Ruský lid nerovná se Putin, řekli propuštění aktivisté

Vladimir Kara-Murza a Andrej Pivovarov, dva ruští aktivisté, propuštění v rámci výměny vězňů vyzvali při páteční tiskové konferenci v Německu svět, aby rozlišoval mezi ruským lidem a Vladimirem Putinem. Poděkovali také všem, kteří pomohli zajistit jejich čtvrteční propuštění. Ruský opoziční politik Ilja Jašin, který byl rovněž součástí výměny, však řekl, že jeho cílem je návrat do Ruska. Informovala o tom agentura Reuters.

Jašin prohlásil, že nedal souhlas k deportaci z Ruska v rámci výměny vězňů, a varoval, že tento krok povzbudí ruského vůdce Vladimira Putina, aby přijal další „politické vězně“.

„Nedal jsem souhlas k tomu, abych byl poslán mimo Rusko," řekl novinářům v Bonnu. „To, co se stalo 1. srpna, není výměna. Je to mé vyhoštění z Ruska proti mé vůli. Mým prvním přáním v Ankaře bylo koupit si letenku a vrátit se do Ruska.“ Podle jeho slov mu však naznačili, že jeho návrat do vlasti by zabránil jakékoliv další výměně a jiní političtí vězni by přišli o šanci dostat se na svobodu. Zdůraznil také, že odmítl podepsat žádost Putinovi o milost.

Novináře informoval, že jeho cílem je vrátit se do Ruska. „Jsem ruský patriot a budu pro Rusko pracovat zadarmo.“ Zmínil však také, že jeden z důstojníků ruské bezpečnostní služby FSB mu prý řekl, že pokud se vrátí do Ruska, „vaše dny skončí stejně jako dny Navalného“. Ruské vězeňské úřady v únoru oznámily, že Alexej Navalnyj, někdejší největší domácí odpůrce Putina, upadl do bezvědomí a zemřel v arktické trestanecké kolonii, kde si odpykával trest.

„Budu pokračovat v politické činnosti, chápu svou odpovědnost,“ doplnil Jašin, který byl uvězněn za kritiku války na Ukrajině. „Nevím, jak se dělá ruská politika mimo Rusko, ale pokusím se to naučit.“

Pivovarov: Výměna zachránila vězňům život

„V Rusku je mnoho lidí, kteří jsou proti válce a nevěří kremelské propagandě,“ řekl podle agentury Reuters Kara-Murza, který byl zadržován od roku 2022 a až do čtvrtečního propuštění si odpykával 25letý trest vězení.

„Je špatné spojovat ruské lidi s politikou vlády,“ řekl pak Pivovarov a dodal, že jejich úkolem je pracovat na tom, aby Rusko bylo „svobodné a demokratické“. Doplnil, že výměna zachránila některým zadrženým vězňům život.

Nahrávám video
Události: Výměna vězňů mezi Ruskem a některými západními zeměmi je završena
Zdroj: ČT24

Kara-Murza uvedl, že za dva roky věznění směl se svou ženou mluvit jen jednou a se svým dětmi jen dvakrát. Řekl také, že ve vězení byli všichni vystaveni nezákonnému psychickému mučení. „Čekal jsem, že v Putinově vězení zemřu.“ Zmínil, že první telefonní hovor, který po propuštění vedl, byl od amerického prezidenta Joea Bidena. Řekl také, že o chystané výměně dopředu nevěděl.

Spekuloval též, že kolega disident Alexej Navalnyj, který v únoru zemřel v ruské trestanecké kolonii, mohl být ještě naživu, kdyby se Západ s Kremlem dohodl na výměně dříve.

Připustil však v této souvislosti, jak obtížné bylo pro Německo souhlasit s propuštěním Vadima Krasikova, Rusa odsouzeného v roce 2019 na doživotí za vraždu bývalého čečenského bojovníka v Berlíně.

„Je pro mě těžké nemyslet si, že možná kdyby se tyto procesy nějak urychlily... kdyby byl menší odpor, který musela vláda Olafa Scholze překonat, pokud jde o propuštění Krasikova, tak by možná Alexej byl tady a na svobodě," řekl.

Život po propuštění

Bývalý vojenský psycholog Daniel Štrobl řekl v pořadu Devadesátka ČT24, že psychicky jde pro nečekaně propuštěné vězně o podobný obrat, jako když nastoupili do vězení. „Obrat negativním směrem. Každý z nás potřebujeme svět, který je v zásadě předvídatelný. A pokud se v něm dějí nepředvídatelné věci, tak nevíme, jak na ně reagovat.“ 

Studie ukazují, že se u nich může projevit otupělost, kdy se člověk chová apaticky, nemá projevy ani radosti, ani zlosti. „Zkrátka jako byste všechny emoce, strach, radost, štěstí stáhli na nulu.“ Dále může docházet k opětovnému prožívání traumat prostřednictvím nočních můr či takzvanými flashbacky, kdy bolest znovu zakouší. Časté jsou pak také problémy v partnerství. Člověk je také mnohdy až do smrti vůči vztahům nedůvěřivý a je pro něj problém tyto vztahy udržovat. 

Těžká je situace také pro příbuzné muže, kterého Krasikov v Německu zabil. Podle psychologa bude důležité, zda se německým politikům podaří jim vysvětlit, že výměna (a tedy i propuštění na doživotí odsouzeného Krasikova) pomohla jiným lidem. Pokud se tak nestane, mohou si i oni nést do života trauma z toho, že spravedlnosti nebylo učiněno zadost.

Amerikanista Jan Beneš si myslí, že dopad výměny vězňů na americkou předvolební politiku bude minimální. Zajímá to jen ty Američany, kteří se věnují zahraniční politice, která navíc ve volebním klání většinou hraje malou roli. Do centra pozornosti se naopak nyní dostávají ekonomické záležitosti.

Americká média se podle něj již Bidena také ptala, co bude s dalšími v Rusku vězněnými Američany. Odpověděl jim, že se na tom pracuje.

Čtvrteční největší výměna vězňů od konce studené války se uskutečnila v Turecku, odkud se do Ruska vydalo deset lidí – osm dospělých a dvě děti. Do Spojených států a Německa zamířilo 16 propuštěných. Na rozsáhlé dohodě se podle západních médií podílela celá řada státních orgánů a vyjednavačů.

Vyjednávání o výměně vězňů byla podle Kremlu v režii FSB a americké Ústřední zpravodajské služby (CIA), přičemž musela být zcela utajená.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 6 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...