval Putin na tom, že pro případnou dohodu je třeba, aby se Ukrajina vzdala minimálně Krymu a čtyř oblastí – Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské. Ukrajinský Krym Rusko nelegálně anektovalo v roce 2014 a anexi čtyř zbylých regionů oznámilo loni, přestože je zcela neokupuje a některé jejich části zůstávají pod kontrolou Kyjeva. Moskva nyní okupuje asi pětinu ukrajinského území.

Šéf Kremlu dále v telefonátu požadoval, aby se Ukrajina zřekla ambicí stát se součástí Západu, včetně členství v NATO. Kromě toho Putin, který rozpoutal nejkrvavější válku v Evropě od druhé světové války, v telefonátu se Scholzem podle Kremlu opět tvrdil, že jeho agrese „je přímým důsledkem mnohaleté agresivní politiky NATO zaměřené na vytvoření protiruského předmostí na ukrajinském území“, přestože třeba zrovna členství Ukrajiny v Alianci nebylo ani v minulých letech na pořadu dne.

Putin také v telefonátu zopakoval lži o „popírání práv ruskojazyčných obyvatel“ na Ukrajině a přičetl Berlínu vinu za „bezprecedentní zhoršení rusko-německých vztahů“.

Putin a Scholz zůstanou v kontaktu

Putin se Scholzem se domluvili, že spolu zůstanou v kontaktu; podle Kremlu si to mají vzít na starosti poradci obou politiků. Berlín mezitím o podrobnostech telefonátu informoval spojence a také představitele Evropské unie a Severoatlantické aliance.

Německý kancléř v říjnu ve Spolkovém sněmu prohlásil, že Berlín bude pokračovat v podpoře Ukrajiny. Zdůraznil také ochotu jednat o spravedlivé podobě míru na Ukrajině i s Putinem. Scholz ale zdůraznil, že se nikdy nebude rozhodovat o Ukrajincích za jejich zády a bez koordinace s nejbližšími partnery.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 34 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...