Rusové chtějí Ukrajincům v Kurské oblasti odříznout cestu k hranici

Ruské síly se snaží uchytit v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, aby přerušily zásobovací trasy ukrajinských sil bojujících v sousední Kurské oblasti na západě Ruska, uvedl mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko. Další zdroje uvádějí, že se Rusové snaží Ukrajincům znemožnit i případný ústup k hranici. Jejich silám podle některých zdrojů tak hrozí obklíčení, což ale odmítl hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.

Ukrajinci ruské útoky v Sumské oblasti odrážejí i za pomoci děl, minometů a dronů, tvrdí Demčenko. Rusové se podle něj snaží vybudovat opěrný bod u obce Novenke. Moskva tvrdí, že tuto obec už dobyla. Také Institut pro studium války (ISW) ve své poslední zprávě píše, že podle geolokalizovaných záběrů už Rusové obec obsadili.

„Zaznamenáváme pokusy nepřátel vytvořit aktivní bojovou zónu u Novenke na ukrajinském území a zajistit si tam pozice,“ řekl Demčenko v ukrajinské televizi. „Jsou to malé útočné skupiny složené z jednotlivců. Snaží se proniknout na naše území, upevnit své pozice a postoupit hlouběji do ukrajinského území, pravděpodobně s cílem narušit zásobovací trasy,“ popsal.

Ruské útoky na Sumskou oblast, kam jejich jednotky pronikly naposledy na začátku své plnohodnotné invaze v roce 2022, podle médií souvisejí se zhoršující se situací ukrajinských sil v Kurské oblasti. Tam jednotky Kyjeva vpadly na počátku loňského srpna a dosud ovládají okresní město Sudža a okolí.

Mičánek: Hrozí přetnutí hlavních zásobovacích tras

Brigádní generál v záloze a výkonný ředitel Centra bezpečnostních studií z CEVRO Univerzity František Mičánek podotkl, že za posledních několik dnů došlo v Kurské oblasti k asi nejrazantnějšímu vývoji na celé rusko-ukrajinské frontě.

„Hlavně v severní a jihovýchodní části se ruským vojskům podařily poměrně zásadní územní zisky a Rusové zatlačili ukrajinské vojáky až ke klíčovému městu Sudža. Objevují se informace, že dokonce už některé ruské jednotky pronikly i do okrajových oblastí tohoto města,“ zmínil ve vysílání ČT24.

Podle Mičánka jde pro ukrajinskou armádu o velký problém. „Pokud by se Rusům podařilo dál pokračovat na té jihovýchodní části, mohlo by dojít k přetnutí hlavních zásobovacích tras. Ruské síly už jsou tak blízko, že všechny zásobovací trasy Ukrajinců mají pod palebnou podporou,“ upozornil.

„Pokud nepodnikne ukrajinská armáda nějaký výrazný protiútok, je zřejmé, že v horizontu několika dnů, možná týdnů se budou muset Ukrajinci stáhnout, protože by jinak riskovali zajetí velkého množství vojáků,“ dodal brigádní generál v záloze.

Nahrávám video
Brigádní generál v záloze František Mičánek k situaci v Kurské oblasti
Zdroj: ČT24

Zpravodajka ČT: Situace je kritická

ISW píše, že se pod tíhou ruské aktivity hroutí severní část ukrajinského výběžku v regionu, neboť většina ukrajinských sil se z něj stahuje na jih k obci Kazačja Loknja a k Sudži. Agentura Reuters v pondělí uvedla, že dál postupují s cílem Ukrajince obklíčit, a dosáhnout tak jejich útěku či kapitulace v ruském regionu.

„Situace v Kurské oblasti je kritická. Rusům se podařilo zpátky získat tři obce, které se nachází na severu a severovýchodě území, které se Ukrajincům podařilo (dříve) dobýt,“ uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová.

„Kritická situace je také pod městem Sudža, kde se Rusům podařilo prolomit obranu, dostali se zhruba pět set metrů od samotné hranice a rozdělili ukrajinskou obranu,“ prohlásila.

