Rusové používají na frontě Muskův Starlink, tvrdí Ukrajinci. Miliardář to dementuje

Ukrajinská vojenská rozvědka GUR prostřednictvím svého mluvčího Andrije Jusova oznámila, že má důkaz o tom, že ruská armáda používá na východní Ukrajině terminály satelitní internetové služby Starlink amerického miliardáře Elona Muska. Ten se proti nařčení GUR ohradil a jakékoli propojení Starlinku s Ruskem kategoricky odmítl.

Zmíněná rozvědka na platformě Telegram zveřejnila zvukovou ukázku, která je podle ní zachycenou konverzací mezi dvěma ruskými vojáky o instalaci terminálů. Krátce nato ji označila za důkaz o využívání Starlinku ruskou armádou.

„Byly zaznamenány případy, kdy ruští okupanti využívali příslušná zařízení. Začíná to nabývat systematické povahy,“ konstatoval Jusov s tím, že terminály Starlinku používá například ruská 83. vzdušná úderná brigáda, která bojuje poblíž měst Kliščijivka a Andrijivka v částečně okupované východoukrajinské Doněcké oblasti.

Podrobnosti o údajném rozsahu použití nebo o tom, jak byly terminály získány, nicméně nezveřejnil.

Podpora USA a funkce Starlinku na frontě

Systém satelitní internetové služby Starlink provozuje divize společnosti SpaceX, kterou vlastní v současné době nejbohatší člověk na světě Elon Musk. Cílem Starlinku je vytvořit síť, jež by pomocí několika tisíc malých satelitů na oběžné dráze kolem Země umožnila vysokorychlostní připojení k internetu z jakéhokoli místa na světě. Divize má přibližně pět tisíc satelitů na nízké oběžné dráze.

Na Ukrajině byl Starlink aktivován koncem února 2022 poté, co internetové služby přerušila ruská invaze. Systém je považován za tak zásadní pro ukrajinské vojenské operace, že loni, když SpaceX oznámila, že už dál nemůže financovat přístup do Kyjeva, Pentagon souhlasil, že zaplatí za udržení služby v provozu. Za terminály Starlinku platí také soukromí dárci, vlády a další organizace.

Pokud by k němu Rusové dostali přístup, mohli by jeho prostřednictvím podle Wall Street Journal potenciálně podkopat značnou ukrajinskou výhodu při frontových bojích. Přístup do systému totiž ukrajinským vojákům umožňuje komunikovat v první linii skrze zabezpečenou internetovou aplikaci a zůstat v kontaktu, aniž by se spoléhali na mobilní nebo rádiové signály, které lze zachytit.

Společnost SpaceX ale ve svém prohlášení z 8. února zdůraznila, že „v žádném případě nespolupracuje s ruskou vládou ani s její armádou a že její služba v Rusku nefunguje“. Pokud obdrží informaci, že sankciovaná či neoprávněná strana používá terminály Starlinku, tvrzení vyšetří a podnikne kroky k deaktivaci terminálu.

V podobném duchu se vyjádřil i sám Musk. „Řada falešných zpráv tvrdí, že SpaceX prodává terminály Starlinku Rusku. To je kategoricky nepravdivé,“ napsal na sociální síti X, dříve Twitteru. „Žádné terminály Starlinku nebyly prodány přímo ani nepřímo Rusku,“ doplnil.

Incident v Černém moři

Přítomnost Starlinku se na Ukrajině ukázala jako neocenitelná nejen na bojišti, ale také při obnově energetické a komunikační infrastruktury, na kterou se Rusko zaměřilo. Přesto zůstává otázka, jak moc je jeho vlastník oddán podpoře ukrajinského válečného úsilí.

Musk totiž v minulosti čelil podezření, že v reakci na chystaný útok ukrajinských sil na ruskou námořní flotilu na Moskvou anektovaném Krymu svou internetovou službu Starlink ve zmíněné oblasti předloni vypnul. Reagoval na to prohlášením, že Starlink nad Krymem vypnout nemohl, protože tam nikdy aktivovaný nebyl.

V září loňského roku ovšem poznamenal, že zabránil ukrajinskému útoku na základnu ruského námořnictva tím, že odmítl žádost Kyjeva o aktivaci přístupu k internetu v Černém moři poblíž Krymu. „Ukrajinská vláda požádala o nouzovou aktivaci Starlinku až do Sevastopolu. Zřejmým záměrem bylo potopit většinu ruské flotily,“ napsal Musk poté, co CNN zveřejnila úryvky z jeho připravovaného životopisu, v němž incident popisuje.

„Kdybych souhlasil s jejich žádostí, pak by se SpaceX výslovně podílela na velkém válečném aktu a eskalaci konfliktu,“ dodal tehdy Musk.

Z Ukrajiny se následně ozývala nařčení, že mu tím naopak ulpěla na rukou krev tamních civilistů. „Tím, že narušením fungování Starlinku znemožnil ukrajinským dronům zničit část ruské vojenské flotily, umožnil Elon Musk této flotile, aby střílela rakety Kalibr na ukrajinská města. Výsledkem bylo zabíjení civilistů a dětí,“ prohlásil poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak.

Musk podle svých slov původně Starlink Ukrajině poskytl, „aby lidé mohli sledovat Netflix, odpočívat a připojit se k on-line vyučování a k dalším dobrým mírovým věcem, ne k dronovým útokům“. O svém rozhodnutí však začal pochybovat, když se Starlink stal užitečným nástrojem ukrajinské armády.

Přístup od Ukrajinců nebo třetích zemí

Faktem je, že noví uživatelé zařízení Starlinku musí pro spuštění služby projít složitým procesem ověření. Podle webu Starlinku poskytují terminály, které jsou prodávány prostřednictvím autorizovaných prodejců nebo distributorů třetích stran, uživatelům jedinečný identifikátor potřebný k aktivaci připojení.

Je proto možné, že ruské síly „ukořistily“ zařízení od ukrajinských vojáků, což jim umožnilo připojit se. Společnost SpaceX sice má schopnost sledovat uživatele Starlinku v konkrétních geografických lokalitách, ale může být velmi obtížné určit, zdali jsou aktuální uživatelé Rusové nebo Ukrajinci – zejména na frontě.

V Rusku systém Starlink zakoupit nelze. Ukrajinská média nicméně uvedla, že ruské síly si pořídily zařízení ve třetích zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 59 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...