Rusko vyhostí estonského velvyslance. Moskva reaguje na vykázání diplomatů z Tallinnu

Rusko vyhošťuje estonského velvyslance v Moskvě a snižuje diplomatické vztahy s touto pobaltskou zemí na úroveň chargés d'affaires. Tallinn zareagoval na krok Moskvy vypovězením ruského ambasadora ze země. Později se přidalo Lotyšsko, které oznámilo snížení diplomatických vztahů s Ruskem. Agentura TASS také citovala šéfa Ruské rady pro mezinárodní záležitosti Andreje Kortunova, podle něhož by Moskva mohla po Estonsku vyhostit velvyslance i dalších „nikoli přátelských“ zemí, přičemž konkrétně zmínil také Česko.

„Estonský velvyslanec Margus Laidre byl 23. ledna předvolán na ruské ministerstvo zahraničí. Byl mu sdělen důrazný protest v souvislosti s kroky estonských úřadů. Velvyslanec Estonské republiky by měl opustit Ruskou federaci 7. února 2023,“ uvedla ruská diplomacie, která svůj krok zdůvodňuje výrazným omezením svého velvyslanectví v Tallinnu. Moskva přitom znovu obvinila Estonsko z „rusofobie“.

Estonsko 11. ledna vyzvalo Rusko, aby do února snížilo počet diplomatů na svém velvyslanectví v Tallinnu. Estonské ministerstvo zahraničí po Moskvě žádalo, aby zredukovala počet diplomatů ze 17 na osm, což odpovídá počtu estonských diplomatických pracovníků na ambasádě v ruské metropoli. Podle AFP tehdy pobaltská země vyhostila celkem 21 ruských diplomatů a dalších zaměstnanců ambasády.

„Ve světle skutečnosti, že se během agresivní války zaměstnanci ruské ambasády nesnaží o zlepšení estonsko-ruských vztahů, se domníváme, že není žádný důvod pro nynější velikost ruské ambasády,“ zdůvodnilo tehdy své rozhodnutí estonské ministerstvo zahraničí podle Reuters.

Estonský ministr: Neodradí nás to od podpory Ukrajině

Estonský resort zahraničí v reakci na poslední krok Moskvy uvedl, že ruský velvyslanec Vladimir Lipajev odejde z pobaltské země k témuž datu jako estonský diplomat z Ruska. „Ruské kroky nás neodradí od poskytování pokračující podpory Ukrajině, která už téměř rok bojuje za svou suverenitu a bezpečnost nás všech,“ napsal estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu.

„Vzhledem k pokračující brutální ruské agresi proti Ukrajině a v solidaritě s Estonskem sníží Lotyšsko s účinností od 24. února úroveň diplomatických vztahů s Ruskem,“ napsal později na Twitteru lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs s výzvou, aby Rusko jednalo odpovídajícím způsobem. Datum odpovídá prvnímu výročí začátku plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu.

Kdo je další na řadě?

Snížení úrovně diplomatických vztahů Ruska s Estonskem hrozí tím, že se stane precedentem pro sérii analogických rozhodnutí Moskvy v dialogu s řadou dalších nikoli přátelských zemí, řekl agentuře TASS generální ředitel Ruské rady pro mezinárodní záležitosti (RSMD) Andrej Kortunov. Tato rada sice vystupuje jako nevládní organizace, ale jejími zřizovateli jsou ministerstva zahraničí a školství, akademie věd a svaz průmyslníků.

„Válka velvyslanců“ mezi Moskvou a Tallinnem se sice vede už dlouho, ale její nynější etapu Kortunov spojil se schůzkou ministrů obrany západních zemí na americké základně Ramstein v Německu, kde se Estonsko zasazovalo „jako jeden z nejvíce aktivních lobbistů o rozšíření vojenské pomoci Ukrajině“.

Kortunov konkrétně upozornil, že Estonsko spolu s dalšími pobaltskými státy, Polskem a „do jisté míry Českem“ tvoří skupinu zemí, které v současnosti nejdůsledněji a nejrozhodněji odmítají jakýkoliv dialog s nynějším ruským vedením a zasazují se o maximální omezení kontaktů s Moskvou a o maximální zpřísnění protiruských sankcí.

Estonsko spolu s dalšími pobaltskými zeměmi Lotyšškem a Litvou patří ke skupině spojenců NATO, kteří se důrazně zasazují o to, aby Německo Kyjevu poskytlo své bojové tanky Leopard.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 11 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...