Rusové bojující za Ukrajinu: Legie tvoří odpůrci Putina, přeběhlí zajatci i pravicoví extremisté

Nahrávám video

K výpadu do ruské Bělgorodské oblasti se přihlásily oddíly ruských vojáků bojujících na straně Ukrajiny – Ruský dobrovolnický sbor a legie Svoboda Ruska. V jejich řadách bojují dlouholetí nepřátelé Putinova režimu i zajatí ruští vojáci, kteří přešli na druhou stranu. Proklamují, že si přejí jiné Rusko.

„Skutečný Rus se nezapojí do tak agresivní války, nebude znásilňovat děti, zabíjet ženy a staré lidi,“ cituje web The New York Times jednoho z bojovníků legie Svoboda Ruska. Jsou to prý právě zvěrstva páchaná ruskými vojáky, která ho motivovala k tomu, aby opustil rodný Petrohrad a odjel bojovat za Ukrajinu. „Proto nemám výčitky svědomí,“ dodal voják, který si přál zůstat v anonymitě.

Podobně smýšlí i řada jeho spolubojovníků. „Nepřišli jsme sem, abychom si něco dokazovali,“ řekl další z nich. „Přišli jsme sem, abychom pomohli Ukrajině dosáhnout úplného stažení ruských sil z ukrajinského území a kvůli budoucí deputinizaci Ruska.“ Voják s přezdívkou Zaza, kterému ještě nebylo ani dvacet let, se podle svých slov dostal v Rusku do problémů s policií kvůli protiválečným prohlášením na sociálních sítích. Na podzim se pak kvůli tomu rozhodl ze země odejít a přidat se k legii.

Na začátku války bránily ukrajinské zákony ruským občanům vstoupit do tamních ozbrojených sil. Dokončení legislativy, která legii nakonec umožnila zapojit se do bojů, trvalo až do srpna.

„Bylo tu mnoho Rusů, kteří kvůli svým morálním zásadám nemohli zůstat lhostejní a hledali způsob, jak vstoupit do řad obránců Ukrajiny,“ vysvětlil mluvčí ukrajinské vojenské zpravodajské služby Andrij Jusov motivaci armády k vytvoření legie.

Ruští bojovníci nyní působí v samostatných jednotkách, operace ale provádějí pod dohledem ukrajinských důstojníků, i když Kyjev zapojení do bělgorodského výpadu nekomentuje. „Ačkoliv Kyjev se k nim nehlásí a ukrajinská strana několikrát zdůraznila, že to není její akce, že je to akce ruských občanů, tak je to zcela určitě přísně koordinováno jak generálním štábem ukrajinské armády, tak ukrajinským politickým establishmentem,“ řekla ČT novinářka Petra Procházková.

Ani nyní ale není pro Rusy snadné stát se součástí jednotek bojujících na ukrajinské straně. Vojáci musí projít rozsáhlou prověrkou, která zahrnuje i testy na detektoru lži. Teprve poté mohou nastoupit do základního výcviku. Jako držitelé ruských pasů se nevyhnutelně setkávají s nedůvěrou, podle Jusova se už do jednotky pokusilo infiltrovat několik ruských špionů.

Pod modro-bílou vlajkou

Jako symbol si ruští bojovníci za Ukrajinu i lepší budoucnost pro své spoluobčany zvolili modro-bílou vlajku. Odkazuje na barvy středověké Novgorodské republiky a přání, aby moderní Rusko vycházelo z demokratičtější tradice než z moskevského carismu.

Prapor vychází i ze současné ruské vlajky, které byl umazán rudý pruh, označující podle sympatizantů Svobody Rusku rozpínavost Moskvy a krev. Podobný je i historické vlajce Běloruska užívané tamní opozicí. Stal se symbolem i protiválečného hnutí.

Mezi symboly exilové organizace patří i písmeno L jako legie v kontrastu s invazním Z. Odbojové L se spolu s charakteristickými barvami začalo objevovat i na mnoha místech v Rusku. Informační kampaň cílí na řadové občany i ruské vojáky, kteří na Ukrajině začali přecházet na druhou stranu.

Legie se zformovala krátce po ruském vpádu. Po společném výcviku začala v květnu působit po boku ukrajinských vojáků v Donbasu. Podle odhadů její řady tvoří už stovky legionářů.

Ruský dobrovolnický sbor

Druhou významnou skupinou je takzvaný Ruský dobrovolnický sbor (RDS). Skupina ruských občanů, včetně těch, kteří bojovali v praporu Azov, vytvořila RDS nejprve jako jednotku územní obrany, později se ale rovněž stal plnohodnotnou součástí cizinecké legie ukrajinské armády.

Jde převážně o občany Ruska, z nichž řada odešla na Ukrajinu již před začátkem plnohodnotné ruské invaze. To je jeden z hlavních rozdílů, které je oddělují od bojovníků z legie Svoboda Ruska, jejichž řady z části tvoří i bývalí ruští váleční zajatci a jejichž největší ambicí je údajně osvobozovat Rusko jako takové, nikoliv Ukrajinu.

Pro zakladatele RDS bylo prý zásadní postavit armádu založenou na existujících jednotkách, místo aby začínali úplně od nuly. Myšlenkou ale nebylo jen vytvořit malou bojeschopnou jednotku, z dlouhodobého hlediska jde prý o ustanovení osvobozenecké armády připravené a schopné bojovat proti Putinovu režimu.

„Došli jsme k rozhodnutí, že po 24. únoru je jediným přiměřeným způsobem politické aktivity ozbrojený odpor vůči Putinovu režimu ve všech jeho formách,“ cituje web Novaja Gazeta jednoho z koordinátorů skupiny Denise Sokolova. „Otevřeně prohlašujeme, že násilí je jediný způsob, jak zastavit společného nepřítele.“

Stejně jako v případě legií Svoboda Ruska byl i jejich první pokus stát se plnohodnotnou součástí ukrajinské armády v březnu minulého roku zamítnut. Podle Sokolova trvalo vybudování důvěry dlouhou dobu. Pomohlo ale podle něj, že řada Rusů, kteří jsou nyní součástí RDS, bojovala v ukrajinských řadách už od roku 2014.

Extrémní pravice

Ruský dobrovolnický sbor byl vytvořen v červenci 2022 a skládal se především z extrémně pravicových nacionalistů. Jeden z velitelů v srpnu 2022 pro ruskou televizi Vot Tak TV řekl, že vojáci jsou vybíráni na základě jejich politického smýšlení, s tím, že jednotka se hlásí k pravicové ideologii.

Vot Tak také uvedl, že bojovníci jsou známí tím, že používají symboly Ruské osvobozenecké armády z dob druhé světové války, která kolaborovala s nacistickým Německem a bojovala proti Sovětskému svazu.

Investigativní webový portál Bellingcat v minulosti informoval o napojení některých členů RDS na neonacistické skupiny otevřeně glorifikující Adolfa Hitlera nebo Anderse Breivika. Jeden z bojovníků skupiny byl například v minulosti zatčen za šíření ruského překladu manifestu střelce z Christchurche.

Někteří z nich se podle zjištění Bellingcatu účastní právě i bělgorodské operace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...