Nahrávám video
Zpravodajka ČT Darja Stomatová k situaci na Ukrajině (10. března 2025)
Zdroj: ČT24

Syrskyj: Situace je pod kontrolou

Magazín Forbes uvádí s odkazem na Ukrajinské centrum pro obranné strategie, že Rusové ničí mosty v Kurské oblasti a podél mezinárodní hranice, aby znemožnili vojákům Kyjeva ústup přes hranici do Sumské oblasti. Se stejnou informací přišel už dřív s odvoláním na ruské zdroje také ISW.

Už v předchozích dnech se objevovaly informace, že Rusové zničili ukrajinskou logistiku v Kurské oblasti, v důsledku čehož jsou ukrajinské jednotky odříznuté od zásob munice a potravin a hrozí jim obklíčení. Některé zdroje v této souvislosti uváděly, že v ruském sevření se může ocitnout deset tisíc ukrajinských vojáků.

Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil, generál Oleksandr Syrskyj, nicméně v pondělí na sociálních sítích popřel, že by Ukrajincům v Kurské oblasti hrozilo obklíčení. Syrskyj dále uvedl, že situaci na hranicích mají jejich jednotky pod kontrolou a že na místě rozhodl o jejich posílení.

Rusům pomáhá elitní dronová jednotka

Forbes také o víkendu napsal, že ukrajinská logistika v Kurské oblasti velmi utrpěla v důsledku ruských dronových útoků. Moskva totiž v místě nasadila elitní dronovou jednotku Rubikon, která vyřadila stovky ukrajinských bojových vozidel, tvrdí podle magazínu americký bloger Andrew Perpetua, který se zabývá monitorováním bojových ztrát v rusko-ukrajinské válce.

„Rubikon využívá pokročilou dronovou taktiku,“ popsal Perpetua. „Často se zaměřují na krátké úseky silnic – dlouhé 100 až 300 metrů – a saturují tyto oblasti drony. Útoky jsou často prováděny ve skupinách, někdy útočí na přední, zadní a boční části vozidla téměř současně. Tento přístup byl také použit k zasažení více vozidel v konvoji najednou, čímž se poškození ještě znásobilo,“ píše bloger, podle něhož také Rusové nastražují drony na silnicích a pak je odpalují pod projíždějícími vozidly.

Vliv absence amerických zpravodajských informací

V posledních dnech se objevily zprávy, i z nejmenovaných ukrajinských vládních zdrojů, že zhoršení pozice Ukrajinců v Kurské oblasti souvisí s nedávným rozhodnutím USA odstřihnout Ukrajinu od informací amerických zpravodajských služeb. Web Politico ve svém komentáři v pondělí napsal, že i podle jeho zdrojů z ukrajinské armády je ruský průlom částečně důsledkem tohoto amerického kroku, neboť americké zpravodajské informace poskytovaly Ukrajině výhodu, jejíž absence Moskva rychle využila.

Politico také cituje ukrajinskou poslankyni Marjanu Bezuhlovou, která donedávna působila v branném a zpravodajském výboru ukrajinského parlamentu, podle níž může kombinace přerušení sdílení amerických zpravodajských informací a pozastavení vojenské pomoci USA vést Rusko k pokušení zaútočit na centra ukrajinských měst ničivými balistickými raketami.

„Chci jen zdůraznit, že je to šílené, protože toto pozastavení by mohlo mít dopad na naše města, naše civilisty. Pokud by se rozhodli, mohli by Rusové této příležitosti využít například k vyslání stovek raket a dronů a bojových letadel a zničit nějaké centrum města,“ řekla serveru Politico.

ISW: Pozoruhodná souvislost

ISW označil časovou souvislost mezi ruským postupem v Kurské oblasti a omezením přístupu Kyjeva k amerických zpravodajským informacím za „pozoruhodnou“.

