Rusové vrátili tělo ukrajinské novinářky se stopami mučení a chybějícími orgány

Tělo ukrajinské novinářky Viktorije Roščynové, která zemřela v ruském zajetí, vykazuje známky mučení, vyplývá z informací ukrajinské prokuratury. O případu sedmadvacetileté reportérky, která v roce 2023 zmizela na Rusy okupovaném území a zemřela za nejasných okolností, informuje několik médií. Společně se pokusila rekonstruovat události vedoucí k novinářčině zajetí, její další osud i okolnosti její smrti.

Roščynová se dostala do ruského zajetí v létě 2023 poblíž Záporožské jaderné elektrárny. Byla to její přinejmenším čtvrtá reportážní cesta na okupovaná území, uvedl The Guardian. Reportérka serveru Ukrajinska pravda podle šéfredaktorky listu Sevhil Musajevové na své poslední pracovní cestě pátrala po místech, kde ruské složky používaly u výslechů civilistů mučení. Novinářka se na okupovaná území podle médií vypravila přes Polsko, Pobaltí a Rusko, přičemž zmizela několik dní po odjezdu.

Její rodina teprve loni v dubnu dostala od ruského ministerstva obrany dopis, ve kterém stálo, že novinářka byla zajata a nachází se na území Ruské federace, píše The Guardian. Rusové podle něj Roščynovou drželi v zajetí bez obvinění a přístupu k právníkovi. Jejím jediným známým kontaktem s okolním světem byl čtyřminutový telefonát rodičům rok po zajetí. Loni v září pak Rusko podle The Guardianu informovalo rodiče o její smrti. V říjnu smrt reportérky potvrdil mluvčí ukrajinského koordinačního štábu pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Letos Rusko její tělo vydalo, ovšem za zvláštních okolností.

V únoru Rusko předalo Ukrajině pozůstatky 757 lidí. U každého těla bylo číslo, jméno, místo, někdy i příčina smrti. Na konci seznamu se nacházel záznam pod zkratkou „NM SPAS 757“, píší média, podle nichž jsou písmena zkratkou znamenající „neidentifikovaný muž“ a „rozsáhlé poškození srdečních tepen“. Vyšetřovatelé pak ovšem na noze našli štítek s ručně napsaným V. V. Roščynová a následný test DNA prokázal shodu s jejími rodiči. Informace o okolnostech její smrti ale zůstávají omezené, ukrajinská generální prokuratura už dříve podle Ukrajinske pravdy uvedla, že vzhledem ke stavu těla nebylo možné příčinu úmrtí přesně stanovit.

Rusové vrátili tělo bez některých orgánů

Média, která se pokusila rekonstruovat poslední měsíce jejího života, s odvoláním na ukrajinskou prokuraturu a vyšetřovatele píší, že tělo Roščynové vykazuje známky mučení a vráceno bylo bez některých orgánů. „Na těle zemřelé byly nalezeny četné známky mučení a krutého zacházení, zejména odřeniny, krevní výrony na různých částech těla, zlomené žebro, poranění krku a možné stopy po zásazích elektrickým proudem na nohou,“ řekl podle webu Važnyje istorii Jurij Bělousov z ukrajinské generální prokuratury.

Z těla Roščynové byly před odesláním na Ukrajinu odstraněny oční bulvy, mozek a část hrtanu, píší dále zmíněná média s odvoláním na zdroj blízký vyšetřování novinářčiny smrti. „Hrtan může být důkazem zardoušení. Když člověka škrtí, často mu zlomí jazylku. V případě zardoušení lze vidět v očním bělmu krvácení a lze zjistit nedostatek kyslíku v mozku,“ citují Važnyje istorii nejmenovaného soudního znalce. Dodávají, že podle zdroje z ukrajinských bezpečnostních služeb Rusko někdy vrací těla Ukrajinců bez vnitřních orgánů, což vysvětluje protokoly o manipulaci s těly, ale důvodem může být i snaha zakrýt stopy po mučení.

The Guardian píše, že informace získal ve spolupráci s mediálními partnery díky více než pěti desítkám rozhovorů s přeživšími ruského zajetí, rodinami zadržovaných, ale také od právních zdrojů působících v Rusku či na okupovaných územích a pracovníků tamního vězeňského systému, kteří ze své práce odešli kvůli tomu, čeho byli svědky.

Novinářka byla na seznamu pro výměnu zajatců

Roščynovou Rusové podle ukrajinské prokuratury ze začátku zadržovali v okupovaném Melitopolu a jedna z dalších zadržovaných později vypověděla, že viděla na novinářce modřiny nebo stopy po bodnutí. Ke konci roku 2023 ji podle svědků převezli do zařízení v ruském Taganrogu, kde podle svědectví dalších vězněných přestala jíst.

Do pokusu o její záchranu se podle The Guardian zapojil i nedávno zesnulý papež František, který přes své kontakty v Rusku požádal, aby byla zařazena na seznam pro výměnu zajatců. Podle svědků měla být součástí výměny loni v září. Proč se tak ale nestalo, není jasné. O několik týdnů později ruské úřady napsaly rodině, že žena 19. září zemřela.

Ačkoliv otázky zůstávají, jedna věc je jistá: Roščynová se stala obětí právě těch zločinů, které se chystala odhalit, dodal The Guardian. Zpráva o jejím osudu je součástí projektu, jenž se zabývá vyšetřováním únosů a systematického mučení až šestnácti tisíc civilistů, jak uvádějí ukrajinské úřady. Jsou mezi nimi humanitární pracovníci, novináři, majitelé firem, regionální politici, církevní představitelé a kdokoli podezřelý z odporu proti invazi, píše britský list, podle něhož jsou takoví lidé drženi ve více než 180 zařízeních na okupovaných územích i v Rusku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 59 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...