Němečtí poslanci schválili výzvu ke zpřísnění migrační politiky

Německý Spolkový sněm přijal návrh opoziční konzervativní unie CDU/CSU, který vyzývá vládu ke zpřísnění migrační a azylové politiky. Návrh, který není pro vládu právně závazný, prošel i pomocí hlasů Alternativy pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Podle vládních stran tím CDU/CSU prolomila tabu. Německý kancléř Olaf Scholz ve vládním prohlášení před poslanci varoval před porušením evropského práva a omezením práva na azyl.

Pětibodový plán na zpřísnění migrační a azylové politiky představil předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) a volební lídr CDU/CSU Friedrich Merz minulý týden v reakci na útok v Aschaffenburgu. Útok vyvolal krátce před volbami, které se uskuteční 23. února, ostrou debatu o migrační a azylové politice Německa. Předcházely mu přitom podobné činy v Magdeburku, Solingenu a Mannheimu v loňském roce.

Pro vládu sice plány opoziční CDU/CSU nejsou závazné a sociálnědemokratický kancléř Scholz už avizoval, že se jimi nehodlá řídit, jejich předložení parlamentu ale vyvolalo ostrou debatu. Merz totiž prohlásil, že je ochoten návrhy schválit s kýmkoli, kdo je bude chtít podpořit, tedy i s AfD. Pro pětibodový plán nakonec hlasovalo 348 poslanců, 345 jich bylo proti a deset se zdrželo hlasování. S CDU/CSU hlasovala i AfD a také liberální strana FDP.

Podle vládních stran, sociálních demokratů a zelených, tím bylo prolomeno tabu. Strany demokratického středu dosud odmítaly jakkoli spolupracovat s AfD, kterou považují za extremistickou. Sama CDU/CSU vůči ní dosud uplatňovala takzvanou protipožární zeď (Brandmauer), což prakticky znamenalo, že s ní vylučovala jakkoli spolupracovat. Podle kritiků středečním hlasování zeď padla.

Frakce AfD po hlasování propukla v jásot. „Tady a teď začíná nová epocha a my v ní budeme v čele,“ prohlásil předseda frakce AfD Bernd Baumann. Předseda CDU Merz uvedl, že ho mrzí, že návrh prošel i hlasy AfD, vládní strany mu ale podle něj nedaly jinou šanci. Podle předsedy frakce sociálních demokratů (SPD) Rolfa Mützenicha konzervativci z CDU/CSU tímto dnem opustili „politický střed“. Například spolupředsedkyně frakce zelených Katharina Drögeová označila středu za „černý den pro demokracii“, naopak spolupředsedkyně frakce AfD Alice Weidelová za „skvělý den pro demokracii“.

Dva návrhy

CDU/CSU Spolkovému sněmu předložila dva návrhy. Zatímco takzvaný pětibodový plán ke zpřísnění migrační a azylových pravidel prošel, druhý, který dával bezpečnostním složkám některé nové pravomoci, v parlamentní komoře většinu nenašel.

V pátek bude Spolkový sněm hlasovat o dalším návrhu CDU/CSU, který mimo jiné omezuje scelování rodin uprchlíků. V tomto případě jde o návrh zákona, v případě schválení by tak byl právně závazný.

Podle současných průzkumů veřejného mínění CDU/CSU zvítězí v únorových předčasných parlamentních volbách, na druhém místě skončí zřejmě AfD. Sociální demokrat Scholz varoval před tím, aby měly tyto dvě strany po volbách většinu. Merz označil spekulace o možné povolební spolupráci CDU/CSU s AfD za hanebné.

Kandidátka AfD na kancléřku Weidelová kritizovala ve svém projevu Scholze i Merze. Vládní politiku označila za „politicky motivovanou ztrátu kontroly“. CDU/CSU obvinila, že opsala návrhy na omezení migrace od její strany.

Útočník z Aschaffenburgu měl být deportován už v roce 2023, píše Bild

Afghánec, který zabil minulý týden v bavorském městě Aschaffenburgu dva lidi včetně dvouletého chlapce, měl být z Německa deportován už v roce 2023. Nakonec ale mohl zůstat kvůli tomu, že se přetíženým úřadům nepodařilo dodržet danou lhůtu, napsal deník Bild. Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann uvedl, že Afghánec cílil na děti ze školky, kterým se pokoušelo pomoci hned několik kolemjdoucím.

Německý Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) zamítl žádost o azyl Afghánce už 19. června 2023. Na základě takzvaných dublinských pravidel, podle kterých je za vyřízení žádosti o azyl zodpovědný ten stát Evropské unie, na jehož území žadatel vstoupil jako první, nařídil BAMF deportaci muže do Bulharska.

Bavorské úřady, které za deportaci byly zodpovědné, dostaly ovšem rozhodnutí až 26. července. Lhůta pro deportaci do Bulharska končila 3. srpna, a nezbyl tak dostatek času na její organizaci. Podle deníku Bild německé ministerstvo vnitra považuje toto zdržení za důsledek tehdejšího přetížení BAMF, který vyřizoval stovky tisíc žádostí o azyl.

Osmadvacetiletý, zřejmě psychicky nemocný Afghánec zaútočil v parku v centru bavorského města Aschaffenburg na děti ze školky. Podle středečního prohlášení bavorského ministra vnitra Herrmanna byla skupina na procházce jeho primárním cílem. „Vychovatelka při pohledu na podezřelého neměla dobrý pocit, a proto změnila směr chůze,“ řekl ministr. „Podezřelý se za nimi rozběhl,“ dodal.

Afghánec podle vyšetřovatelů následně zaútočil na dvouletého chlapce marockého původu, který seděl v dětském vozíku. „Stáhl mu čepici a šálu a pak ho nejméně sedmkrát bodl do krku a ramen 32 centimetrů dlouhým nožem,“ popsal Herrmann. Chlapec na místě zemřel, pohřben bude v Maroku. Ve stejném vozíku seděla i dvouletá holčička ze Sýrie, kterou muž rovněž napadl. Dívka přežila.

Při útoku utrpěla zranění 59letá vychovatelka, která se pokoušela muži v činu zabránit a postavila se mu do cesty. „Odstrčil ji, ona spadla a zlomila si levou ruku,“ uvedl dále při popisu činu bavorský ministr. Na pomoc přispěchal také 41letý kolemjdoucí, který byl v parku na procházce se svým dvouletým synem. Afghánec muže zabil. Další, 72letý muž, který se rovněž snažil pomoci, byl při útoku vážně zraněn, je ale mimo ohrožení života.

Když se pokusili zasáhnout další kolemjdoucí, dal se podezřelý podle vyšetřovatelů na útěk. Následně jej zadržela policie, aniž kladl odpor. „V současnosti nemáme indicie, že by měl komplice,“ dodal Herrmann.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...