Rusko stále chce sféru vlivu v Evropě. Včetně Česka, potvrdil Lavrov

Rusko zopakovalo, že mu nejde jen o ovládnutí Ukrajiny, ale že jeho zájmy sahají i do střední Evropy. Potvrdil to ministr zahraničí Sergej Lavrov, když se opět přihlásil k požadavkům, které Moskva předložila NATO a USA přesně před čtyřmi lety a které zahrnují vytvoření sféry ruského vlivu, do níž by spadalo i Česko. Lavrov zároveň odmítl bezpečnostní záruky pro Ukrajinu v případě zastavení bojů. Jiný ruský diplomat mezitím prohlásil, že cílem Moskvy je úplná kapitulace Kyjeva.

„Věříme, že komplexní návrhy, které jsme předložili USA a NATO v prosinci 2021, zůstávají zcela relevantní a mohly by sloužit jako základ, nebo alespoň výchozí bod pro věcné diskuse,“ prohlásil minulý týden Lavrov na setkání s ruskými velvyslanci, které se týkalo Ukrajiny.

Rusko 17. prosince 2021, tedy v době, kdy vrcholily jeho přípravy na plnohodnotnou pozemní invazi na Ukrajinu, zveřejnilo dva dokumenty – návrhy právně závazných smluv s NATO a USA. Prezentovalo je jako „bezpečnostní záruky“, které podle jeho tvrzení měly odstranit hrozby ze Západu, kterým Moskva údajně čelí.

Jak ale konstatuje třeba výzkumný Institut pro studium války (ISW), šlo o požadavky, které by znamenaly zničení současné Severoatlantické aliance.

„Fakticky se jednalo o ultimátum,“ podotýká Jan Šír, expert na postsovětský prostor z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „V doprovodných vyjádřeních si Rusko ústy svojí diplomacie vyhrazovalo právo sáhnout k blíže neupřesněným opatřením ‚vojensko-technického charakteru‘, pakliže ruské návrhy na novou úpravu bezpečnostní architektury na evropském kontinentu a jinde nenajdou pochopení ze strany Západu,“ připomněl.

„Omezení suverénních práv zemí“

Navrhované smlouvy předpokládaly revizi mezinárodního uspořádání a odklon od některých klíčových zásad mezinárodního práva, na nichž byl dlouhodobě postaven mír a stabilita evropského kontinentu, pokračuje Šír.

„Efektivně popíraly zásadu suverénní rovnosti státu. Předpokládaly celou řadu omezení suverénních práv zemí regionu střední a východní Evropy. Rusko se tak domáhalo rozdělení Evropy na sféry vlivu,“ vysvětluje expert.

Rusko v dokumentech mimo jiné vyžaduje zákaz dalšího rozšiřování NATO a výslovně zdůrazňuje, že se členem Aliance nestane Ukrajina.

Státy NATO podle Moskvy třeba také nesmějí provádět žádné vojenské aktivity na Ukrajině ani jinde ve východní Evropě, stejně jako na jižním Kavkaze a ve střední Asii.

Žádné západní síly NATO v Česku bez souhlasu Moskvy

Kromě bývalých zemí Sovětského svazu se ruské požadavky týkají i zemí střední Evropy včetně Česka. Moskva totiž chce, aby v zemích, které vstoupily do NATO po 27. květnu 1997, nesměli jejich alianční spojenci rozmisťovat vojenské síly.

Květen 1997 zmiňuje Moskva z toho důvodu, že tehdy byla uzavřena dohoda o vztazích mezi ní a NATO – která nezpochybňuje rozšiřování NATO – a teprve poté byly učiněny první kroky pro přijetí dalších členů. Na summitu v Madridu v červenci 1997 dostaly pozvánku do Aliance Česko, Polsko a Maďarsko, členy se pak staly v březnu 1999.

Alianční země by dle představ Moskvy mohly v tuzemsku a dalších „nových“ členských zemích mít své vojáky a zbraně jen zcela výjimečně a za souhlasu všech smluvních stran. „‚Staré‘ členské státy by směly držet svoje vojska v nových členských zemích jen po souhlasu Ruska,“ zdůrazňuje Šír.