„Rusko se od začátku (ukrajinské) invaze (do Kurské oblasti) v srpnu 2024 pokouší vytlačit ukrajinské síly z výběžku v Kurské oblasti pomalým, drtivým postupem. Rusko později v říjnu 2024 nasadilo zhruba dvanáct tisíc severokorejských vojáků, aby pomohli při odražení invaze, ale ruské síly nadále dosahovaly pouze postupných zisků,“ připomněli analytici.

„Trumpova administrativa 5. března pozastavila sdílení zpravodajských informací USA s Ukrajinou, ačkoli nadále existují protichůdné zprávy o podrobnostech amerického pozastavení. Ruské síly zesílily útočné operace s cílem vyhnat ukrajinské síly z Kurské oblasti 6. a 7. března. Zdroj údajně spojený s ukrajinskou vojenskou rozvědkou začal 5. března hlásit rychlejší ruský postup v Kurské oblasti,“ popsal ISW.

Rusko přitom dosud dávalo přednost snaze o postup na Donbase před vytlačením nepřátelských vojáků z Kurské oblasti, dodali analytici.

„Přímá souvislost mezi zastavením sdílení zpravodajských informací USA a začátkem kolapsu ukrajinského výběžku v Kurské oblasti je nejasná, ačkoli představitelé Kremlu nedávno oznámili svůj záměr využít pozastavení americké vojenské pomoci a sdílení zpravodajských informací ke ‚způsobení maximální škody‘ ukrajinským silám ‚na zemi‘ během omezeného časového okna před možným budoucím obnovením sdílení informací zpravodajských služeb USA a vojenské pomoci Ukrajině,“ uzavřel ISW.

Mičánek: Ukrajinci mohli přijít o schopnost používat HIMARS nebo ATACMS

Mičánek řekl, že o důvodech ukrajinských problémů v Kurské oblasti lze spekulovat, ale i on uvedl jako jeden z možných důvodů omezení americké pomoci.

„Určitě se dá vytvořit jakási linka s tím, že USA omezily – nebo na několik dní úplně zastavily – zpravodajské informace, které se týkaly útočných operací ukrajinské armády, to znamená mimo území Ukrajiny. A to mohlo mít za následek ztrátu okamžitého přehledu o bojišti a schopnosti Ukrajinců používat své nejefektivnější zbraně, jako jsou HIMARS nebo ATACMS, případně cokoliv, co potřebuje kvalitní informace o cílech v hloubce území,“ vysvětlil expert.

„Druhý důvod bych dal do souvislosti s tím, že neustále pokračují snahy americké administrativy si vynutit mírová jednání. (Šéf Kremlu) Vladimir Putin vidí, že pokud vrátí maximální množství Kurské oblasti pod ruskou kontrolu, tak Ukrajina nebude mít žádné argumenty, aby mohla něco podobného požadovat od Ruska,“ dodal výkonný ředitel Centra bezpečnostních studií z CEVRO Univerzity.

Obsazená část Kurské oblasti je jen „bonbónek“

Mičánek zároveň naznačil, že v případných vyjednáváních by zřejmě Kyjevem obsazené území v Kurské oblasti nebylo velkou pákou. „Vzhledem k velikosti zabraného území, které prvotně mělo asi čtrnáct set kilometrů čtverečních, ještě před několika týdny bylo zhruba osm set a teď už se výrazně zmenšilo, by ta vyjednávací pozice vůči Rusku nebyla nijak silná.“

„Množství kilometrů čtverečních, které zabrala Ruská federace, je daleko větší a podmínky Vladimira Putina, jak je můžeme sledovat, se od počátečního vyhlášení podmínek nijak výrazně nezměnily,“ upozornil na setrvalé ruské požadavky, které se rovnají kapitulaci Kyjeva.

„Jakýsi bonbónek pro vyjednávání by to být mohl, ale rozhodně by to nebyla hlavní porce, která by změnila celý směr vyjednávání,“ dodal k ukrajinské vojenské přítomnosti na ruském území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
Právě teď

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...