Rusko za týden zavírá už druhou lidskoprávní organizaci. Činí se i v pronásledování jehovistů

Moskevský soud na žádost ministerstva spravedlnosti nařídil zlikvidovat Středisko pro podporu domorodých národů Severu. Tato nevládní organizace, která působila v Rusku dvě desetiletí, vznikla původně ve spolupráci s kanadskými Inuity, uvedl server Newsru.com. Jde už o druhé soudní rozhodnutí o rozpuštění nevládní lidskoprávní organizace během jednoho týdne. Tento týden také vyšel článek, který upozorňuje na intenzivní pronásledování jehovistů Moskvou, která prý už v tomto směru šlape na paty africké Eritreji.

Záminky k likvidaci nevládní organizace byly podle právníků střediska ryze formální, ministerstvo argumentovalo tím, že zastaraly stanovy střediska a neodpovídala adresa. Obvykle však v takových případech bývá činnost spolku jen pozastavena.

„Jde o součást tendence zavírat organizace, které jsou režimu nepohodlné,“ prohlásil šéf střediska Rodion Suljandziga. „Arktida a její zdroje jsou velmi důležité pro ruské podnikání a rozpočet. Proto firmy hledí na málo početné domorodé národy jako na překážku ve své činnosti,“ řekl. Středisko pomáhalo domorodým národům hájit jejich práva a za to se dočkalo pomsty, dodal.

Evropská komise ústy své mluvčí nad vývojem v Rusku vyjádřila znepokojení s tím, že „nezávislá a aktivní občanská společnost je klíčovým prvkem v každé demokracii“.

Soud v Moskvě 1. listopadu nařídil likvidaci hnutí Za lidská práva, jedné z nejstarších a nejuznávanějších organizací tohoto druhu v Rusku. Organizace má zakázanou další činnost kvůli tomu, že podle soudu mnohokrát porušila zákon.

Ředitel hnutí Lev Ponomarjov, původní profesí fyzik, uvedl, že se proti rozsudku odvolá a chce ho napadnout i u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Hnutí Za lidská práva v Rusku působí od roku 1997.

Nejdříve loni na podzim přestalo dostávat peníze od státu a letos v únoru ho úřady zařadily mezi „zahraniční agenty“. Tak jsou v Rusku označovány nevládní organizace přijímající peníze ze zahraničí. Ponomarjovovu hnutí pomáhají zejména americké nadace. Středisko bylo mezi „zahraniční agenty“ zařazeno již v roce 2015, ale ze seznamu bylo posléze vyškrtnuto, protože se zahraničních příspěvků zřeklo.

Rusko prý dohání Eritreu v pronásledování jehovistů

Rusko také dlouhodobě vystupuje proti náboženské společnosti Svědkové Jehovovi. Jehovisté jsou tam stíháni na základě rozhodnutí nejvyššího soudu, který před dvěma lety náboženskou společnost zakázal jako extremistickou organizaci. V současnosti ruské úřady podle údajů společnosti trestně stíhají skoro tři stovky členů.

Jak upozornil novinář Anton Čivčalov, prvenství v jejich pronásledování dosud patří Eritreji, kde bylo k letošnímu říjnu uvězněno 52 jehovistů. Eritrea ovšem pronásleduje tyto věřící už tři desetiletí, zatímco Moskva jen dva roky a za tu dobu se za mřížemi ocitlo už 46 jehovistů. Tak intenzivně v Rusku nepronásledují ani radikální muslimy, upozorňuje novinář.

Další země za Eritreou a Ruskem silně zaostávají: v Singapuru sedí ve vězení osm jehovistů kvůli odmítnutí vojenské služby, v Turkmenistánu sedm a v Tádžikistánu jeden, uvádí se na webu společenství.

Křest jehovistů v Krasnojarsku v roce 2001
Zdroj: Ilja Najmušin/Reuters

„S jehovisty se zachází tak, jak se s nimi nezacházelo ani v Sovětském svazu, s pominutím Stalinovy éry,“ napsal Čivčalov s tím, že tehdy mohl jehovistům pohrozit pochůzkář anebo je vyhodili z práce. Ale do bytů jim nevtrhávala policejní komanda ani je nemučili elektrickými paralyzéry, jak se prý děje v současnosti.

V závěru loňského roku se prezident Vladimir Putin na jednání svého poradního sboru pro lidská práva pozastavil nad pronásledováním jehovistů. Jejich zařazení mezi extremisty označil za „naprostý nesmysl“. Nicméně od té doby se nic nezměnilo.

Svědkové Jehovovi mají v Rusku přibližně 175 tisíc členů. Hnutí založené v roce 1873 ve Spojených státech kazatelem Charlesem Russelem se hlásí ke křesťanství. Po světě má kolem osmi milionů aktivních věřících. Problémy mívá s úřady hlavně kvůli odmítání krevních transfuzí. V Česku jsou Svědkové Jehovovi od roku 1993 registrováni jako církev a při sčítání lidu v roce 2011 se k nim hlásilo na 13 tisíc osob. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...