„Tyto ruské požadavky by efektivně znamenaly rozdělení NATO na dvě kategorie států a zásadním způsobem omezovaly článek 5 (kolektivní obrana) a článek 10 (otevřenost Aliance k přijetí nových států) washingtonské smlouvy NATO,“ upozorňuje expert.

Rusko požaduje, co samo nedodržuje

Vzájemné plnění vycházející z ruských návrhů podle něj navíc bylo výrazně nerovnoměrné. „Veškeré závazky, které by v souladu s touto představou na sebe bralo Rusko, byly přitom ty, jež v poslední době samo opakovaně porušilo,“ poukázal expert.

Návrhy obsahují například ustanovení o tom, že se smluvní strany nebudou vzájemně ohrožovat či že se nebudou považovat za protivníky. Oba dokumenty se odvolávají mimo jiné na Chartu OSN, která zapovídá použití síly a hrozbu silou. Rusko přitom vede otevřenou či hybridní válku vůči svým sousedům i Západu.

Moskva: Ať se NATO sbalí a vrátí se k hranicím z roku 1997

Spojené státy a jejich spojenci v reakci na ultimátum Moskvy dali na přelomu let 2021 a 2022 najevo, že o některých bodech ruských návrhů jsou ochotni jednat – třeba o vzájemném omezení vojenských cvičení a umisťování zbraní v regionu či o opatřeních na posílení vzájemné důvěry.

Moskva ale trvala na tom, že Západ musí její požadavky akceptovat jednostranně a jako celek, což bylo pro USA i NATO nepřijatelné, a ultimátum proto odmítly.

Kreml navíc v lednu 2022 své podmínky ještě aktualizoval a namísto „pouhého“ nerozmisťování sil NATO na východním aliančním křídle požadoval rovnou úplné stažení Aliance z regionu. „NATO by si mělo sbalit své saky paky a vrátit se k hranicím z roku 1997,“ prohlásil tehdy Lavrovův náměstek Sergej Rjabkov.

„Obě ultimáta byla vyhlášena na pozadí vojenských manévrů na okupovaných územích Ukrajiny a v pásmu při hranicích Ukrajiny a byla spojena s demonstrací síly. Jelikož tato donucovací diplomacie selhala, přistoupilo v únoru 2022 Rusko k plošnému útoku proti Ukrajině,“ naráží Šír na to, že Moskva i nesplněním těchto pro USA a NATO nepřijatelných požadavků ospravedlňuje svou plnohodnotnou pozemní invazi do sousední země.

Rusko odmítá bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a trvá na její kapitulaci

Lavrov, který se nyní ke čtyři roky starému ultimátu přihlásil v projevu před ruskými diplomaty, tak fakticky odmítl hned několik bodů možného mírového plánu, které teď zaznívají v rámci jednání o případném konci ruské války proti Ukrajině, uvádí ISW.

Fakticky totiž trval spíše na stažení sil NATO z východního křídla než na zmrazení rozšiřování Aliance, které se objevuje v rozhovorech. Případná dohoda založená na ultimátech z roku 2021 by také zabránila nasazení evropských stíhaček v Polsku, což je další bod, který ve variantách mírového plánu figuruje.

Dlouholetý šéf ruské diplomacie také naznačil, že jeho země nadále chce celé čtyři ukrajinské oblasti, které dosud plně neovládá – nejen Doněckou a Luhanskou, ale také Záporožskou a Chersonskou – přestože ve vyjednáváních se objevuje možnost zmrazení stávající linie kontaktu právě v Záporožské a Chersonské oblasti.

Především však Lavrov odmítl bezpečnostní záruky pro Kyjev a pohrozil, že Rusko bude považovat jakékoli „mírové síly“ na Ukrajině za „legitimní vojenské cíle“. Tím fakticky vyloučil poskytnutí smysluplných západních bezpečnostních garancí, které by mohly Moskvu odradit od další agrese či by pomohly Kyjevu v obraně před ní, dodal ISW.

Navzdory pokračujícím jednáním o možném zastavení ruské války na Ukrajině dává Moskva jasně najevo, že nehodlá v ničem ustoupit a že trvá na úplné kapitulaci napadené země. Otevřeně to řekl ruský velvyslanec Andrej Kelin v rozhovoru pro britský Channel 4. „Určitě by nemělo jít o dohodu, musíme mluvit o kapitulaci,“ prohlásil doslova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...