Rusko staví základny v Arktidě. Šéf americké diplomacie bude o ambicích Kremlu jednat na Islandu

Nahrávám video

Americký ministr zahraničí Antony Blinken dorazil na Island. Hlavním bodem jeho návštěvy je přitom stále asertivnější počínání Ruska v Arktidě, kde buduje vojenské základny a opravuje stará letiště z dob studené války. Moskva v poslední dekádě navíc výrazně posílila vojenské kapacity v oblasti.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí označil Arktidu za zónu ruských zájmů a varoval Západ před ambicemi v této oblasti. Učinil tak několik dní před jednáním Arktické rady, kde má hovořit mimo jiné se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem. Ten je momentálně na „arktické cestě“ po Dánsku, Grónsku a Islandu.

Lavrov reagoval na snahu Norska, podle kterého by se Severoatlantická aliance měla více soustředit na arktickou oblast, o čemž hodlá na Arktické radě otevřeně hovořit. Moskva podle svého ministra zahraničí zaznamenává „bědování“ nad rozvíjením vojenských aktivit Ruska v Arktidě. „Všichni dávno dobře vědí, že to je naše území, naše země,“ prohlásil šéf resortu.

Rusko se podle něho stará, aby arktické pobřeží bylo bezpečné. Lavrov označil vše, co Moskva podniká, za naprosto zákonné a legitimní. Současně se vyslovil pro obnovení dialogu mezi náčelníky generálních štábů osmi členských zemí Arktické rady.

„Arktický trojlístek“

„Přeje-li si někdo větší předvídatelnost a snížení vojenských rizik, pak navrhuji vrátit se k našemu dávnému návrhu, abychom obnovili činnost mechanismu pravidelných setkání náčelníků generálních štábů členských zemí Arktické rady,“ řekl Lavrov. Tento mechanismus podle ministra fungoval. V roce 2014 se jej ale západní partneři rozhodli zmrazit poté, co Rusko anektovalo ukrajinský Krym a podpořilo povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny.

Agentura TASS v úterý uvedla, že ruská armáda poprvé předvedla zahraničním novinářům svou vojenskou základnu „Arktický trojlístek“, která leží na souostroví Země Františka Josefa. Velitel ruských sil na severu generálmajor Igor Čurkin uvedl, že Rusko buduje vojenskou infrastrukturu na vzdálených ostrovech a pobřeží Arktidy od roku 2014.

Ruská vojenská základna v Arktidě
Zdroj: Alexander Zemlianichenko/ČTK/AP

Základna podle něho představuje „jediný objekt investiční výstavby na světě, který byl vybudován na osmdesátém stupni severní šířky“, a to na rozloze 14 tisíc metrů čtverečních. Pohodlně zde může žít a fungovat vojenská posádka o 150 mužích až půldruhého roku, uvedl. Při výstavbě se využily i energeticky úsporné technologie, umožňující minimalizovat spotřebu elektřiny.

Rusko opravuje stará sovětská letiště

Odtávání arktického ledu je rychlejší, než vědci původně předpokládali. To kromě negativního dopadu na klima přináší i dříve netušené možnosti, a to těžbu surovin, nové dopravní cesty i přesun vojáků blíže k severnímu pólu. Na rozsáhlá území v polární oblasti si přitom dělají nárok čtyři severské mocnosti – Rusko, Spojené státy, Kanada a také Dánsko prostřednictvím Grónska.

Během poslední dekády vyrostly v Rusku, které vlastní polovinu arktického pobřeží, nové základny. Tamní armáda opravila rozpraskané ranveje z dob studené války a vedle nich postavila mrazuvzdorné hangáry, radary nebo jiné rozsáhlé objekty pro dlouhodobý pobyt vojáků.

 Modernizace arktických letišť ovšem významně rozšiřuje možnost kontroly vzdušného prostoru nad severní mořskou trasou. Mizení ledu totiž odkrývá dopravní cestu, která by přesun zboží mezi Asií a Evropou zkrátila na polovinu. Ruská vláda už před čtrnácti lety široce medializovala symbolické umístění ruské vlajky na severní pól pod hladinou moře.

Čína staví flotilu ledoborců

„Sledujeme, jak Rusko prosazuje protiprávní námořní nároky. Zejména jeho snahu regulovat zahraniční plavidla na trase přes Severní moře. To je v rozporu s mezinárodním právem,“ uvedl ministr Blinken.

„Rusko kontroluje polovinu daného arktického prostoru. Má nejvíce lidí a má tam i největší města. Američané, případně další státy, přitom nevědí, kam až je při roztahování pustí. Existuje také možnost, že se státy dohodnou a budou potenciál regionu sdílet,“ myslí si politický geograf Michael Romancov.

Zároveň dodal, že Rusko mělo velký strach z čínských ambicí v Arktidě. I když asijská země v oblasti není fyzicky přítomna, ve svých loděnicích staví největší flotilu ledoborců na světě. Chce totiž situace využít a z regionu exportovat suroviny či profitovat ze severní mořské trasy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...