Rusům hraje u finských vodopádů ukrajinská hymna. Všichni Putina nepodporujeme, hájí se turista

Dav lidí se shromažďuje ve východofinském městě Imatra, aby mohl z mostu sledovat velkolepou podívanou, stejnojmenný vodopád. Ve stejný čas každý den tam pouští pro potěchu turistů vodu starým korytem řeky s kaskádami. Pohled na divokou vodu je doprovázen hudbou finského skladatele Jeana Sibelia. Atrakci si oblíbili zejména ruští turisté, místo v roce 1772 navštívila i panovnice Kateřina Veliká. Od konce července ale návštěva Rusům poněkud zhořkla. Imatra totiž na začátku každé exhibice pouští ukrajinskou hymnu, na protest proti invazi na Ukrajinu, píše agentura AFP.

Rovněž v nedalekém městě Lappeenranta hraje každý večer ukrajinská hymna u budovy radnice, nedaleko obchodních center oblíbených ruskými turisty. „Cílem je vyjádřit silnou podporu Ukrajině a odsoudit agresi a válku,“ řekl agentuře AFP místní starosta Kimmo Jarva.

Mnoho Rusů navštěvuje Lappeenrantu, aby si nakoupili oblečení či kosmetiku. Na mnoha projíždějících autech jsou vidět ruské poznávací značky. V souvislosti s válkou ale nejsou mnozí obyvatelé Finska z takových návštěvníků příliš nadšeni.

Finsko, které s Ruskem sdílí třináct set kilometrů dlouhou východní hranici, navíc plánuje omezit vydávání turistických víz ruským občanům. Podle průzkumu finské televize Yle z minulého týdne podporuje omezení ruských turistických víz osmapadesát procent Finů.

„Je to špatná zpráva pro Rusy, kteří milují Finsko,“ stěžuje si čtyřiačtyřicetiletý ruský turista Mark, který k vodopádům dorazil i s rodinou. „Finské vládě ale rozumíme,“ dodal. Zdůraznil, že existují také Rusové, kterým se válka nelíbí. „Ne všichni Rusové podporují Putina. Vláda, ale i obyčejní lidé by to měli pochopit,“ argumentoval.

Finsko zůstává tranzitní zemí do EU

„Podle mého názoru by to měli omezit velmi tvrdě. Nevidím jiný způsob, jak přinutit ruské politiky, aby se zamysleli,“ navrhuje jeden z místních obyvatel, sedmapadesátiletý Antero Ahtiainen. Přesto, že nemá nic proti turistům, se jeho vztah k Rusům změnil.

V reakci na nespokojenost obyvatel finská diplomacie před pár dny představila plán na omezení vydávání turistických víz Rusům. Severská země přitom zůstává jediným členským státem EU sousedícím s Ruskem, který dosud žádné restrikce nezavedl.

Vzhledem k tomu, že byly pozastaveny veškeré lety z Ruska do EU, Finsko zůstává jedinou tranzitní zemí, odkud se mnoho Rusů dostává dále do Evropy. „Mnozí to vidí jako obcházení sankčního režimu,“ komentoval finský ministr zahraničí Pekka Haavisto.

I když schengenský režim a finské zákony neumožňují zavést přímý zákaz udílení víz na základě státní příslušnosti, Finsko může redukovat počet udělených víz z jiného důvodu. „Pokud jde o kategorii cestovního ruchu, můžeme omezit to, o kolik víz lze za den požádat,“ navrhl Haavisto, který věří, že konečné rozhodnutí bude přijato do konce srpna.

Přeshraniční rodinné vazby

Ačkoli nejsou nyní Finové z ruských návštěvníků nadšení, lidé na obou stranách hranice žili vždy tradičně ve velmi úzkém kontaktu. „V Petrohradě má mnoho lidí babičky a dědečky z Finska, jako moje žena,“ vysvětluje ruský turista Mark a dodává, že Finsko navštěvují každý rok.

Ruští turisté jsou rovněž nezbytných zdrojem příjmů pro mnohá finská příhraniční města. Poté, co Rusko 15. července zrušilo cestovní omezení související s covidem-19, počet ruských turistů mířících do Finska neustále roste. Jejich počty jsou nicméně stále hluboko pod úrovní před pandemií. V červenci hranici překročilo 230 tisíc Rusů, v červnu jich bylo 125 tisíc.

„Samozřejmě, že když nepřijedou ruští turisté, podniky přijdou o své příjmy, což není dobré,“ přiznává starosta Jarva. Omezení turistických víz má ale podle něj silnou podporu. „Musíme si vybrat. Stojíme ale za Ukrajinou,“ je rozhodnutý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na severu Německa se znovu snaží zachránit uvázlou velrybu

Ochránci přírody na severu Německa se znovu pokoušejí pomoci velrybě, která uvázla na mělčině v zátoce u města Wismar. Během noci se keporkak dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
před 46 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. Jen z několik kilometrů vzdáleného estonského města Narva byl vidět stoupající dým po požárech v areálu. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim.
09:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 5 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 11 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...